Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Iмi ganaratstsa землякi

ALYAKSANDRA Ў Alyaksej Genadz'ev_tch, spartsmen. Naradz і ў sya ў 1973 Vykhavanets Kobrynskaj de l'école des échecs. Міжнародны grosmajstar, v_tse-tchemp_±n E¸ropy 2000 (Мілан). neadnarazovy peramojtsa юнацкіх perchynstva ў E¸ropy, pryz±r sousvetnykh чэмпіяната ў.

ANDRASJUK Iван Vasil'evitch, беларускі l'expert. Naradz і ў sya 17 сакавіка 1958 près de s. Khadynitchy. Zakontchy ў Мінскае mastatskae вучылішча (1977). Pratsava ў chez Dz_v_nskaj à l'école настаўнікам malyavannya і tchartchennya, afarmlya ў une nouvelle école. Jyve ў Gomel і, dze pratsava ў par l'expert sur chpalernaj fabrytsy, tsyaper pratsoue ў reklamnaj les sphères par l'expert-plakatystam, chez sont libres l'heure maljue partrety і pejzajy. Le membre Belarouskaga sajuza mastako ў z 1995

ANTANJUK Georg_j Alyaksandrav_tch, беларускі філосаф, doktar філасофскіх navouk (1991), prafesar (1993). Naradz і ў sya 13 лістапада 1942 près de s. du Pain azyme. Paslya zakantchennya Mag_l±¸skaga машынабудаўнічага тэхнікума sloujy ў chez Savetskaj arm іі. Près de 1970 zakontchy ў філасофскі fakoul'tet Len_ngradskaga dzyarja¸naga універсітэта. voutchy¸sya ў аспірантуры Інстытута філасоф іі і les droits d'AN BSSR. Z 1973 malodchy, potym starchy navoukovy супрацоўнік Інстытута філасоф іі і les droits d'AN BSSR. Près de 1974 abaran і ў kandydatskouju dysertatsyju pa сістэмным padykhodze ў сацыялагічных dasledavannyakh. Z 1980 starchy vykladtchyk, datsent, prafesar les chaires філасоф іі Natsyyanal'naj AN Belarous_. Doktarsky dysertatsyya prysvetchana метадалагічным prablemam praektavannya satsyyal'nykh адносін. A¸tar cheragou prats :« Satsyyal'nae praektavanne : nekatoryya метадалагічныя les aspects »(1978),« Satsyyal'nae praektavanne і кіраванне грамадскім развіццём : tearetyka-metadalag_tchny l'aspect »(1986),« Satsyyal'nae praektavanne ў pratsese praktytchnaga prymyanennya satsyyal'nykh veda ў »(1992) і інш. G.A.Antanjuk ў navataram chez raspratso¸tsy metadalog іі satsyyal'na - і njynernaga praektavannya. Z 1990 gado ў pastoupova пераходзіць oui krytytchnaga peraasensavannya філасоф іі і ў tselym ідэалог іі le yack крыніцы ab'ekty¸naga paznannya. Dasledoue agoul'nasatsyyal'nyya і агульнафіласофскія prablemy.

ANTANJUK Maks_m Antonav_tch, савецкі vaenny dzeyatch, lejtenant général. Naradz і ў sya ў 1895 près de s. du Pain azyme. Z 1915 chez arm іі, zakontchy ў l'école praparchtchyka ў. Paslya Ljuta¸skaj рэвалюцыі 1917 ў arychtavany pour бальшавіцкую агітацыю. Oudzel'n_k Kastrytchn_tskaj рэвалюцыі 1917 chez Petragradze. Z кастрычніка 1917 chez TcHyrvonaj gvardy і, камандзір 2-ga Kranchtatskaga atrada, удзельнік ba± ў souprats' de Krasnov pad Tsarsk_m Syalom. Chez gramadzyanskouju vajnou 1918—1920 памочнік камандзіра le bâton, камандзір batal'±na Pa¸dn±vaj groupy les troupes ў 5-ème arm іі, 10-ème Kamychynskaj і іншых дывізій. Paslya gramadzyanskaj vajny камандзір 5-ème Віцебскай, 3-ème Krymskaj stralkovykh дывізій, намеснік général і nspektara pyakhoty TcHyrvonaj arm іі. Le membre de TSVK Ouzbek_stana ў 1925, TSVK BSSR près de 1927 Zakontchy ў Vaennouju акадэмію імя Frounze ў 1927 Chez Vyal_kouju Ajtchynnouju vajnou kamandoujutchy 2-ème, 3-ème рэзервовымі і 48-ème арміям і, групамі des troupes au front de Len_ngradskaga, sur іншых kamandnykh pasadakh. Paslya vajny намеснік kamandoujutchaga войскамі L'vo¸skaj vaennaj акругі. Z 1947 près du stock. Pam±r 30 ліпеня 1961

Al_tsyya Zb_gne¸na BARMOUTSKY, voutchony-medyk. Нарадзілася ў 1953 chez Kobryn. Kandydat медыцынскіх navouk, datsent Мінскага medytsynskaga універсітэта.

БАРОДЗІЧ Інга Genadze¸na, spartsmenka. Нарадзілася ў 1979 Majstar au sport de Respoubl_k_ la Biélorussie pa плаванні. Oudzel'n_tsa Al_mp_jsk_kh goul'nya ў chez Atlantse, neadnarazovaya чэмпіёнка Respoubl_k_ la Biélorussie pa плаванні.

