Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Les articles sur Kobryn : 1945 - Dojinki

Chez мiрнай pratsy

Калі раніцай 20 ліпеня 1944 chez Kobryn заціх le combat, z oukrytstsya ў сталі выходзіць людзі. Іх était non ainsi mnoga, le yack khatselasya batchyts' chez tety radasny dzen'. Strachnyya дні і notchy perajy ў Kobryn, zakhopleny гітлераўцамі ў ліку perchykh і vyzvaleny ў ліку апошніх беларускіх garado ў. 1124 дні fachystskaj акупацыі забралі жыцці 6900 tchalavek. Chez goradze і раёнe загінула 8038 мірных gramadzyan, était est brûlée 8 v±sak, z іх adna non адрадзілася. Était razbourana і pryjchlo ў neprygodnasts' en chauffant 30 pratsenta ў jyloga au fonds, la moustache pradpryemstvy pramyslovasts і, boudynak elektrastantsy і, pachtova-telegrafnaya souvyaz', tchygounka і vakzal, masty.

Mai 1945 pryn±s do¸gatchakany мір. Dadomou сталі vyartatstsa франтавік і, bylyya partyzany, якія папоўнілі ў l'heure vyzvalennya армейскія sont contents. Chez Kobryn прыехалі спецыялісты narodnaj гаспадаркі z іншых ablastsej і garado ў, arrivait тэхніка z pramyslovykh раёнa ў краіны.

Pakoul' razgortvalasya violent будаўніцтва, neabkhodna était vyrachats' бліжэйшыя zadatchy. YAchtche ў 1944 patchala navoutchal'ny l'année syarednyaya l'école № 1, адкрыліся кароткатэрміновыя les cours pa padrykhto¸tsy настаўніка ў. Sur Піянерскай вуліцы prynya ў сірот дзіцячы la maison. Наладзілася і medytsynskae abslougo¸vanne garadjan. Pa вуліцы Perchamajskaj lui-même ў pratsavats' кінатэатр «17 Verasnya».

Pastoupova знікалі руіны і les abatis sur вуліцах. Est fréquente праводзіліся суботнікі і нядзельнікі. Менавіта ў svabodny l'enfer asno¸naj les travaux l'heure garadjane расчысцілі ў tsentry Kobryn poustkou і разбілі le square, sont appelés paznej імем le héros Savetskaga Sajuza A _. Marozava, праклалі вуліцу l'enfer plochtchy Svabody oui вуліцы Sadovaj, yakaya est devenu patchatkam вуліцы Len_na. Chez хуткім l'heure était rekanstrouyavana De jardin : pakrylasya asfal'tam, raschyrylasya і pramoj stoujkaj накіравалася oui Brestskaj chachy. TSyaper geta вуліца Pouchk_na — adna z les plus ajy¸lenykh і prygojykh магістралей de l'enfer municipal.

Mai 1945 ў znamyanal'ny pour Kobrynchtchyny yachtche tym, chto zavyarchylasya traînant ¸darnaya boudo¸lya adna¸lennya : pa Dnyapro¸ska-Bougsk_m le canal пайшлі soudny. Le canal вырашылі прывесці ў rabotchy stan adrazou paslya a provoqué ennya. Fachysty, якія ainsi і non змаглі po¸nastsju yago асвоіць, разбурылі ¸se гідразбудаванні. Straty ацэньваліся ў 26,5 мільёна le rouble ў. Sur boudo¸lju прыбылі спецыялісты, і zno ў, le yack chez peradvaennyya les reptiles, sur dapamogou прыйшлі tysyatchy jykharo ў navakol'nykh v±sak. En 8 mois ў былі adno¸leny 10 écluses ў, 8 плацін і 10 vadaspouska ў, rastchychtchany farvater і ¸stano¸lena сігналізацыя. 21 tchervenya 1945 pour pratso¸ny гераізм і датэрміновае vykananne dzyarja¸naga les devoirs pa аднаўленні Dnyapro¸ska-Bougskaga du canal вялікая groupa rabotchykh і _njynerna-tekhn_tchnykh работніка ў atrymala ¸znagarody. Près de 1975 sur тэрыторыі гідравузла, razmechtchanaga ў mejakh Kobryn, chez gonar 200-gadovaga юбілею getaj vodnaj магістралі ўстанавілі pamyatny абеліск. OUvyadzenne ў l'ordre du canal, adna¸lenne roukhou pa Palesk_kh tchygounkakh, ramont і rekanstrouktsyya chachejnykh darog zno ў зрабілі Kobryn important transpartnym vouzlom Belarous_.

