Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Загінуўшыя wo_ny-wyswal_zel_

Schysch Nikolaj Timofejewitsch, Fluss in 1908 in d. Chudlin des Kobrynski Bezirkes, ist der Kommandeur der Partisanenabteilung, 26.06.1942 umgekommen. S artykula die Straße Raw_nza «Wjasna jago schyzzja», nadrukawanaga ў драгічынскай ra±nnaj gaseze "Sapawety Len_na" am 9. Mai 1988

Мікалай Schysch narads і ў sja ў сакавіку 1908 ў w±szy Chudl_n Garadsezkaj воласці Kobrynskaga paweta ў sjam ’ і селяніна. Jago bazka me ў 10 дзесяцін зямлі. Sjam'ja war s шасці tschalawek: bazka, маці і syny - Andrej, Sjam±n, Мікалай і Szjapan. Bei 1913 godse bazka pada¸sja für акіян bei Ameryku schukaz lepschaj долі... S tych poschuka ў ±n der Schmerzen nicht wjarnu¸sja ў rodnyja мясціны.

Bei 1915 godse, калі ішла perschaja suswetnaja wajna, s nastuplennem кайзераўскіх der Truppen sjam'ja wurde Schyscha ў ў beschanzy gefallen. apynulassja aschno ў Pensenskaj gubern і, sjale Kamenka. Materyjalnaje становішча - gorschaga nicht treba. Andrej і Sjamen былі мабілізаваны der Pas збудаванні ¸mazawannja ў auf den Stutzern. Malodschy іх Bruder Szjapan pam±r. Hier і сустрэлі westku ab tym, schto скінулі zara, adbylassja rewaljuzyja, uladu ў swaje рукі ўзялі rabotschyja і sjaljane. Bei Kamenzy Мікалай sakontschy ў tschatyry klassy patschatkowaj die Schulen. Andrej dobraachwotna ¸stup і ў bei Tschyrwonuju Arm_ju. Удзельніча ў bei bajach s белякамі і інтэрвентам і, ў paraneny.

Bei patschatku 20 gado ў sjam'ja Schyscha ў wjartajezza auf радзіму, dse гаспадарылі пілсудчыкі. Pras try die Lumpen wjarnu¸sja damo ў і Andrej. ±n ustupaje ў sind Kamun_stytschnaj партыі über Sachodnjaj Belarus і, kab smagazza supraz белапольскіх прыгнятальніка ў für die Rechte "людзьмі swazza", für ¸s'jadnanne Sachodnjaj Belarus_ s Uschodnjaj froh. Становіцца арганізатарам партячэйкі ў rodnaj w±szy. Bei 1926 godse Andrej das Geheimnis прабіраецца ў die UdSSR, kab pasbegtschy aryschtu für ананімнае пісьмо der Faust-danostschyku, jakoje davon perada ў bei рукі дэфензівы. Bei tym пісьме Andrej pagrascha ў der Faust smerzju für danossy паліцыі auf tawaryscha ў, якія займаліся rewaljuzyjnaj dsejnaszju. Adnak Schyscha, jak wopytnaga padpolschtschyka, ne¸sabawe perapra¸ljajuz rückwärts zeras граніцу, dawery¸schy adkasnaje sadanne.

Bei padpolnuju die Arbeit ¸kljutschajezza і Sjamen. Мікалай bei 1927 godse sakontschy ў die Kurse sslskagaspadartschaj die Schulen, bei jakoj рыхтавалі sadawoda ў і агароднінавода ў für die Arbeit ў панскіх ma±ntkach. Ale samest tago, kab pasluchmjana wykonwaz sagady pano ў, Мікалай pad uplywam brato ў ustupaje auf цярністы schljach barazby. Die Hölle Andreja ±n wutschyzza wykonwaz samyja rysyko¸nyja і nebjaspetschnyja даручэнні.

Bei 31. Мікалай ІІІ ysch prysywajezza auf den Dienst ў polnisch армію. Sluschyz kawalerystam. Hier s сябрамі wykonwaje der Pas darutschennju des Bruders adkasnyja заданні. Uwajscho¸schy ў dawer ja штабіста ў воінскіх padrasdsjalennja ў, die Grube ¸dalossja даставіць dakumenty вялікай wajennaj важнасці L.P.Schyschu, und jener - bei Sawezk_ Sajus. Den Schnurrbart ішло paspjachowa, pakul die Gendarmen nicht патрапілі auf die Spur. Adnojtschy pry sprobe perachodu граніцы Lean_d Schysch ў aryschtawany.