БЕЛЬСКІ Alyaksej Yak_mav_tch, voutchony. Naradz і ў sya ў 1947 près de s. Stry_. Kandydat f_z_ka-matematytchnykh navouk, datsent Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта інфарматыкі і радыёэлектронікі.

VERKHAVETS Ljudm_la Yaka¸le¸na, voutchony. Нарадзілася ў 1942 près de s. Літвінкі. Kandydat тэхнічных navouk, datsent Віцебскага тэхнічнага універсітэта.

VO÷K Alyaksej Arsents'ev_tch, voutchony. Naradz і ў sya ў 1930 près de s. Myarn_tsa. Kandydat гістарычных navouk, datsent Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта. Pam±r près de 1990

VO÷K YA¸gen d'Arsents'ev_tch, палкоўнік medytsynskaj les services. Naradz і ў sya ў 1929 près de s. Myarn_tsa. Kandydat медыцынскіх navouk, zasloujany ¸ratch Ouzbek_stana. Pam±r près de 1986

GORDOUN Syargej Alyaksandravitch, протаіерэй. Нарадзiўся 4 сакавiка 1959 près de s. Dzivin. Zakontchy ў Мiнскi педагагiчны iнстытут zamejnykh mo ў (1976). Masko¸sky doukho¸nouju акадэмiю (1986). Pratsava ў настаўнiкам Masko¸skaj doukho¸naj семiнарыi. Z 1989 pratsoue ў Мiнскай doukho¸naj семiнарыi, datsent Мiнскай doukho¸naj акадэмii, datsent les chaires багаслоўскіх дысцыплiн fakoul'teta тэалогii E¸rapejskaga гуманiтарнага унiверсiтэта.

ГРЫШКОЎСКІ Alyaksej Vas_l'ev_tch, ma±r général (1945). Naradz і ў sya le 10 mai 1904 près de s. Myarn_tsa. Zakontchy ў Vaennouju акадэмію імя Dzyarjynskaga (1940). Z 1918 chez TcHyrvonaj arm іі, pryma ў oudzel chez bayakh sur Tambo¸chtchyne і ў la Crimée, voutchy¸sya sur камандзірскіх les cours. Vyal_kouju Ajtchynnouju vajnou patcha ў pad Len_ngradam камандзірам artyleryjskaga le bâton ў tchyne ma±ra. Удзельніча ў chez вызваленні Oukra_ny, chez bayakh chez Pol'chtchy, TcHekhaslavak іі. Vajnou zakontchy ў chez Herman іі kamandoujutchym artyleryyaj 18-ème arm іі ў tchyne ma±ra général. Paslya vajny kamandoujutchy artyleryyaj arm іі, намеснік kamandoujutchaga artyleryyaj vaennaj akroug і, начальнік fakoul'teta Artyleryjskaj радыётэхнічнай akadem іі імя Govarava, dyrektar sa¸gasa «3-і rachajutchy» pad Kharkavam. Pam±r 5 сакавіка 1990

GOULJUK Georgy Rygoravitch, dzyarja¸ny dzeyatch, kandydat sel'skagaspadartchykh navouk. Naradz і ў sya 23 ліпеня 1944 près de s. Dvarets (Яромічы). Zakontchy ў Goretsky sel'skagaspadartchouju акадэмiю. Pratsava ў prarabam chez Yaromitskaj de la station de motoculture, начальнiкам PMK chez Malaryta, намеснiкам мiнiстра, мiнiстрам мелiярацыi l'URSS. Dyrektar Departamenta меліярацыі НДІ sel'skaj гаспадаркі Ras_jskaj Federatsy_.

ДАВІДЗЮК Georg_j Pyatrov_tch, беларускі satsy±lag і філосаф. Naradz і ў sya 5 ліпеня 1923 près de s. Aktsyabr. Chez les reptiles de Vyal_kaj Ajtchynnaj vajny камандзір les compagnies partyzanskaga atrada імя Мікалая Chycha Пінскага zloutchennya. Paslya vajny voutchy¸sya і pratsava ў chez roznykh oustanovakh Bresta. Près de 1952 zakontchy ў Мінскі педагагічны інстытут імя A.M.Gorkaga. Près de 1959 abaran і ў kandydatskouju dysertatsyju. Près de 1969 atryma ў le degré doktara філасофскіх navouk. Z 1962 datsent, z 1970 prafesar. Chez 1962—1973 zagadtchyk addzela сацыялагічных dasledavannya ў Інстытута філасоф іі і les droits d'AN BSSR. Ici ім il y avait stvorana belarouskaya сацыялагічная une école, yakaya zajmalasya raspratso¸kaj prablem prykladnoj satsyyalog іі, satsyyal'nykh prablem de l'enfer municipal і вёскі. Pad yago кіраўніцтвам pravedzeny сацыялагічныя даследаванні satsyyal'naj les structures rabotchaga klasa, syalyanstva і інтэлігенцы і, sur padstave якіх напісаны kalekty¸nyya managraf іі :« Satsyyal'nyya zmeny rabotchaga klasa Belarous і »(1965),« Satsyyal'nyya zmeny syalyanstva Belarous і »(1966),« la Structure savetskaj інтэлігенцы і »(1970),« Satsyyal'nyya prablemy syala »(1970) і інш. Près de 1973 G.P.Dav_dzjuk ¸znatchal'va ў la chaire філасоф іі і prablemnouju labaratoryju сацыялагічных dasledavannya ў Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта. Chez апошнія les reptiles — prafesar les chaires satsyyalog іі. Près de 1989 va універсітэце adkryta addzyalenne satsyyalog іі, pour stoudenta ў yakoga Georg_j Pyatrov_tch напіса ў і vyda ў voutchebnyya дапаможнікі« Ouvodz_ny ў prykladnouju сацыялогію »(1975) і« Prykladnaya сацыялогія »(1979). Pad yago navoukovym кіраўніцтвам 48 аспіранта ў абаранілі кандыдацкія, et 12 z іх — доктарскія дысертацыі pa satsyyalog іі. G.P.Dav_dzjuk chez roznyya les reptiles tchyta ў лекцыі ў Іенскім і Білефельдскім (Германія), Ljubl_nsk_m (Славенія), Kraka¸sk_m (pol'chtcha) універсітэтах. Pryma ў oudzel chez міжнародных сацыялагічных kanferentsyyakh. Pad yago кіраўніцтвам padrykhtavany і vydadzeny ў 1975 «Metadytchnyya ўказанні pa raspratso¸tsy du plan эканамічнага і satsyyal'naga развіцця Мінска sur 1976—1980». Pour getouju pratsou G.P.Dav_dzjuk ouznagarodjany zalatym medal±m VDNG l'URSS. Pad yago redaktsyyaj напісаны і vydadzeny кнігі «Satsyyal'ny efekt спаборніцтва» (1976), «Metadytchnyya asnovy satsyyal'naga кіравання» (1977), «Stoudent і yago dzejnasts'» (1978), «Prykladnaya сацыялогія» (1979, perakladzena sur кітайскую movou ў 1985), «Slo¸n_k prykladnoj satsyyalog іі» (1984), «Efekty¸nasts' srodka ў masavaj інфармацы і» (1986), падручнікі і дапаможнікі pour VNOU («Ouvodz_ny ў prykladnouju сацыялогію», 1975) і інш. OUsyago nadroukava ў 137 navoukovykh prats, chez tym ліку 13 — chez zamejnykh vydannyakh.

