Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Adkoul' pajcho ў l'enfer municipal...

Pytanne ab patchatkou існавання Kobryn oui getykh tchaso ў выклікае ў гісторыка ў souprats'leglyya merkavann і, khots' la moustache yany sykhodzyatstsa sur tym, chto notre enfer municipal вельмі starajytny. Bol'chasts' гісторыка ў vykazvae doumkou, chto ўзнікненне Kobryn адносіцца oui XI abo patchatkou XII stagoddzya. Chez adnym ja польскім dakoumentse ±sts' la date — 1111. Pavodle starajytnaga narodnaga padannya, yakoe bytoue ў nachykh мясцінах, patchatak Kobryn le yack de l'enfer municipal zvyazan z nastoupnaj padzeyaj.

Spradvekou sur vostrave, outvoranym del'taj oupadatchajutchaj chez Moukhavets балоцістай рачушкі Kobrynk і, існавала rybatskae pasyalenne. Землі getyya sur zary nachaj гісторыі ўваходзілі ў sasta ў starajytnarouskaj dzyarjavy, et zatym oudzel'naga Пінска-Тураўскага knyastva. Адзін z yago ўладальніка ў, patomak вялікага du prince кіеўскага Ізяслава, pry паляванні ў toutejchykh lyasakh spyn і ў sya ici sur adpatchynak.

Pry bol'ch уважлівым zna±mstve myastsovasts' la fosse spadabalasya, і ў du prince ўзнікла doumka vykarystats' vostra ў chez якасці abaronnaga du point. potym ici узніклі perchyya зямлянкі і dra¸lyanyya ¸matsavann і, якія z tsyagam à l'heure ператварыліся ў верхні і ніжні zamk і, pad nadzejnaj akhovaj якіх pastoupova patcha ў zastrajvatstsa і zasyalyatstsa pasad.

Pryvedzenae padanne вельмі pra¸dapadobna і ¸pa¸ne mojna згадзіцца z tym, chto такім ў patchatak de l'enfer municipal. Dataj ja ўзнікнення de l'enfer municipal prynyata лічыць perchy ¸paman ab ім chez летапісу. Chez адносінах oui Kobryn un tel oumo¸naj dataj лічыцца 1287.

Près du thuya addalenouju l'époque de Kobrynchtchyna ўваходзіла ў sasta ў oudzel'naga Ouladz_m_r-Valynskaga knyastva, якім des droits і ў le prince Ouladz_m_r Vas_l'ev_tch. Chez skladzenym ім zavyachtchann і, zanesenym chez Іпацьеўскі летапіс, chez запісу 1287, tchytaem : «à Se az, le prince Volodimir, le fils Vasil'kov, le petit-fils Romanov, j'écris le diplôme : a donné es'm à la princesse à (l'Olga Romanovna) au ventre (au sens“ la vie ”) la ville de Kobryn avec les gens et avec le tribut, comme à moi dayali, tago et selon moi at' dajut' à ma princesse” …

Le yack batchym, Kobryn chez celle-là l'heure nazyva¸sya aux enfers municipaux. Badaj, yachtche bol'ch spretchnym, tchym la date ўзнікнення Kobryn, z'ya¸lyaetstsa pytanne ab паходжанні nazvy de l'enfer municipal. Va ўсякім vypadkou, mojna z oupe¸nenastsju skazats', chto yago nazva нічога agoul'naga non mai z ekzatytchnaj zmya±j kobraj, le yack многія схільны doumats'. Няпраўдападобнымі treba pryznats' taksama sproby вывесці les mots "Kobryn" l'enfer імені starajytnaga племені obry abo kobry, ab якім упаміналася chez pagavorkakh і былінах. Najbol'ch veragodna, chto nazva getaya pajchla l'enfer est vieille jytnaga імя, уладальнік yakoga ў chez якіхсьці адносінах vyadomym. Pa yago імені і ў est appelé pas±lak.

Je pense, chto pour kabryntchan boudze цікава davedatstsa ab існаванні іншых геаграфічных nazva ў, outvoranykh l'enfer de la racine de "Kobr". Ainsi, le la вёскі Navas±lk_; nachaga раёнa існавалі ¸rotchychtchy "Kobrynka" і "Padkobrynka". OUrotchychtcha "Kobrynka" était le la вёскі par Malarytskaga Lansky раёнa. Геаграфічныя nazvy, outvoranyya l'enfer getaga de la racine, soustrakajutstsa ў Loe¸sk_m раёнe Gomel'skaj вобласці і іншых mestsakh.

Daretchy, Kobryn, Kobrynsk_ і іншыя zvyazanyya z імі slovy adnosyatstsa non толькі oui геаграфічных тэрміна ў. Non mench est fréquente soustrakaetstsa getae les mots ў vyglyadze прозвішча ў. Прозвішча Kobryn насіла vyadomaya ўкраінская пісьменніца, yachtche зусім nyada¸na prajyva ў chez Віцебску ¸ratch Kobryn, другі — chez Danbase, et sur далёкім l'Oural існуе tselaya est sérieux, bon палавіна jykharo ў yakoj pa прозвішчу z'ya¸lyajutstsa цёзкамі nachaga starajytnaga de l'enfer municipal.

A.M.Martin

De Martin ў, A.Adkoul' pajcho ў l'enfer municipal... : oui 685-godzya Kobryn / d'A.Martin ў//Kamoun_stytchnaya pratsa. – 1972. – 11 stoudzenya.