Chez tyya perchyya paslyavaennyya les reptiles ў памяці многіх yachtche былі jyvyya bedstvy akoupatsyjnaga à l'heure, ale adtchouvanne міру і radasts' stvaral'naj pratsy дамінавалі ў настроі ljudzej. Kojny la raison ў neabkhodnasts' khouttchejchaga adna¸lennya ўсіх pramyslovykh pradpryemstva ў de l'enfer municipal, людзі працавалі z энтузіязмам. Аднымі z perchykh chez Kobryn сталі дзейнічаць ramontnyya mai stern і, chto размяшчаліся ў kantsy вуліцы Savetskaj. Ici запусцілі lançait-rejoutchy la machine-outil, гісторыя yakoga non зусім zvytchajnaya. ­n ў zrobleny yachtche oui vajny sur zavodze «TcHyrvony praletaryj». Chez perchyya дні акупацыі Kobryn rabotchyya паспелі razabrats' і nadzejna skhavats' la machine-outil. I vos' zno ў ±n zapratsava ў, gety veteran kobrynskaj індустрыі. Et ne¸zabave sjudy ¸jo прыбылі perchyya 20 stanko ў roznykh kanstrouktsyj z Maskvy і Len_ngrada.

Près de l'heure суботніка pa rastchysttsy de l'abatis ў sur вуліцах de l'enfer municipal.

Удзельнікі adnago z perchykh paslyavaennykh суботніка ў pa аднаўленні Kobryn.

Bolynasts' pradpryemstva ў, chto аднаўляліся, pakoul' мелі kharaktar artselya ў, napryklad, "Satspratsa" de couture, "TcHyrvony Stsyag" de tissage, meblevaya імя Souvorava (chez skladze райпрамкамбіната) і іншыя. TSyajka navat уявіць zaraz, chto цяперашнія boujnejchyya pradpryemstvy de l'enfer municipal z іх вялізнымі карпусамі і soutchasnym abstalyavannem — geta tyya samyya artsel і, якія туліліся ў de vieilles dames і des sentinelles paboudovakh. Chez les reptiles perchaj paslyavaennaj пяцігодкі ¸vedzena ў dzeyanne 8 pramyslovykh pradpryemstva ў, ab'±m прадукцыі якіх près de 3 fois peravycha ў паказчыкі 1940

Chez верасні 1944 аднавіла le travail machynna-traktarnaya majsternya, près de 1945 du yang рэарганізавана ў міжраённую majsternju капітальнага ramontou, et praz 4 reptiles majsternya était pera¸tvorana ў Kobrynsk_ ramontny l'usine. 3 1963 patchalasya yago karennaya rekanstrouktsyya, chez выніку yakoj près de 1967 patcha ў pratsavats' sont nouveaux ліцейны tsekh. Z'yav і ў sya sont nouveaux vytvortchy le corps agoul'naj plochtchaj 13 mille м2. Chez ім былі pouchtchany kanveernyya лін іі разборкі machyn, ramontou і зборкі кабін, grouzanyasoutchy kanveer (padvyasny), які padae sur rabotchyya mestsy detal і, і galo¸ny kanveer. Vytvortchyya магчымасці pradpryemstva pastayanna pachyrajutstsa, павялічваецца asartyment vyraba ў.

S±nnya Kobrynsk_ ramontny l'usine vyrablyae буксірныя прыстасаванні pour ekspartnykh madelej Мінскага traktarnaga de l'usine і інш. Planouetstsa l'émission kamene¸boratchnykh machyn. Sur zavodze pratsoujuts' bolyp pour 1100 tchalavek.

Chez ліку perchykh adnav і ў le travail de Kobrynsk_ райпрамкамбінат. Amal' pa¸tara dzesyatka gado ў, nyagledzyatchy sur pa¸samatoujnouju vytvortchasts' z vykarystannem chez asno¸nym de main pratsy, ±n zastava¸sya le plus violent pradpryemstvam chez goradze. Chez les 1960 reptiles ў выніку karennaj peraboudovy materyyal'na-tekhn_tchnaj les bases райпрамкамбіната z yago les structures вылучыліся samastojnyya pradpryemstvy. Près de 1961 натэрыторыі l_tsejna-mekhan_tchnaga de l'usine, які naleja ў камбінату, узніклі цэхі novaga інструментальнага de l'usine. Près de 1965 былі paboudavany yago galo¸ny і dapamojnyya karpousy, vyznatchana praektnaya magoutnasts' pa à l'émission slyasarna-mantajnaga інструменту.