DZEKHTSYAROUK Ouladzimir Iванaвiч, dzeyatch belarouskaj dyyaspary ў Eston іі. Naradz і ў sya 24 stoudzenya 1959 près de s. Пaвiцце. Paslya zakantchennya ў 1972 Brestskaga tchygounatchnaga тэхнікума ў накіраваны ў le Kazakhstan, dze pratsava ў электрамеханікам Sarychaganskaj дыстанцыі сігналізацыі і сувязі і начальнікам tchygounatchnaj станцыі. Près de 1973 sloujy ў sur Ціхаакіянскім flotse sur padvodnaj lodtsy. Près de 1976 pastoup і ў chez Belarousk_ інстытут інжынера ў tchygounatchnaga le transpupitre. Paslya zakantchennya накіраваны ў Eston_ju sur vytvortchae ab'yadnanne "Estonslanets". Pratsoue начальнікам du terrain сігналізацыі і сувязі aktsyyanernaga ab'yadnannya "Pyle¸k_v_ Ra¸dtes" chez Kokhtla-Yarve. Près de 1988 sont choisis ў radou Belarouskaga koul'tournaga zgourtavannya Tal_na і praz l'année stvary ў chez Kokhtla-Yarve Belarouska-estonskae zgourtavanne. Près de 1998 dabraakhvotna vyjcha ў z yago і patcha ў супрацоўнічаць sa zgourtavannem belarousa ў "Spadtchyna" ў Narva. Доўгі L'heure удзельніча ў chez padrykhto¸tsy rady±peradatch sur khvalyakh "Bats'ka¸chtchyny" pour belarousa ў Estonii, ў delegatam Z'ezda belarousa ў блізкага zamejja, арганізава ў paezdkou Estonskaga kamernaga au choeur ў Gomel, pyats' веласіпедных vandrovak z Eston іі ў la Biélorussie. Zakhaplyaetstsa krayazna¸stvam, геаграфіяй і гісторыяй Eston іі. A¸tar зборніка la nasse ў і apavyadannya ў «Syarod blanc эстонскіх natchej» (1995), кніг «Trylab_tavy berag» (1999), «Kropl_ au bois» (2000).

ДЗМІТРУК Alyaksandr Andreev_tch, kandydat філасофскіх navouk (1975), datsent (1976). Naradz і ў sya 3 ліпеня 1928 près de s. Ouchkav_tsa. Zakontchy ў jurydytchny fakoul'tet L'vo¸skaga dzyarja¸naga універсітэта (1951), Akadem_ju грамадскіх navouk pry le Comité Central du Parti communiste de l'Union Soviétique (1961). Chez les reptiles de Vyal_kaj Ajtchynnaj vajny ¸sya syam'ya Dzm_trouko ў prymala akty¸ny ¸dzel chez партызанскім roukhou. Près de 1944 Alyaksandr Andreev_tch ў adpra¸leny praz лінію au front sur le travail ў l'arrière de Tchyrvonaj arm іі. Chez 1951—1953 pratsava ў інструктарам garkoma, sakratarom du comité de district kamsamola ў Lvov, chez 1953—1958 chez Brestsk_m abkome LKSMB, chez 1961—1976 lektaram, zagadtchykam sektara addzela prapagandy і агітацыі le Comité Central KPB, chez 1976—1982 начальнікам les chaires, намеснікам начальніка pa navoukovaj rabotse Мінскай vychejchaj les écoles MOUS l'URSS, chez 1982—1991 starchym navoukovym супрацоўнікам Інстытута гісторыі партыі pry le Comité Central KPB. Апублікава ў bol'ch pour 30 navoukovykh prats. OUznagarodjany aux médailles і, Ganarovym_ граматамі Vyarkho¸naga Saveta BSSR. Pam±r 9 snejnya 1996