7 tscherwenja 1932 арыштавалі і Мікалая Schyscha. Абвінавацілі ў шпіянажы auf karysz Saweta ў. Do¸ga jago dapytwal і, падвяргалі sdsekam, ale ¸se намаганні пілсудчыка ў аказаліся дарэмнымі. Tady wajenna-paljawy das Gericht prygawary ў Schyscha ja rasstrelu. Pras nekatory die Stunde smjarotnaja war die Strafe zeras “прэзідэнта”, ab tschym pasnej напіша Мікалай bei den Pfahl аўтабіяграф іі, 15 гадамі turmy ersetzt. Хадзілі tschutk і, schto für Мікалая sastup і ў sja камандзір der Stab, ma¸lja ў, Schysch ў admyslowym saldatam і kawalerystam.

Bei tym, schto schyzz± war Schyschu darawana, das Verdienst, wjadoma, ні tago, ні іншага. Bei jago abaronu ¸snjalassja gramadskasz Sachodnjaj Belarus і, Polschtschy. Ruch achap і ў і армію. Pratesty і патрабаванні ішлі і ішлі ў Warschau. Urad “sanazy і” wymuschany ў пайсці auf ўступкі.

Bei turemnych saszenkach Мікалай praby ў try die Monate, s іх schmat der Stunde ў die Kameras-ads_notschzy. 1 werasnja 1939 napadam Hermann іі auf Polschtschu patschalassja Andere suswetnaja wajna. Фашысцкія die Horden ohne асаблівых namagannja ў upe¸nena рухаліся naperad. Urad burschuasnaj Polschtschy сарамліва ¸z±k, пакінуўшы краіну auf den Willen dem Wald. Наступілі trywoschnyja дні. S aposchnjaj turmy pad kanwojem wjaduz wjasnja ў auf ¸schod. Der Pas darose dawedwajuzza, schto 17 werasnja Tschyrwonaja Arm_ja des Pas sagadu sawezkaga ¸rada perajschla polnisch граніцу і ідзе auf dapamogu dem Volk Sachodnjaj Belarus_ і Sachodnjaj Ukra_ny. Набліжаўся die Stunde do¸gatschakanaj swabody.

Smardawanyja і galodnyja, вязні прыйшлі ў Kowel. I hier adbylassja radasnaja sustretscha s wo_nam_-wyswal_zeljam_. Мікалай IIIыш bei Kowel_ становіцца актывістам stwarennja nowaga rewaljuzyjnaga paradku narodnaj ulady. Spjarscha ¸stupaje ±n bei sind rabotscha-sjaljanskaj гвардыі froh. Und ў patschatku studsenja 1940 Schyscha накіравалі auf die Arbeit ў die Organe міліцыі ў якасці operupa¸nawaschanaga Kowelskaga der Rahmen, dse і prazawa ў ja patschatku Wjal_kaj Ajtschynnaj wajny.

S perschych ds±n wajny Мікалай Schysch мабілізаваны ў Tschyrwonuju Arm_ju. dawjalossja die Grube swedaz gorytsch adstuplennja, smutak die Hölle гібелі sjabro ў der Pas зброі. Pryma ў udsel bei abarone Кіева. Die Schiffstreppe і ў bei akruschenne, ale wyrwa¸sja s jago. Wjartajezza ў rodnyja мясціны, kab wykarysto¸wajutschy staryja suwjas і, арганізаваць partysanskuju barazbu s njamezka-faschyszk_m_ захопнікамі.

wos schto ўспамінае pra ІІІ yscha jago пляменнік Pjotr Sjam±naw_tsch: “Jak saras pamjataju, pryjscho ў ±n posnjaj wossennju sorak perschaga. Былі ¸scho замаразкі. Den Schnurrbart wir вельмі ўзрадаваліся sustretschy, асабліва die Oma, jakaja nicht batschyla jago dsessjaz gado ў. Usbrojeny ў den Revolvern і granataj. potym ich s bratam Wassem сталі ў jago сувязнымі. Perschuju sustretschu Мікалай me ў s Іванам Schyscham, vergangen сваім tawaryscham der Pas KPSB. potym s Dsm_tryjem Karpaw_tscham Udow_kawym, l±ttschykam, samal±t jakoga ў збіты bei баі ў am meisten patschatku wajny. S ім Мікалай і арганізава ў партызанскі atrad”.

D.K.Udow_Ka ў sluschy ў bei 123. авіяпалку. Bei другім pawetranym баі ±n ў paraneny ў abedswe nag і, ledswe пасадзілі samal±t bei полі. Jago паклалі ў шпітать bei Kobryne. Калі gorad занялі die Deutschen, uz±k, dabra¸sja ja вёскі Chudl_n. Hier ±n ul і ў sja ў grupu s шасці bajzo ў і камандзіра ў, якія вырваліся s palonu. Ich praschu Dsm_tryja Karpaw_tscha raskasaz krychu pra Мікалая Schyscha, jak арганізатара atrada і камандзіра.

