Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Der Wald архіва ў naschaga gorada 

Bei гісторыі Kobryna sapra¸dnaj «belaj pljamaj» moschna naswaz pytanne ab den Wald arch і ў nych dakumenta ў naschaga gorada, якія тo збіраліся многімі pakalennjam і, so ist знікалі ў die Stunde tschargowych гістарычных катаклізма ў, schto so праносіліся über Kobrynschtschynaj häufig. Невялікі agljad — perschaja sproba, jak kaschuz, унесці jasnasz auf asnowe naja¸nych, даволі сціплых materyjala ў bei nedasledawanuju temu.

PATSCHYNAZ, відавочна, treba s asno¸naga für гісторыі gorada dakumenta — perschaga s wjadomych успаміна ў ab Kobryne, datawanaga 1287, які знаходзіцца ў Іпацьеўскім летапісным sbory. Арыгінал jago sacho¸wajezza ў die Fonds бібліятэкі Akadem іі Nawuk der UdSSR bei Len_ngradse. Фотакопія getaga dakumenta ±sz bei музеі імя A. W.Suworawa. Bei dalejschym, s perschaj палавіны tschatyrnazzataga stagoddsja, der Wald Sachodnjaj Rus і, ukljutschajutschy Kobrynschtschynu, schmat gado ў ў swjasany s гісторыяй

Вялікага knjastwa Літоўскага. Wypadkowa ¸zale¸schyja rasrosnenyja dakumenty tago peryjadu апынуліся ў Гістарычным архіве Літоўскай SSR bei Вільнюсе. nekatoryja s кобрынскіх dakumenta ў potym былі nadrukawany ў зборніках, якія auf prazjagu некалькіх gado ў выдаваліся Віленіскай Archeagraf_tschnaj камісіяй. 3 апублікаваных 39 tamo ў für uns асабліва sind wydadseny ў 1874 godse, zalkam pryswetschany materyjalam рэвіз іі Kobrynskaj ekanom іі, skladsenaj каралеўскім рэвізорам Dsm_tryjem Sapegaj bei 1563 godse wichtig. Рукапісны арыгінал getaga dakumenta, jak і, auf ist es schade, sachawa¸sja nicht po¸naszju, знаходзіцца ў tym scha Літоўскім Гістарычным архіве.

Getaja пісцовая кніга daje najbolsch po¸naje ¸ja¸lenne ab tym. jakoj war Kobrynschtschyna tschatyry стагоддзі rückwärts. Jak adsnatschajuz dasledtschyk і, tytulny ліст Rew_s іі s'ja¸ljajezza ¸soram wyssakamastazkaga belaruskaga скарапісу XVI stagoddsja. Bei pasljawajenny die Stunde bei выніку ¸sebakowaga аналізу materyjala ў Rew_s іі doktaram гістарычных nawuk war N.N.Ulaschtschykam skladsena манаграфія, pryswetschanaja эканоміцы Kobrynschtschyny tago peryjadu. Jana апублікавана ў adnym sa зборніка ў AN die UdSSR. Рэдкі zjaper das Exemplar Рэвіз іі, wydadseny ў 1874 godse, ±sz bei die Fonds des Museums імя A. W.Suworawa.

Arch і ў nyja materyjaly, schto адносіліся nepasredna ja дзейнасці Kobrynskaj ratuschy — garadskoga самакіравання, den Pas swytschaju захоўваліся ў budynku ratuschy, jakaja s даўніх tschasso ў rasmjaschtschalassja auf тэрыторыі ніжняга des Schlosses, schto der Anleihe ў zjaperaschnjuju ploschtschu Kamsamolza ў. Bei канцылярыі ratuschy захоўваліся garadskaja der Staatsschatz, sakanada¸tschyja і sudowyja dakumenty, кнігі адміністратыўных rasparadschennja ў, каралеўскія gramaty s прывілеямі. Letam 1812 ў suwjas s прыбліжэннем напалеонаўскіх der Truppen гараднічы Міхаіл hat Pa¸law_tsch Rafalow_tsch гарадскі arch і ў bei Maskwu, dse ±n загіну ў bei die Stunde wjadomaga pascharu ausgeführt.

I sno ў, bei katory Mal, bei гарадскім архіве сталі збірацца dakumenty. potym tschastka іх paslja sakantschennja wysnatschanaga тэрміну peradawalassja ў die Fonds Grodsenskaga gubernskaga архіва. Zjaper jany snachodsjazza ў Grodsensk_m гістарычным архіве.

Schto sch datytschyzza дакументацыі adnosna rewaljuzyjnych padsej das 19-Hektar і patschatku das 20-Hektar stagoddsja ў bei Kobrynsk_m paweze, so jany паступалі nepasredna ў arch і ў Віленскага generalgubernatara. potym gety arch і ў taksama ў ukljutschany ў die Fonds G_starytschnaga des Museums L_twy.

Der Wald Sumny tschargowaga garadskoga архіва, sabranaga s 1812 Pas 1915. Sno ў, jak geta war es ў 1812 godse, pry набліжэнні der Front ja gorada ў schn і ў ні 1915 гарадскі starasta Pjotr Іванавіч Rafalow_tsch (pramy naschtschadak гараднічага hat Rafalow_tscha) dakumenty ў Massalsk Kaluschskaj вобласці ausgeführt. potym клапатліва acho¸wajemy arch і ў starasta peraw±s ў w±sku Nassonawa Walujskaga paweta Charka¸skaj губерні (zjaper Belgarodski woblasz). Perad wjartannem bei rodnyja мясціны, dse ¸scho панавалі belapaljak і, Rafalow_tsch пакіну ў arch і ў bei рызніцы mjaszowaj zarkwy, der Pfaffe jakoj abjaza ў sachawaz dakumenty.

Pasljawajennyja sproby adschukaz іх die Spur былі безвыніковымі. Sjarod bjassledna загінуўшых dakumenta ў асабліва kaschto¸nym ў рукапіс, які snachodu і ў sja ў staraschytnaj Petrapa¸la¸skaj zarkwe, kudy стагоддзямі заносіліся ¸se waschnejschyja падзеі ў жыцці gorada, bei tym ліку і падрабязнасці ab жыцці ў Kobryne "stoperamoschnaga" Suworawa.

I ў sakljutschenne некалькі slo ў ab den Wald дакументацыі snamjanalnych werasnja — sneschnja 1939. Dakumenty, якія charaktarysujuz stürmisch dsejnasz Tschassowaga кіраўніцтва Kobryna і paweta, zjaper snachodsjazza ў Breszk_m ablasnym архіве. Geta адзіная ¸zale¸schaja padborka dakumentalnych materyjala ў 1939, bo архівы ўсіх астатніх ra±na ў вобласці загінулі ў die Lumpen Wjal_kaj Ajtschynnaj wajny.

A.M.Martynow

Martyna ў, A.L±s архіва ў naschaga gorada: старонкі гісторыі / A.Martyna ў//Kamun_stytschnaja praza. – 1987. – 6 studsenja. – Mit. 3.