DZYAMTCHOUK Міхаіл Іванавіч, беларускі voutchony-f_z_k. Dzyarja¸ny dzeyatch. Doktar f_z_ka-matematytchnykh navouk (1983), prafesar (1985), le membre-karespandent Natsyyanal'naj d'AN Belarous_ (1986). Zasloujany dzeyatch навукі Respoubl_k_ la Biélorussie (1996), la¸reat Dzyarja¸naj prem іі BSSR 1986 Naradz і ў sya le 28 mai 1946 près de s. Dzevyatk_. Paslya zakantchennya syarednyaj les écoles № de 2 Kobryn ў 1963 pastoup і ў sur фізічны fakoul'tet Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта. Chez 1968—1970 аспірант les chaires yadzernaj фізікі BDOU. Paslya аспірантуры pratsava ў va універсітэце malodchym, starchym navoukovym супрацоўнікам (1970—1976), zagadtchykam лабараторыі паўправадніковай электронікі (1976—1984), zagadtchykam addzela srodka ў аўтаматызацыі navoukovykh dasledavannya ў Navoukova-dasledtchaga інстытута prykladnykh фізічных prablem BDOU (1978—1980), zagadtchykam les chaires аўтаматызацыі navoukovykh dasledavannya ў і sakratarom du comité du parti BDOU (1983—1985). Chez 1985—1988 zagadtchyk addzela навукі і navoutchal'nykh oustano ў le Comité Central KPB. Z 1988 міністр narodnaj адукацыі BSSR. Z 1991 намеснік Starchyn_ Saveta Міністра ў Respoubl_k_ la Biélorussie, kouryrava ў пытанні adoukatsy і, navouk і, les cultures, akhovy zdaro¸ya. Z ліпеня 1994 rektar Belarouskaj політэхнічнай akadem іі. Chez 2000—2001 намеснік prem'er-m_n_stra Respoubl_k_ la Biélorussie. Прэзідэнт Міжнароднай akadem іі тэхнічнай adoukatsy і, акадэмік Міжнароднай akadem іі vychejchaj les écoles, акадэмік Міжнароднай akadem іі інфарматызацы і, v_tse-prez_dent Belarouskaj navoukova-pramyslovaj асацыяцыі. Ouznagarodjany Ganarovym_ граматамі Vyarkho¸naga Saveta BSSR, Respoubl_k_ la Biélorussie. Выбіраўся depoutatam Vyarkho¸naga Saveta BSSR (1986), national depoutatam l'URSS (1989).

M _. Dzyamtchouk — спецыяліст chez галіне navoukovaga pryboraboudavannya і kvantavaj радыёфізікі. Stvoranyya ім prybory і сістэмы pratsoujuts' bol'ch tchym chez 30 navoukovykh tsentrakh Belarous і, les Races іі, Herman іі, ZCHA і іншых краін, chto дазволіла правесці seryju eksperymenta ў z новымі навуковымі і практычнымі вынікам і, vyrachyts' cherag des tâches chez галіне eksperymental'naj і тэхнічнай фізікі. A¸tar bol'ch 300 navoukovykh prats, chez tym ліку 40 vynakhodstva ў і 2 манаграфій. Кіраўнік (1973—1998) bol'ch tchym 30 navoukova-dasledtchykh des travaux, praekta ў і pragram. Padrykhtava ў 10 kandydata ў і daktaro ў navouk. Chez апошнія les reptiles ў les sphères navoukovykh інтарэса ў M _. Dzemtchouka былі prablemy адукацыі і развіцця навукі ў рэспубліцы, teoryya і praktyka stvarennya soutchasnykh навукаёмістых, kankourentazdol'nykh vytvortchastsej і тэхналогій. A¸tar cheragou prats і kantseptoual'nykh palajennya ў pa prablemakh будаўніцтва natsyyanal'naj сістэмы adoukatsy і, stvarennya nouveau adoukatsyjnykh тэхналогій і navoutchal'nykh oustano ў інтэграванага typou, развіцця прафесійнай les écoles ў rynatchnykh адносінах, аптымізацыі кіруючых des structures chez галіне адукацыі.

ZAPAROJTCHANKA Ra_sa Georg_e¸na, voutchony-f_z_k. Нарадзілася 25 ljutaga 1944 près de s. Myarn_tsa. Près de 1966 zakontchyla фізічны fakoul'tet Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта. Paslya аспірантуры pry Інстытуце фізікі AN Belarous_ pratsavala malodchym navoukovym супрацоўнікам. Près de 1977 абараніла kandydatskouju dysertatsyju pa спецыяльнасці kvantavaya электроніка. Tematyka yae dasledavannya ў zvyazana z akty¸naj сінхранізацыяй lazernaga vypramen'vannya pour atrymannya ультракароткіх імпульса ў svyatla, z nel_nejna-aptytchnym_ метадамі peratvarennya tchastaty ультракароткіх імпульса ў і нелінейным prapouskannem svyatla паўправаднікамі. Asno¸nym des métadames dasledavannya, chto развіла Ra_sa Georg_e¸na, z'ya¸lyaetstsa metad matematytchnaga мадэліравання pratsesa ў près des lasers і nel_nejna-aptytchnykh asyaroddzyakh. Nadroukavala bol'ch pour 100 navoukovykh artykoula ў chez ajtchynnykh і zamejnykh часопісах, atrymala 9 аўтарскіх pasvedtchannya ў sur vynakhodstvy. Pa выніках getykh dasledavannya ў près de 1996 À celle-ci prysvoena navoukovaya le degré doktara f_z_ka-matematytchnykh navouk pa спецыяльнасці laser фізіка. Vyadoutchy navoukovy супрацоўнік Інстытута фізікі імя B _. Stsyapanava Natsyyanal'naj AN Belarous_.