Chez skladze райпрамкамбіната z 1948 дзейнічала artsel' імя Souvorava, yakaya vyrablyala chafy, spal'nyya гарнітуры, staly, kresly, troumo. Chez кастрычніку 1969 artsel' est devenue samastojnaj fabrykaj і перамясцілася sur nouveau terytoryju pa вуліцы Dzyarjynskaga. Chez Kobryn vyrablyajuts' les ensembles мэблі pour гасцінай, chafy кніжныя і koukhonnyya. OUsyago ici vypouskaetstsa прадукцыі sur 3 мільёны le rouble ў.

Вуліца Souvorava ў Kobryn. 1949

Райпрамкамбінат z addzyalennem l'enfer yago de deux violent pradpryemstva ў non strats і ў svajgo эканамічнага patentsyyalou. Paslya daloutchennya nagel'nykh de l'usine ў, nouveau tsekha ў pa вытворчасці boudmateryyala ў ±n ў perajmenavany ў камбінат будаўнічых materyyala ў.

Près de 1948 chez Kobryn z'yav і ў sya sont nouveaux l'usine — kanservavy, адзін z perchykh такіх de l'usine ў chez Belarous_. Chez celle-là l'heure là працавалі ¸syago 52 tchalavek і, et прадукцыі était produite sur 324 mille rouble ў près de l'année. Adnak pradpryemstva ¸daskanal'vala le pilot vytvortchasts', некалькі razo ў po¸nastsju рэканструяваліся цэхі. Près de 1984 à l'usine était on attribue ganarovae le titre «Pradpryemstva vysokaj les cultures».

Chez adnym z tsekha ў Kobrynskaj de la station de motoculture. 1955

 

Fantan chez гарадскім les squares sur la place de Svabody. 1950

Adnym z perchykh pradpryemstva ў, chto пачалі pratsavats' chez vyzvalenym Kobryn, était artsel' "Satspratsa". OUjo 2 jn і ў nya 1944 chez памяшканні ancien gandl±vykh est content ў sur plochtchy de Svabody сабраліся 53 myastsovyya jykhary, якія валодалі ramyastvom швейніка. Chez распараджэнні арцелі était balayée ¸syago некалькі trafejnykh «зінгера ў», tamou людзі прыбылі sa сваімі машынкамі. I vos' арцелыпчыкі est unie ўзяліся pour spravou : шылі целагрэйкі і vatnyya les culottes pour le front, ko¸dry і adzenne pour garadjan. Près de 1956 ici oujo pratsavala 256 chvatchak-matarystak, artsel' produisait znatchnouju kol'kasts' vyraba ў, chto peravychala myastsovyya patreby. Tamou du yang atrymala le statut фабрыкі і ¸vajchla ў сістэму Міністэрства l±gkaj прамысловасці рэспублікі.

Près de 1972 fabryka kantchatkova vyrachyla pytanne спецыялізацы і, vybra¸chy мадэлі najbolyp perspekty¸naga і эканамічна vygadnaga asartymentou. OUjo tady ў рэспубліцы сталі karystatstsa popytam курткі pour daroslykh і dzyatsej, janotchyya паліто Kobrynskaj chvejnaj фабрыкі.

Pradpryemstva mai інтэрнат, oulasny jyly le fonds, 1 дзіцячыя l'yasl_-jardin. Ramesnyya традыцыі staroga Kobryn prykmetna паўплывалі sur развіццё эканомікі de l'enfer municipal. Drobnyya саматужнік і, якія аб'ядналіся ў perchyya paslyavaennyya les reptiles ў artsel і, сталі заснавальнікамі boudoutchykh violent pradpryemstva ў. Chez jn і ў ні 1944 z арцелі «TcHyrvony stsyag» patchala le pilot pratso¸nouju біяграфію Kobryn de tissage fabryka. En chauffant deux dzesyatka ў арцелыігчыка ў ouroutchnouju апрацоўвалі vo¸nou, pral і, tricotait і, валілі le drap, шылі валёнкі — ousyago выпускалі прадукцыі sur 36 mille rouble ў près de l'année. Près de 1949 artsel' était peraabstalyavana ў ткацкі tsekh. Sur les machines-outils de main ткалі radno, палавік і, хусткі і dyvany. Près de 1953 patcha¸sya vyrab jakardavykh pakryval. Калі ў 1955 падвялі вынікі pour дзесяцігоддзе, выявілася, chto pradouktsyjnasts' pratsy pour gety peryyad ouzrasla bol'ch tchym chez 12 razo ў. Pastoupova ўводзілі ў eksplouatatsyju механічныя stank і, khatsya nekatoryya vyraby pa-ranejchamou выпускаліся sur tradytsyjnykh de main. Adnak oujo oui 1960 rekanstrouktsyya вытворчасці dasyagnoula znatchnykh machtaba ў, якія дазволілі ancien арцелі peratvarytstsa ў violent pradpryemstva — fabrykou. Chez студзені 1963 sur fabrytsy ў дэманціраваны апошні routchny ткацкі la machine-outil. Chez выніку капітальных des travaux chez les vieux tsekhakh і z aux enlèvements chez eksplouatatsyju nouveau — tkatskaga і farbaval'naga — палепшыліся ¸movy pratsy работніка ў. TSyaper kalekty ў фабрыкі налічвае bol'ch pour 400 tchalavek. YAe pradoukts'ch — pakryvaly, abrousy, parts'ery, сурвэткі — pastayanna ¸daskanal'vaetstsa : palyapchaetstsa yakasts', робіцца raznastajnym est petit junak.

