Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Die Artikel über Kobryn: die Geistige Kultur

Kaljady auf Kobrynschtschyne

Auf prazjagu stagoddsja ў bei свядомасці tschalaweka суіснавалі paralelna zwei magutnyja die Schichten je¸rapejskaj die Kulturen: язычніцтва і хрысціянства. Swjatotschnyja abrady і звычаі ўвасобілі ў sabe jak язычніцкія, so і zarko¸nyja tradyzy і, bei asnowe якіх ljaschyz адзіная meta, скіраваная auf dapamogu wyschejschych сіл sdaro¸ju і dabrabytu tschalaweka.

Bei asnowe pabudowy narodnaga kalendara ljaschyz ruch sonza der Pas небасхіле. 3 асаблівай pawagaj tschalawek ставіцца ja Sonza — jano daje schyzz± ¸sjamu schywomu auf Sjaml_. I tamu perschaje ist gadawoga des Pfahls — geta менавіта Kaljady heilig. Geta ist ў gonar зімовага sonzastajannja, adradschennja des Gottes-sonza heilig. Paslja зімовага dem Traum jano pawarotschwaje auf des Sommers, do¸schyz dsen, njasse zjaplo і nowyja спадзяванні auf ¸s± dobraje.

Swjatkawanne Kaljad prazjagwajezza s 6 Pas 19 studsenja, імі sakantschwajezza Піліпаўскі der Posten. Які sch ў kaljadny abrad старадаўніх tschasso ў auf Kobrynschtschyne, якія die Elemente захаваліся, дайшлі ja s±nnjaschnjaga des Tages? Аналіз запісу falkloru pakaswaje, schto swjatotschnyja традыцыі nicht sastajuzza njasmennym і, jany smjanjajuzza і развіваюцца pad uplywam знешніх s'ja ў, якія adbywajuzza ў gramadstwe. Запісы srobleny, bei asno¸nym, die Hölle носьбіта ¸ - і nfarmatara ў, karannych schycharo ў Kobrynskaga ra±na, якія нарадзіліся ў patschatku der XX. Art., den Schnurrbart prawasla¸nyja, адукацыі nicht majuz. Традыцыі wedajuz die Hölle bazko ў і dsjado ў.

«... Prasnowanne Koljad potschynalossja s посныі wytschery, schostogo janwara, jak wsyjde perscha syrka (aposchnjaja астранамічная detal, den Kartoffelklops der Kreide, pryjschla ja uns s хрысціянствам). Jenes hieß perscha Koljada, tschy iylypowska Koljada. Bis zu гэтыі wytschery spezyjalno schychowalyssja. Обізатілыю treba bulo waryty kutju. Typerytschka kutja ist fertig, und раній treba bulo jatschmenju nassuschyty, sche es in die Mörser potowtschy, und des Hafers nassuschyty, кісіля s es namoloty, bo кісель tosche sawschy waryly. Treba bulo aller in schornach krutyty... Kutju swarjat і, bis zu wytschery auf pokut zu liefern. Snopok schyta in die Hütte обізатільно prynyssemo, bei kutku postawymo das Pud іконою. Und sagotowljaly wir es in pylypowku. Wsche jak muschyky molotjat, so wir choroschynky kolosky s syrnjatkamy wybyrajem і robymo snopyka...

... Pykly pojeny pompuschky, geto замісто хліба, waryly grybowyj borschtsch, die Bohne, dem Mohn nakolotymo, galuschky, gryby s цыбулію, wjuny, der Kohl, сіледка, kampot s jablyk, gruschok...