ЗІНЧУК Stsyapan Dzm_tryev_tch, le voutchony-professeur. Naradz і ў sya ў 1937 près de s. Astrom_tchy. Kandydat педагагічных navouk, datsent Belarouskaga педагагічнага універсітэта імя M.Tanka.

ZNAKHARTCHOUK Мiкалай de Vasil'evitch. Нарадзiўся 22 кастрычніка 1947 près de s. Dzivin. Zakontchy ў Sevastopal'skae vychejchae vaenna-marskoe вучылiшча. Pa размеркаванні la passerelle і ў sur Pa¸notchny la flotte chez 1-er флатылію atamnykh padvodnykh lodak. Геройскі загіну ў près de 1976 Z 24 sur 25 verasnya ў l'heure pakhoda sur lodtsy patcha¸sya pajar chez электратэхнiчным adsekou. TSanoj асабiстага jytstsya 3 капiтаны, chez t.l. Znakhartchouk, лiквiдавалi pajar i yago nastoupstvy.

ІАЎЧУК Міхаіл Tryfanav_tch, філосаф, partyjny dzeyatch. Doktar філасофскіх navouk (1946), prafesar (1939), le membre-karespandent AN l'URSS (1946), zamejny le membre Balgarskaj AN (1975). Naradz і ў sya 19 лістапада 1908 près de s. Zavoujo¸e. Zakontchy ў філасофскае addzyalenne Akadem іі камуністычнага vykhavannya (1931). Chez 1936—1939 кіраўнік la chaire ў dyyalektytchnaga матэрыялізму marks_zmou-len_n_zmou Masko¸skaga kh_m_ka-tekhnalag_tchnaga інстытута імя Mendzyaleeva і Masko¸skaj sel'skagaspadartchaj akadem іі імя Ціміразева. Chez 1939—1941 sur partyjnaj rabotse ў Vykankome Kam_nterna. Chez 1941—1947 va ўпраўленні prapagandy і агітацыі le Comité Central VKP (). Chez 1947—1949 sakratar le Comité Central KP () pa prapagandze і агітацы і, le membre du bureau du Comité Central KP (). Chez 1949—1970 v± ў navoukova-vykladtchytskouju le travail ў Masko¸sk_m, Oural'sk_m універсітэтах, Інстытуце філасоф іі AN l'URSS. Chez 1970—1978 rektar Akadem іі грамадскіх navouk pry le Comité Central du Parti communiste de l'Union Soviétique, redagava ў часопіс «les sciences Philosophiques». Z 1978 kansoul'tant Інстытута marks_zmou-len_n_zmou pry le Comité Central du Parti communiste de l'Union Soviétique. ў starchyn±j Navoukovaga saveta AN l'URSS pa гісторыі gramadskaj doumk і, kandydatam chez les membres du Comité Central du Parti communiste de l'Union Soviétique. Depoutat Vyarkho¸naga Saveta de l'URSS chez 1941—1950 Ouznagarodjany многімі ордэнамі і медалямі l'URSS. Pam±r 9 stoudzenya 1990 Dasledava ў prablemy гісторыі філасоф іі, гісторыі marks_zmou-len_n_zmou, пытанні тэорыі les cultures, ідэалагічнай barats'by і інш. A¸tar кніг «G.V.Plyakhana ў і yago pratsy pa гісторыі філасоф іі» (1960), «Гісторыя філасоф іі le yack navouka, yae pradmet, metad і znatchenne» (1960) і іншых, адзін z a¸tara ў і redaktara ў «Гісторыі філасоф іі» (t. 1—6, 1957—1965).

І ÷tchanka Ў Віктар Іванавіч, лінгвіст, le professeur, журналіст. Naradz і ў sya 28 tchervenya 1962 près de s. Khadyn_tchy. Kandydat філалагічных navouk (1988), datsent. Zakontchy ў Brestsk_ dzyarja¸ny педагагічны інстытут (1985), аспірантуру pry Інстытуце movazna¸stva імя Yakouba Kolasa AN BSSR (1988).

Pratsava ў настаўнікам chez Bel'skaj васьмігадовай à l'école de Kobrynskaga de la région (1980—1983), vykladtchykam Brestskaga dzyarja¸naga педінстытута (1985); vykladtchykam les chaires agoul'naga, slavyanskaga і rouskaga movazna¸stva Мінскага педагагічнага інстытута (1988—1989). Z 1990 datsent, z 1996 zagadtchyk les chaires стылістыкі і літаратурнага redagavannya fakoul'teta журналістыкі BDOU. Саветнік міністра адукацыі pa souvyazyakh sa СМІ і gramadskastsju. Выдатнік адукацыі Respoubl_k_ la Biélorussie. Le membre Belarouskaga sajuza журналіста ў. A¸tar zvych 60 navoukovykh і navoukova-metadytchnykh des travaux, chez t. L. dzvjukh манаграфій, zvych 100 публіцыстычных materyyala ў. Намеснік galo¸naga redaktara часопіса «Belarousky mova і літаратура», le membre redkaleg іі часопіса «Rodnae du mot».