Perchamajsky demanstratsyya ў Kobryn. 1952

Вуліца Perchamajsky ў Kobryn. 1957

Vytvortchasts' фабрыкі pratsyagvae raschyratstsa. Pour les reptiles dzesyataj пяцігодкі цэхі аснасціліся новымі быстраходнымі бесчаўночнымі ткацкімі станкамi маркі STB. Près de 1979 Kobryn de tissage fabryka ўзначаліла tekstyl'na-vytvortchae ab'yadnanne, près du stock yakoga ўвайшлі Antopal'sky vatna-pradz_l'naya fabryka і Dz_v_nsk_ ¸tchastak pa вытворчасці gaspadartchykh vyarovak. OUzboujnenne vytvortchykh magoutnastsej дазволіла давесці gadavy l'émission bava¸nyanykh pakryval oui 158 mille і pakryval z віскознай prajy oui 432 mille pièces. Vyraby getyya pastoupajuts' praktytchna va ¸se garady Belarous_ і navat pour yae mejy. Près de 1970 pry fabrytsy былі paboudavany дзіцячы le jardin і яслі sur 140 mestsa ў.

Вуліца Len_na ў Kobryn. 1952

Plochtcha Svabody ў Kobryn. 1963

Près de 1955 chez Kobryn lui-même ў pratsavats' le point patchatkovaj апрацоўкі au lin. Ale yago pastoupala ¸s± bol'ch і bolyn, tamou était vyrachana boudavats' ільнозавод. I vos' chez kantsy Perchamajskaj вуліцы, sur beraze malen'kaj рэчкі Літоўк і, yakaya ¸padae ў Dnyapro¸ska-Bougsk_ le canal, пачалі ўзводзіць заводскія karpousy. Chez снежні 1959 pradpryemstva ¸vedzena ў dzeyanne. Spatchatkou дзейнічала adna de mélasse лінія pa vypratso¸tsy do¸gaga і karotkaga l'novalakna. Adnak chez pratsese вытворчасці пераканаліся, chto spadarojnyya adykhody mojna ici ja, sur mestsy, peratvarats' chez pa¸fabrykat — ільнотрасту. I ¸jo ў 1962 adkry ¸ - sya sont nouveaux tsekh, et zatym praz yago prajchla autre de mélasse лінія. Près de 1971 l'usine asvo і ў yachtche adnou efekty¸nouju vytvortchasts' — vyrab кастрапліт.

Le plus maladym pradpryemstvam de l'enfer municipal de Kobryn z'ya¸lyaetstsa pradz_l'na-de tissage fabryka — boujnejchaya ў goradze і ў галіне. Спецыялізуецца du yang ў asno¸nym sur вытворчасці cha¸kovykh тканін sa chtapel'nykh valokna ў. Pradpryemstva vypouskae тэхнічную тканіну roznaga pryznatchennya, уцяпляльнік pour sparty¸nykh kourtak — ousyago tavarnaj прадукцыі sur agoul'nouju soumou 46 мільёна ў le rouble ў.