... In die Hütte gospodar prynossyw сіно і klaw auf styl. Ale sch обізатільно gospodar, und ny die Hauswirtin, tschy wsche starschyj der Sohn, geto snatschyt, scho auf der Kühe wowky ny napadut, skotyna ny bludytyme, in свій двір bude prychodyty і die Milch dobre bude. Сіно nastylaly nastylnykom і stawyly gety nagotowany ws_-ws_ pojeny die Platten. Jak symja ist reich, so stand auf столі 12 stra ў, und jak бідніша, so bulo і pjet, mosche сім, ale kob nytschotne. gospodar sapaljuwaw свічку, всі molylyssja, poslja getogo potychu wytscheraly. De chto so prykasuwaw: «Йіштэ, діткы, і дыржітэ dobre loschky in den Händen, chob owetschka ljubyla своіх jagnjatok, swynja своіх porossjatok». Auf гэтыі wytschery і gadaly. Dywky wytjaguwaly das s-Pud nastylnyka сіно і darauf довжыні dywylyssja, jakyj bude len. Jak сіно dowge, so ist і len urodyt wyssokyj, choroschyj, jak, so j len ny urodyt kurz. Und snajete, scho snatschyt len choroschyj wyroste! Geto sch symyo treba bulo allen одіваты. Und odescha aller sch lein- bula...»

Bei w±szy Lel_kawa ў такі swytschaj asta¸ljaz auf notsch lyschk і, ugyknutyja ў kuzzju. Und den Wunden gljadsel і, tschyja lyschka нахілілася, jener ranej für ўсіх pamre.

«... Auf nytsch des Tisches ny prybyraly, und wsche auf сніданне dobawljaly іду fleisch- і so йілы. Kutju, jakaja blieb, oddawaly den Hühnern, kob dobre nyslyssja...»

Die Seine, jakoje ljaschala pad abrussam, bei такіх w±skach, jak Nawass±lk і, Magdal_n, Fisch-, Baryssawa і інш., auf другі dsen выносіл і, клалі скаціне ў jasl і, kab sdarowaj war і mnoga malaka gab. Und wos bei w±skach Ds_w_n, Lel_kawa, Chabow_tschy і інш. Des Heus ў chaze трымалі ja Wadochryschtscha, paslja trezjaj posnaj Kaljady выносілі ў chle ў і taksama аддавалі schyw±le.

Auf другі dsen Kaljad, 7 studsenja pad wetschar, пачыналі хадзіць kaljado¸schtschyk і, ale sch geta назіралася nicht wa ўсіх w±skach. Bei nekatorych мясцінах калядоўшчыкі хадзілі толькі auf "Schtschadruchu".

«...nossyly звізду von der Hütte bis zur Hütte, posdrawljaly s prasnykom, spuwaly пісн і»:

«OJ, WYJDY, WYJDY, gospodar, AUF ДВІР»

Oj, wyjdy, wyjdy, gospodar, надвір,
Gej, Koljadu, gospodar auf двір
— Jener podywyssja, scho тобі Byg gegeben,
Gej, Koljadu, scho тобі Byg gegeben.
Oj, тобі Byg zwei stoschky schyta gegeben,
Gej, Koljadu, zwei stoschky schyta.
Трэтій pschanyzy auf poljanschtschy,
Gej, Koljadu, auf poljanyzy.
Tschetwertyj gretschky auf warenytschky,
Gej, Koljadu, auf warenytschky.
Und pjetyj des Hafers, wschej
Koljada aller, Gej,
Koljadu, wsche Koljada aller.


Gaworaz:

Gut wetschor, gut ljudjum!
Beschimpfe здаровымі всі budut!
Koljada pryschla, Rostwo prynyjela.
Klytsch, хозяін, unser bei die Hütte.
Budem Koljadu spuwaty.
Gaworaz bei chaze:
Gut wetschor, Ihnen dochaty,
Wir pryschly Sie posdrawljaty
3 світлыю nowynoju,
Mit swjateju Koljadoju.


«DER SOHN BOSCHYJ narodywsja»

Gut wetschor tob і, pane-gospodaru, Freue sich,
Oj, freue sich, semle,
Sohn Boschyj narodywsja! *
Sastylajte die Tische jene schtschej kylymamy.
Bo prydut bis zu tebe try prasdnyky in gosty.
Und perschyj sche prasnyk — Roschystwo Chrystowo.
Und drugyj sche prasnyk — Heiligen Wassyllja.
Und трэтій sche prasnyk — Sind Wodochryschtscha Heilig.
Und schtsche perschyj prasdnyk syschly тобі schtschaszja.
Und schtsche drugyj prasnyk syschly тобі віку.
Und schtsche трэтій prasnyk syschly тобі den Anteil.
Freue sich,
Oj, freue sich, semle, Sohn Boschyj narodywsja!