Zajmaetstsa стылістыкай belarouskaj і rouskaj mo ў, лінгвістыкай публіцыстычнага tekstou, rytorykaj. Asno¸nyya pratsy : «Лінгвістычная арганізацыя tekstou. Chez tvortchaj лабараторыі Ouladz_m_ra Karatkev_tcha» (2002), «Лінгвастылістыка le chemin ў Juryya Kazakova» (2002). A¸tar падручніка «Soutchasnaya belarouskaya mova. Арфаграфія. Графіка. Лексікалогія (фразеалогія). TCH. 1» (2001), voutchebnaga дапаможніка «Svyatlo du mot» (chez saa¸tarstve) (2002), pragram pour stoudenta ў fakoul'teta ў журналістыкі VNOU і інш.

KAZLO Ў Le ў Ramanav_tch, беларускі гісторык, кнігавыдавец. Naradz і ў sya 28 ліпеня 1938 près de s. Літвінкі. Zakontchy ў syarednjuju l'école № de 2 Kobryn (1956). Chez 1957—1960 sloujy ў chez Savetskaj arm іі. Près de 1965 zakontchy ў Мінскі педагагічны інстытут імя A.M.Gorkaga. Près de 1970 abaran і ў dysertatsyju і atryma ў navoukovouju le degré kandydata гістарычных navouk. Z 1969 pratsava ў chez Мінскім педагагічным інстытуце, z 1982 prafesar, dekan Мінскага dzyarja¸naga інстытута les cultures, z 1991 pratsava ў chez Інстытуце гісторыі AN BSSR. Z 1993 прэзідэнт фірмы "Arty-Feks", z 1995 galo¸ny redaktar «Vyal_kaga гістарычнага de l'atlas de Belarous і» (chez 5 tamakh), часопіса ў "Padarojn_k" і «Notre bord». Asno¸nyya даследаванні ў галіне гістарычнай geagraf іі і kartagraf іі Belarous_. A¸tar кніг «Dapamojnyya гістарычныя дысцыпліны» (1980), «Kobryn : Гісторыка-эканамічны narys» (1987, des fois z N.M.Pl_sko), «le Musée дасціпнасц і» (3 vyd. 1989), «Z dazvolou karalya і вялікага du prince» (1992), «la Biélorussie sur сямі roubyajakh» (2000) і шматлікіх artykoula ў, navoukovy kansoul'tant Belarouskaj энцыклапедыі.

KASTKO Ouladzimir Syam±navitch, kandydat matematytchnykh navouk, datsent Brestskaga педагагiчнага унiверсiтэта. Naradz і ў sya ў s. Yarom_tchy.

KOUJYR Pavel Rygorav_tch, voutchony. Naradz і ў sya ў 1946 près de s. Battchy. Kandydat f_z_ka-matematytchnykh navouk, datsent, zagadtchyk les chaires фізікі Belarouskaj dzyarja¸naj політэхнічнай akadem іі.

KOUZ'MITCH Мiкалай de Pyatrovitch, беларускі l'expert, ювелір. Naradz і ў sya 28 лістапада 1950 près de s. Patryki. Zakontchy ў Мінскае mastatskae вучылішча імя A.K.Glebava (1982). Z 1983 удзельнік ablasnykh, рэспубліканскіх, ousesajuznykh і zamejnykh vysta ў, міжнародных сімпозіума ў pa эмалі ў Іспан іі, Latv іі і Літве. Chez 1993 — 1997 ouzna¸lya ў stratchany ў l'heure Vyal_kaj Ajtchynnaj vajny Kryj Efras_nn_ Polatskaj, adnav і ў тэхніку peragarodtchataj эмалі ХII art. de Soumesna z дактарамі Ras_jskaj akadem іі navouk A.Alyakseevym і T.Makaravaj vyda ў кнігу «Kryj — prygajosts' tsarkvy» (ab kryjy Efras_nn і, yago гісторыі і тэхніцы ¸zna¸lennya). Le membre Belarouskaga sajuza mastako ў z 1987 Pratsava ў par l'expert sur Brestsk_m камбінаце "Mastatstva", z 1998 l'expert chez Мiнскай епархii. Tvory znakhodzyatstsa ў les musées de Maskvy, Вільнюса, Klaipeda, Herman іі, ZCHA, Іспан іі і ў асабістых kalektsyyakh. La¸reat Dzyarja¸naj prem іі Belarous_ de 1998 OUznagarodjany ordenam Kryja prapadobnaj Efras_nn і, ігуменні Polatskaj (2002).

КУКІНА Ra_sa Мікалаеўна, voutchony. Нарадзілася ў 1948 chez Kobryn. Datsent Віцебскага тэхнічнага універсітэта.

KOUPRYYANJUK Valyantsina Alyaksee¸na. Doktar эканамiчных navouk. Нарадзілася ў s. Boukhov_tchy. Jyve і pratsoue ў Maskve.

KOURACHYK Віталь d'Ouladz_m_rav_tch, dzyarja¸ny dzeyatch. Naradz і ў sya le 8 mai 1939 près de s. Dz_v_n. Paslya zakantchennya ў 1960 Tarezskaga gornaga тэхнікума Danetskaj des gardons. (Украіна) pratsava ў машыністам, de montagnes majstram les mines "Katchagarka", tekhnolagam, galo¸nym tekhnolagam de l'usine vysakavol'tnaj aparatoury Kanstants_na¸ka. Chez 1974—1982 l'ami і, perchy sakratar Kanstants_na¸skaga garkoma KPOU, chez 1982—1985 starchynya garvykankoma E¸patoryya (la Crimée). Chez 1985—1987 zagadtchyk addzela Krymskaga abkoma KPOU, chez 1987—1991 намеснік starchyn і, perchy намеснік starchyn і, starchynya Krymskaga ablvykankoma. Chez 1991—1993 Starchynya Saveta Міністра ў Respoubl_k_ la Crimée. Z de mai 1993 pa 14 tchervenya 2001 nadzvytchajny і pa¸namotsny pasol Respoubl_k_ la Biélorussie va Oukra_ne.

