Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Les articles sur Kobryn : la culture Spirituelle

Majstry narodnaj творчасці

Stsyapan Іванавіч Dremouk — адзін z tykh mastako ў, tvortchasts' якіх vyadoma non толькі ў nachaj краіне, ale і pour yae межамі. Адзінае mestsa, dze l'expert adtchouvae syabe najbolyn est libre і kamfortna, geta syalo Dz_v_n, dze ±n naradz і ў sya. Беларускія pejzajy Dremouka пранікнуты patchoutsts±m замілавання perad rodnaj pryrodaj, yany ў de l'expert le yack jyvyya. Вельмі est fréquente ±n maljue drevy. L'enfer yago palotna ў зыходзіць энергія dabryn і, spakoju, цішыні.

Tvortchasts' E¸dak іі Іванаўны Lagv_nov_tch z s. Dz_v_n prypadae sur paslyavaennyya les reptiles. Tkats' du yang navoutchylasya l'enfer бацькі. Калі l'âme bon, і рукі dobryya, працавітыя : ab getym svedtchats' dyvany, посцілк і, ручнік і, sourvetk і, zroblenyya Еўдакіяй Іванаўнай. Arnamenty majstrykha prydoumvae, et sakrety prygatavannya farba ў zvedala l'enfer бацькі. Іншы une fois les dessins snyatstsa. I ttche du yang potym toe, chto ¸batchyla ў le rêve. Datchka Vol'ga taksama ў sont libres l'heure любіць сесці pour kroeny. Cela адзін ouzorysty radok, другі. Et potym adbyvaetstsa tsoud : skla¸sya sapra¸dny arnament.

E _. Лагвіновіч

Près de s. Astrom_tchy jyve vyadomy kojnamou vyasko¸tsou majstar sur ¸se рукі Мікалай Pa¸lav_tch Піліпчук. Ici ±n naradz і ў sya ў 1929 Chez 17 gado ў chez ім pratchnou¸sya talent du musicien : navoutchy¸sya іграць sur l'accordéon. Près de l'heure du service ў arm іі raskry¸sya яіпчэ адзін talent — bondara. Відаць, non vypadkova, tamou chto pradzed Мікалая Pa¸lav_tcha taksama ў bondaram. Le travail le plus traînant — maslabojka (біянка). Spatchatkou l'esclave і ў pour syabe, potym пайшлі les commandes l'enfer ljudzej. Мікалай Pa¸lav_tch vykonvae le travail nadzejna, z zadaval'nennem. Boudz' gega novyya бочкі z адзінарным ці dvajnym par le fond, vyadro, kvaska pour salennya ў ці adramantavanyya staryya retchy, якім majstar dae l'autre jytsts±, pour yago yany le yack дзеці rodnyya, chez cutané retch majstar oukladae tchastkou par le pilot douchy. Chez майстэрні Піліпчука amal' kojny dzen' goudouts' stank і, tchouetstsa le bruit malatka. Daretchy, kojny la machine-outil zrobleny рукамі majstra. Et калі ў бацькоўскі la maison pryyazdjajuts' dzets і, унукі byagouts' oui dzeda, і yany à des fois majstroujuts'. Majstar z radastsju і nadzeyaj глядзіць, le yack pratsoujuts' ounouk і, le yack цікавяцца yago spravaj. Et geta znatchyts', chto dzedava ramyastvo boudze jyts' do¸ga.

Talenty ў Balyaslava Antonav_tcha Pryloutskaga z s. Prylouk_ Astrom_tskaga sel'saveta праявіліся z дзяцінства. Spatchatkou oui malyavannya, zatym oui музыкі. Syabar yago navoutchy ў іграць sur skryptsy. Était trouvée nabyts' інструмент. Ale kachtava ў ±n non tanna, і Balyasla ў vyrachy ў зрабіць skrypkou samastojna. pospekh akryl і ў, і ў sont libres l'heure Balyasla ў Antonav_tch гіача ў zajmatstsa любімай spravaj — рабіць скрыпкі. Pratsa geta fin, карпатлівая, спешкі non любіць. Прылуцкі zdole ў зрабіць 8 skrypak, z якіх prada ў толькі dzve. La fosse bol'ch padabalasya daryts' скрыпкі svayakam, syabram — chez nadzejnyya рукі. Dzve пакіну ў sabe, kab chez vol'nyya хвіліны patsechyts' à la douche ігрой. Et yachtche ±n zmajstrava ў мандаліну і гітару. Znajcho ў Balyasla ў Antonav_tch prymyanenne і à l'autre svajmou talentou : namalyava ў некалькі карцін, z гіпсу і tsementou zrab і ў цікавыя статуэткі sur рэлігійную temou. Gety кірунак nevypadkovy. Прылуцкі — tchalavek veroujutchy. I ±n perakanany, chto vyjyts' chez нялёгкіх сітуацыях dapamog la fosse le Dieu. I talentam nadzyal і ў taksama ±n.