«ES WURDE DIE FREUDE» NEU

Es wurde die Freude, jaka ny buwala neu
Звізда Ist über Wertepom світом воссіяла klar.
De Chrystos rodywsja, s die Jungfrauen woplotywsja
Jak чоловік pylenamy beim Gott upowywsja.
Pastuschky s jagnjatkom, pered tym dytjatkom,
Auf коліна upadajut, des Gottes proslawljajut.

Die Engel spywajut, das Wort воскліцають
I auf neb і, і auf зэмлі покій wosglaschajut.
I wir jenes spywajmo, Chrysta proslawljajmo,
Із Mary_ geboren сміренно blaschajmo.

Prossymo tja, dem Zaren, nebesnyj Wladarju
— Schenke літа schtschaslywy stomu gospodaru.
Stomu gospodaru, seiner господыні.
Schenke літа schtschaslywy усэнькыі rodyny.


«DAS WEIHNACHTEN CHRISTOWO»

Das Weihnachten Christowo, der Engel ist angeflogen
Er flog nach dem Himmel, den Menschen des Liedes sang.
Alle Menschen jubeln Sie, diesen Tag triumphieren Sie,
Der Tag Christowa des Weihnachtens.

Ich behandle vom Gott, die Freude Ihnen hat gebracht,
Dass in der Höhle dunkel Christus geboren worden ist.

Schneller schweben Sie pospeschajte, des Kleinkindes des Neugeborenen.


Gaworaz retschytatywam:

Wetschoru dem Heiligen — воссіянне зір!
Und waschomu dem Haus і die Freude, і мір.
In ніч Roschdschystwa, in den torschystwa
Bosche Sie chrany, doschdaty wesny.
Golden літа, lypowogo цвіта,
Богатэі osseny bei den Gott prossymo,
Наступноі Koljady, Bosche, prygody.
Всім Ihnen doschdaty, Chrysta wosslawljaty!


«... Die Wirte wynossyly koljadnykam ugoschtschenne. kolys das Gesetz takyj buw, pykly oladky, імы ugoschtschaly, sche kowbassu dawaly, пыріг, das Fett. Und typerytschka usew groschy і hat ertragen, і діткам konchwet dassy...»

Bei такіх w±skach, jak Battschy, Літвінк і, Schypow_tschy, Tscharawatschyzy groschy, schto dajuz людзі auf Kaljady, калядоўшчыкі adnossjaz «auf achwjarawanne» ў mjaszowuju zarkwu. Geta наводзіць auf dumku, schto swytschaj sasta¸sja jaschtsche s язычніцкіх tschasso ў, калі tschastka padarunka ў адносілася ja mesza ў paklanennja язычніцкім bagam.

Der Pas wetscharach molads ладзіла guln і, die Tänze, des Vergnügens.

«... natschynalys« свічкы »— geto snatschyt святыі wytschora, nyz nymoschna bulo robyty gar bis zu Wodochryschtscha. Molodesch aller sbyralassja auf« die Musik ». Chto pustyt in jakuju die Hütte. Ox, і dem Tanz die Wellen wsche. Die Noten popuchnut jak popotanzjujesch! Jenes ny so jak typer, ціхэнько, powolnynko. kolys, jak вріжуть die Polin, tschy krakowjaka, so gar die Hütte nossyt. Und wseky-wseky die Tänze tanzjuwaly. Der Walzer, sind kahl, oberok, naretschynka, notschka, die Polin-Schmetterling, den Hopak, сербіянка, ternyzja, den Walzer s pozylujem, die Polin-odb_jana, die Polin-tschytschotka, ojra, ruskyj, die Polin-wyrtucha, den Walzer-sawywanez, damskyj walez, Mykyta-tschykyta, barynja, podespan, die Polin-kadrelka... Und schartyw кількы bulo і wsjaky wydumky, і wsjaky sagadky...»

Die Kommentare