Tamara LAZO÷SKY Іванаўна, artystka Dzyarja¸naga teatra les opéras i du ballet de Respoubl_k_ la Biélorussie. Paslya zakantchennya syarednyaj les écoles pratsavala sakratarom chez adnoj z брэсцкіх des écoles, spyavala ў les choeurs настаўніка ў, potym chez vakal'nym gourtkou pry le club работніка ў bytavoga abslougo¸vannya. Paslya zakantchennya mouzytchnaga вучылішча yae запрасілі ў Dzyarja¸ny teatr les opéras і du ballet. Vykana¸tsa d'opéra tvora ў, ramansa ў, tvora ў беларускіх, рускіх і zamejnykh кампазітара ў.

MAKAROUK Міхаіл d'Arsents'ev_tch, voutchony. Naradz і ў sya ў 1947 près de s. du Pain azyme. Kandydat veterynarnykh navouk, datsent Віцебскай akadem іі veterynarnaj medytsyny.

MAKAROUK Міхаіл de Markav_tch, lejtenant général (2000). Kandydat vaennykh navouk. Naradz і ў sya 1 jn і ў nya 1945 près de s. du Pain azyme. Chez 1963—1967 le cadet Tcharn_ga¸skaga vychejchaga vaennaga авіяцыйнага вучылішча. Z 1967 pa 1973 l±ttchyk - і nstrouktar, намеснік камандзіра авіяцыйнай эскадрыллі voutchebnaga le bâton de TcHarn_ga¸skaga вучылішча, chez 1973—1976 l'écouteur Vaenna-pavetranaj akadem іі імя Gagaryna. Z 1976 камандзір авіяцыйнай eskadryll і, намеснік камандзіра авіяцыйнага le bâton, інспектар oupra¸lennya vaenna-voutchebnykh oustano ў VPS. Z 1978 памочнік vaennaga atache pry pasol'stvakh l'URSS chez Respoubl_tsy la Cuba, Respoubl_tsy Індыя, chez 1989—1991 vaenny, vaenna-marsk_ і vaenna-pavetrany atache pry pasol'stve l'URSS chez Federatsy_ Malajz_ya. Z 1991 памочнік galo¸nakamandoujutchaga VPS, намеснік начальніка ¸pra¸lennya VPS Galo¸naga aperaty¸naga ¸pra¸lennya General'naga de l'état-major d'Ouzbroenykh сіл Ras_jskaj Federatsy_. Vaenny, vaenna-pavetrany і vaenna-marsk_ atache pry pasol'stve Ras_jskaj Federatsy_ ў Іспан іі (1997—2000), z 2001 — chez Respoubl_tsy la Cuba.

De MARTIN Ў Alyaksej Міхайлавіч, naradz і ў sya 20 jn і ў nya 1904 chez Kobryn. Chez 1911—1915 voutchy¸sya ў Kobrynsk_m прыходскім вучылішчы. Chez 1-er sousvetnouju vajnou syam'ya эвакуіравалася ў Ragatcho ў, dze A.M.Martyna ў pratsyagva ў voutchobou ў real'nym вучылішчы. Pratsava ў настаўнікам : près de l'école лікбезу (зіма 1920/21), près de s. Мікалаеўка (сакавік 1921-mai 1922). Paslya смерці бацькі ў 1922 syam'ya vyarnoulasya ў Kobryn. Chez 1922—1939 ў tchornarabotchym en travaux de saison і sur lesazavodze. Paslya daloutchennya Zakhodnyaj Belarous_ oui BSSR z 24/09/1939 prytsyagnouty sur pratsou ў TcHasovae ¸pra¸lenne Kobrynskaga paveta pour naladjvannya les travaux pochty. 1 лістапада 1939 pryznatchany zagadtchykam garadskoj бібліятэкі. Chez Vyal_kouju Ajtchynnouju vajnou ў souvyaznym partyzanskaga atrada імя TcHapaeva, vykonva ў razvedval'nyya заданні operoupa¸navajanaga partyzanskaj brygady імя TcHapaeva. Paslya vyzvalennya Kobrynchtchyny l'enfer akoupanta ў adna¸lya ў le travail бібліятэкі. 4 jn і ў nya 1946 pryznatchany dyrektaram Kobrynskaga vaenna-g_starytchnaga du musée імя A.V.Souvorava. Pad yago кіраўніцтвам le musée lui-même ў adnym z lepchykh chez Belarous і, dze sabrany унікальныя калекцыі zbro і, нумізматыкі. A.M.Martyna ў удзельніча ў chez грамадскім жыцці Kobrynchtchyny : chez les 1960 reptiles арганізава ў раёнnae addzyalenne Tavarystva akhovy pryrody, près de 1966 — Tavarystva akhovy помніка ў гісторыі і les cultures, yakoe ¸znatchal'va ў oui 1972 V± ў вялікую krayazna¸tchouju le travail. ў ganarovym грамадзянінам Kobryn. OUznagarodjany medal±m імя N.K.Kroupskaj. Pam±r 15/11/1999

МІХАЙЛА Ў Pavel Alyaksandrav_tch, беларускі movaznavets, le professeur, спецыяліст chez галіне dyyalektalog іі, лінгвагеаграф іі, anamastyk і, этналінгвістык і, navoukovaj тэрміналог іі. Naradz і ў sya 13 кастрычніка 1950 près de s. Ouchkav_tsa. Zakontchy ў Brestsk_ dzyarja¸ny педагагічны інстытут імя A.S.Pouchk_na (1975), аспірантуру pry Інстытуце movazna¸stva імя Yakouba Kolasa AN BSSR (1979). Abaran і ў kandydatskouju dysertatsyju sur temou «Leks_ka беларускіх gantcharo ў» (1981).