-Tschalawek gety neswytschajnaga dem Wald, - gaworyz Udow_ka ў. - Weda ў канспірацыю, des Guten разбіраўся ў ljudsjach, ў палітычна adukawany. Mutig, raschutschym bei баі.

Auf perschych Paare uns zjaschka war es sa sbrojaj, збіралі jaje, jak маглі. Дапамагалі mjaszowyja schychary. Рабілі die Hinterhalte auf darogach, наладжвалі dywers іі. Die Punkte Sn_schtschyl_ ў S±lawe, Garadzy, Antopal і, разграмілі паліцэйскі ¸tschastak bei w±szy Buda. Samy sind der Kampf wir трымалі heftig, Dsetkaw_tsch wjasnoj 1942, dse supraz невялічкай grupy partysan выступілі сотні гітлераўца ў erhitzend. Pra¸da, mesza für abarony wir выбралі ¸dalaje: ssadu s zwei bako ў знаходзілася balota. So schto uns moschna war es ¸sjaz толькі labawoj atakaj. Сіл naschych die Deutschen nicht ведалі. wos hier jak нідзе згадзілася камандзіру wedanne njamezkaj mowy. ±n die Vernunft ў kamandy нямецкіх афіцэра ў, udala падтрымліва ў sustretschny agon. Адзіны kuljam±t перадавалі s adnago kanza abarony ў другі. Шматлікія атакі fryza ў pospechu nicht prynesl і, choz ranenyja і забітыя былі і ў uns. Paslja koschnaj іх атакі заставаліся дзесяткі der Leiche ў. Uwetschary, pachawa¸schy забітых, uns вырваліся s akruschennja.

Unsere Untersuchung dawedalassja die Hölle mjaszowych schycharo ў, schto вёскі Gal_k erhitzend ist der Lastkahn überschwemmt. jaje знаходзіцца semletscharpalka s рабочымі і wartaj erhitzend. Die Deutschen chotschuz padnjaz den Lastkahn і ўзнавіць ruch der Pas dem Kanal. Warta s 15 saldat. Bei іх mnoga зброі. Вырашылі daz der Kampf. Ich s Міхаілам Geras_mawym пайшлі ў die Untersuchung. potym далажылі Schyschu abstano¸ku і прапанавалі atakawaz woraga pad prykryzz±m nassypu, які знаходзіцца supraz. Мікалай, krychu paduma¸schy, kascha: “Treba tschastku naschych сіл пераправіць zeras der Kanal, für patschatku ¸daryz s suprazleglaga beraga. Die Deutschen sachopjazza vom Kampf, und satym greifen wir імгненна kuljam±tnyja gn±sdy s getaga der Seite, kab nicht daz магчымасці fryzam pawjarnuz kuljam±ty ў unsere Seite" an.

So і зрабілі. Auf процілеглы berag des Kanals пераправіліся partysany pad kamandawannem Міхаіла Barsowa. Jana і пачалі den Angriff. Гітлераўцы захапіліся vom Kampf. Tady wir den Anfang s Мікалаем Цімафеевічам, кідаючы die Granatäpfel уварваліся ў waroschyja transche і, пачалі біцца der Pas semletscharpalzy s njamezkaj зброі.

Pastupowa agon s der Seite fryza ў patscha ў заціхаць. Schysch perschym кінуўся an Bord, кіну ў dem Granatapfel ў adkryty ілюмінатар palubnaj надстройкі. Ale samest wybuchu adtul ist pragutsche ў strel - і Schysch grusna apusz і ў sja auf das Deck taub. So wir страцілі swajgo камандзіра. sakontschylassja aposchnjaja wjasna jago schyzzja. Пахавалі Мікалая Цімафеевіча auf paljanzy dem Wald, wa ¸rotschyschtschy "Swanez" nepadal±ku die Hölle des Kanals. Далі развітальны der Salut і den Schwur адпомсціць faschystam für smerz swajgo камандзіра.

Paslja wajny астанкі M.Z.Schyscha былі perasachawany ў brazkuju магілу ў des Punktes Antopal. Und auf meszy іх vergangen сядзібы ў Chudl_ne ¸stano¸leny абеліск s fotasdymkam M.Z.Schyscha і memaryjalnaja doschka. Jago імем ist adna s вуліц bei Antopal_ genannt. ±n pasmjarotna ¸snagarodschany ordenam Ajtschynnaj wajny I ступені.

Загінуўшыя wo_ny-wyswal_zel_//Pamjaz: g_storyka-dakumentalnaja хроніка Drag_tschynskaga ra±na. – Мінск, 1997. Pra M. Z. Schyscha ¸radschenza das Jh. Chudl_n, камандзіра partysanskaga atrada.

Die populären Materialien


Die Kommentare