Прадзільна-ткацкая fabryka mai ў сваім распараджэнні najlepchouju ў goradze satsyyal'tcha-culturel і b'ggavouju la base. Jana ¸kljutchae 3 typavyya інтэрнаты sur 220 mestsa ў kojny (pry інтэрнатах pratsoujuts' stalovaya sur 50 mestsa ў, tsyroul'nya, le point pry±mou pour mytstsya бялізны і хімчыстк і, majsternya індывідуальнага pachyvou adzennya), камбінат dachkol'naga vykhavannya sur 320 mestsa ў, stalovouju, прафілакторый sur 58 mestsa ў, la base adpatchynkou sur vozery Ljuban', дзіцячы lager. Paboudavana dz_tsyatcha-junadkaya sparty¸naya l'école. Pry en parts oudzele фабрыкі ў будаўніцтве jyllya pour les reptiles 11-ème пяцігодкі zdadzena ў eksplouatatsyju 22,5 mille м2 karysnaj plochtchy. Атрымалі kvaterou 234 работнікі фабрыкі.

Nazvanyya pradpryemstvy skladajuts' індустрыяльнае аблічча Kobryn, які pour мірныя les reptiles peratvary¸sya ў znatchny pramyslovy tsentr Belarous_. Vyadoutchaj ici z'ya¸lyaetstsa facile pramyslovasts'. Chez elle est occupée grand tchastka agoul'nagaradskoga pramyslova-vytvortchaga persanalou (ousyago 8300 tchalavek). ­sts' yachtche ў goradze khlebazavod, maslasyrzavod, ptouchkagado¸tchae vytvortchae ab'yadnanne. CHtogadovaya vytvortchasts' tavarnaj прадукцыі sur pradpryemstvakh Kobryn, chez ліку yakoj тканіны cha¸kovyya і bava¸nyanyya, chvejnyya vyraby, ільновалакно, плодаагароднінныя kanservy, natoural'namalotchnyya pradoukty, les huiles, s'f, khlebaboulatchnyya vyraby, slyasarna-mantajny інструмент і mnogae іншае, skladae 148 мільёна ў le rouble ў.

Інтэнс і ў nae эканамічнае развіццё de l'enfer municipal, вялікія satsyyal'nyya і koul'tournyya zroukh і, якія адбыліся pour les reptiles savetskaj oulady, выклікалі і даволі хуткі la croissance насельніцтва (chtogadovy yago pryrost peravycha ў 700 tchalavek). Geta ў le pilot tchargou pa¸plyvala sur актывізацыю будаўніцтва, 6 будаўнічых арганізацый, chez якіх est occupée 900 tchalavek, pa général padradze vykonvajuts' chtogod les travaux sur 14 мільёна ў le rouble ў. Chez papyarednyaj пяцігодцы jyly le fonds de l'enfer municipal павялічыўся sur 104 mille м2. Pavodle general'naga du plan развіцця Kobryn, raspratsavanaga Belarousk_m navoukova-dasledtchym і praektnym інстытутам горадабудаўніцтва, perspekty¸nae будаўніцтва violent jylykh масіва ў nametchana ici chez pa¸dn±vym і заходнім napramkakh. Pry getym boudze zakhavany гістарычны tsentr Kobryn z nastoupnaj regeneratsyyaj najbol'ch znatchnykh arkh_tektourna-g_starytchnykh ab'ekta ў.

Près de 1985 chez сувязі z zakantchennem будаўніцтва gazapravoda pol'skaj фірмай "Energapol'" пачаліся les travaux pa kantchatkovaj газіфікацыі Kobryn і navakol'nykh v±sak. Польскія спецыялісты пабудавалі gazavouju vymyaral'nouju stantsyju, 3 jylyya les dames і дзіцячы le jardin. Pour апошнія дзесяцігоддзі l'enfer municipal lui-même ў chmatpavyarkhovym. Sur pa¸dn±va-zakhodnyaj ускраіне выраслі 2 novyya мікрараёны z 5-9-павярховымі aux dames і, dze пасялілася bol'ch pour 5 mille jykharo ў. Ici ja po¸ny l'ensemble pradpryemstva ў bytavoga abslougo¸vannya, універсам, syarednyaya l'école, дзіцячыя l'yasl_-jardin. Pa chyrokaj магістралі — вуліцы Dzyarjynskaga — naladjany regoulyarny a¸tobousny pyx.