Maryya Ouladz_m_ra¸na Satsouk z s. Byaroza akhvotna demanstroue вынікі svajgo majsterstva і starannya : ручнікі і sourvetk і, vychytyya "kryj'tkam" і "gladdzju", tkanyya ў try і tchatyry ніткі і ў "perabory", посцілк і, прасціны і mnogae іншае. Chez cutané z vyraba ў batchny tvortchy padykhod vykana¸tsy oui ¸zorou, padborou нітак, spaloutchennya іх de la teinture ў. Majsterstvou і starannju du yang navoutchylasya ў mats і, vychyvats' patchala yachtche школьніцай. Krykhou padrasla — les villages pour kroeny. Любіць zajmatstsa roukadzellem і prygoja vychyvae і datchka Svyatlana. Maryya ніколі non adma¸lyae ljudzyam, chto prykhodzyats' pour paradaj, pour nouvel aux dessins pour вышыўкі. Chez narodze tsyaga oui prygojaga, oui les cultures non pamerla, і oui Mary_ navedvajutstsa jantchyny sa Strygava, Vostrava, Kaz_chtcha ў, іншых v±sak. Vychytyya і vytkanyya à celle-ci ручнікі ±sts' chez Maskve, Gomel_ і, tchym асабліва zadavolena Maryya Ouladz_m_ra¸na, chez novaj tsarkve ў s. Strygava.

­sts' près de s. la Pierre la maison, dze jyve Nadzeya Rygora¸na Chych. Sur perchy poglyad zvytchajny vyaskovy la maison, ale varta пераступіць yago parog, le yack oubatchych, chto geta non зусім ainsi. Chez cutané пакоі pa vouglakh abrazy ¸prygojvajuts' vychytyya ручнік і, sur les scènes — darojk і, sur stalakh, toumbatchkakh, chafakh — vous-chytyya ці vyazanyya kroutchkom sourvetk і, kanapa est envoyée pakryvalam taksama ¸lasnaj les travaux. Et yachtche du yang moja pakazats' і фіранк і, і janotchyya les blouses, vychytyya "gladdzju" ці "kryjykam", tkanyya ручнік і, zvyazanyya пруткамі хусткі і les écharpes, рукавічк і, шкарпэткі і многія іншыя retchy, zroblenyya yae ўмелымі і працавітымі рукамі. Nadzeya Rygora¸na daskanala valodae ўсімі відамі roukadzellya. Ale du yang вельмі сціплы tchalavek і redka калі pagadjaetstsa demanstravats' svae les travaux. Perchy une fois yany выстаўляліся ў Brestse chmat gado ў tamou і былі est haut atseneny, ab tchym svedtchyts' Ganarovaya gramata. Некалькі razo ў удзельнічала ў myastsovykh vysta¸kakh. Ale du yang non khavae l'enfer ljudzej talent. Akhvotna дзеліцца сваімі aux habitudes і, раіць, padkazvae. Svae здольнасці oui roukadzellya staraetstsa peradats' aux filles, ounoukam. Akramya getykh talenta ў ±sts' chez Nadze_ Rygora¸ny yachtche адзін — гірыгожы golas. Jana vedae mnostva national pesen'.

Chez Véra Antona¸ny Ousenka z s. Dz_v_n skladany le bois. Нарадзілася du yang ў 1942 Chez дзяцінстве do¸ga і tsyajka khvarela, z-pour tchago a été trouvée інвалідам sur ¸s± jytsts±. Ale ў samyya цяжкія хвіліны à celle-ci sur dapamogou прыходзіла любімая à droite — malyavanne, zdol'nasts' oui yakoga peradalasya l'enfer бацькі. Malyavats' patchala alo¸kam, potym perajchla sur farby. Jana n'administrait pas правіл stankovaga жывапісу, et ішла chlyakham, padkazanym à celle-ci oulasnym l'entendement à la lumière, prygajosts і, jadannem pa-svojmou vykazats' svae адносіны oui сучаснасці. ­j асабліва блізкая tema rodnaga au bord, pryrody, сваіх karan± ў. Adljustravannem getykh patchoutstsya ў сталі yae карціны «Syamejnaya vyatchera», "Radnya", "le bord de Belarousk_", «Аўтагіартрэт».

Chez мастачкі bagataya фантазія, yakaya пераносіць yae ў mestsy, dze le yang ніколі n'était pas. I naradjajutstsa карціны, якія vabyats' і арыгінальнасцю padatchy sjujeta, і neardynarnastsju padborou farba ў, і dakladnastsju. Chez ліку іх асабліва цікавыя «les jungles de Trap_tchnyya,« Кітаянка z par le ballon "," Mamantava dreva "," Dzya¸tchyna і паўлін ».

Апошнія yae les travaux — sur doukho¸nyya temy. Напісаны yany z асаблівай tseplyn±j. Les travaux de Véra Antona¸ny adznatchany дыпломамі II і de III degrés sur vysta¸kakh chez Brestse, le yang la¸reat 4-ga рэспубліканскага festyvalju творчасці інваліда ў (1997), удзельніца ablasnoga plenerou «Baranav_tsk_ya краявіды» (2001), ouznagarodjana dyplomam аргкамітэта.

Les commentaires