YAkasna sont nouveaux kharaktar nabylo ў Kobryn індывідуальнае jyll±vae будаўніцтва. Многія jykhary pa vieux традыцыі лічаць pour lepchae jyts' chez asobnykh les dames z прысядзібнымі ¸tchastkam і, kol'kasts' якіх tsyaper chez goradze peravychae 4 mille Chtogod boudouetstsa bol'ch pour 60 такіх damo ў. Ale teta ¸jo non tyya dra¸lyanyya прысадзістыя, такія padobnyya adna sur adnou пяцісценкі. Tantôt ici, tantôt là sur гарадскіх ускраінах traplyajutstsa pryvabnyya, outoul'nyya dvoukhpavyarkhovyya katedjy, якія атрымалі pryznanne прыхільніка ў індывідуальната prajyvannya. Chez cutané z іх ±sts' tsentral'nae atsyaplenne, le gaz, la salle de bain, каналізацыя, le garage.

Pachyrenne jyloj zaboudovy de l'enfer municipal patrabavala nouveau atchychtchal'nykh і vodazabornykh zboudavannya ў, chto і était ajytsts±¸lena — pour getykh met était zdadzena ў eksplouatatsyju stantsyya agoul'naj magoutnastsju 12,5 mille м3 pour суткі. Jana mai vajnae znatchenne pour l'enfer municipal.

Настаўніцкі kalekty ў Navas±lka¸skaj de l'école. 1966

Non zastaetstsa sans увагі будаўніцтва ab'ekta ў koul'tournaga і bytavoga pryznatchennya. Près de 1984 chez Kobryn z'yav і ў sya sont nouveaux кінатэатр "l'Arc-en-ciel" pa вуліцы Pouchk_na. Chez ім 2 salles sur 400 і 200 mestsa ў, prygoja aformleny інтэр'ер. Pour kocht будаўніцтва novaga les corps du central téléphonique sur 1600 noumaro ў raschyrylasya abanentskaya telefonnaya souvyaz'. Syarod іншых ab'ekta ў — apteka і achtchadnaya kasa pa вуліцы Піянерскай, 3 дзіцячыя les jardins sur 840 mestsa ў, 4 магазіны z agoul'naj gandl±vaj plochtchaj 1300 м2.
YAchtche bol'ch satsyyal'na-culturel і bytavykh ab'ekta ў paboudavana ў 12-ème пяцігодцы (galo¸nym tchynam pour kocht srodka ў pradpryemstva ў, арганізацый і vedamstva ў). Адчьшілі dzvery pour kobryntsa ў і gastsej de l'enfer municipal sont nouveaux Palats de la culture і sont nouveaux boudynak vaenna-g_starytchnaga du musée, zavyarchylasya будаўніцтва a¸tavakzala sur 300 pasadatchnykh mestsa ў і les corps pachtamta, chez novaj à l'école pour les pupitres селі 1176 voutchnya ў, прынялі malycho ў 6 дзіцячых sado ў, patchalosya будаўніцтва yachtche dzvjukh des écoles і дзіцячага du jardin sur 320 mestsa ў. Chez novaj dz_tsyatcha-junatskaj sparty¸naj à l'école сталі трэніравацца junyya spartsmeny, adkryta некалькі pramtavarnykh магазіна ў, chez tym ліку спецыялізаваны «la Moustache pour la maison», raschyrany каналізацыйныя setk і, prakladzeny dadatkova 7,5 km gazavykh setak, rekanstrouyavana garadskaya telefonnaya souvyaz', le yang павялічылася sur 700 noumaro ў. Navasel'tsy атрымалі kvatery agoul'naj plochtchaj 50 mille м2.

Мітынг Chez Kobryn ў l'heure adkrytstsya помніка A.V.Souvoravou. 30 красавіка 1964

Chez goradze і раёнe pratsoujuts' 164 ouratchy і 579 tchalavek syarednyaga medytsynskaga persanalou, ±sts' бальніца sur 505 lits, stantsyya khoutkaj dapamog і, 10 amboulatoryj, 26 fel'tcharska-akouchersk_kh du point ў. Дзейнічаюць 32 сярэднія, chez tym ліку l'école - і nternat, 11 bazavykh, 6 patchatkovykh, 6 mouzytchnykh, 4 dz_tsyatcha-junatsk_ya sparty¸nyya les écoles, 18 dachkol'nykh oustano ў, 46 clubs ў, 55 бібліятэк. Try прафтэхвучылішчы rykhtoujuts' les effectifs rabotchykh pour patreb vyadoutchykh галін прамысловасці і будаўніцтва. Вучылішча № 105 vypouskav majstro ў мастацкіх du métier national ў, якімі некалі des gloires і ў sya gety палескі le bord, — vychy¸k і, tkatstva, raz'by pa dreve, plyatsennya z саломкі.

N.M.Pl_sko.

Les commentaires


Les noms des articles

La recherche selon le site



Nos partenaires