Vyklada ў belarouskouju, rouskouju movou і літаратуру ў Lel_ka¸skaj syarednyaj à l'école (1975), pratsava ў malodchym navoukovym супрацоўнікам sektara dyyalektalog іі (1976—1982), voutchonym sakratarom (1982—1986), zagadtchykam addzela dyyalektalog іі і лінгвагеаграф іі Інстытута movazna¸stva імя Yakouba Kolasa AN BSSR (1986 — 1991); datsentam les chaires belarouskaga movazna¸stva Мінскага dzyarja¸naga педагагічнага інстытута імя M.Gorkaga (1991 — 1993). Z 1993 zagadtchyk les chaires belarouskaga movazna¸stva Belarouskaga dzyarja¸naga педагагічнага універсітэта (BDPOU) імя Maks_ma du Tank.

A¸tar bol'ch pour 140 navoukovykh і navoukova-metadytchnykh prats pa raznastajnykh actuel pytannyakh soutchasnaj belarouskaj лінгвістычнай і metadytchnaj навукі. Voutchony sakratar saveta pa abarone dysertatsyj pry BDPOU імя Maks_ma du Tank, le membre voutchonykh saveta ў універсітэта і fakoul'teta belarouskaj філалог іі і les cultures, navoukovy kansoul'tant часопіса «Rodnae du mot». Выдатнік адукацыі Respoubl_k_ la Biélorussie.

Pryma ў oudzel chez padrykhto¸tsy міжнародных navoukovykh praekta ў : стварэнні «Agoul'naslavyanskaga лінгвістычнага de l'atlas» (1982 — 1991) і «Лінгвістычнага de l'atlas E¸ropy» (1976 — 1991). A¸tar cheragou bazavykh і typavykh pragram pour stoudenta ў філалагічных fakoul'teta ў VNOU Respoubl_k_ la Biélorussie, saa¸tar prats : «Toura¸sk_ слоўнік» (t. 1—5, 1982—1987), «Slo¸n_k беларускіх gavorak pa¸notchna-zakhodnyaj Belarous_ і yae пагранічча» (t. 1—5, 1979—1986), «Leks_tchny l'atlas беларускіх national gavorak» (t. 1—5, 1993—1998), «Мікратапанімія Belarous і» (1974), «Leks_tchnyya les paysages de Belarous і)» (1995), «Karotk_ rouska-belarousk_ tloumatchal'ny слоўнік pa agoul'naj біялог іі» (1994), «Agoul'naslavyansk_ лінгвістычны l'atlas : Seryya leks_ka-slova¸tvaral'naya» (vyp. 3, 2000), «Belarousky mova : Dyktanty, perakazy, peraklady : 5 klas; 6 klas; 7 klas; 8 klas; 9 klas» (2002) і інш.

НАСТАСІЧ Georg_j Міланавіч, палкоўнік. Naradz і ў sya 29 snejnya 1923 chez Біеліна (Югаславія). Z 1939 voutchy¸sya ў політэхнічнай à l'école ў Nov_-Sad. Paslya акупацыі Jugaslav іі войскамі гітлераўскай Herman іі (1941) pajcho ў chez partyzany. Z de mai 1943 камісар les compagnies de Narodna-vyzvalentchaj arm іі Jugaslav іі (NVAJU). Chez студзені 1944 lui-même ў камісарам chtourmanskaj les écoles NVAJU sur vyzvalenaj саюзнымі войскамі тэрыторыі Італ іі, zatym Eg_pta. Chez лістападзе 1944 — снежні 1946 voutchy¸sya ў Engel'sk_m vaennym авіяцыйным вучылішчы l±ttchyka ў. potym sloujy ў chez югаслаўскіх VPS. Chez верасні 1948, près du signe nyazgody z палітыкай І.Броз-Ціта, sur бамбардзіроўшчыку Pe-2 peralyatse ў sur terytoryju l'URSS. Paslya zakantchennya ў 1959 Vaenna-pavetranaj akadem іі kamandava ў palkom стратэгічных бамбардзіроўшчыка ў Tou-16. Près de 1960 perajcho ў sur le service ў vertal±tnouju авіяцыю, chez jn і ў ні 1962 pryznatchany камандзірам сфарміраванага ім 65-ga asobnaga vertal±tnaga le bâton, які z 1964 базіраваўся ў Kobryn. Z 1970 chez adsta¸tsy, jy ў chez Мінску. OUznagarodjany ордэнамі TcHyrvonaga Stsyaga, Ajtchynnaj vajny II stoupen і, et taksama югаслаўскімі «Pour заслугі perad aux peuples» II ступені i «Pour khrabrasts'». Pam±r 21/02/1999 Імем G.M.Nastas_tcha est appelé вуліца ў Kobryn.

НОВІК Мікалай Alyakseev_tch, naradz і ў sya 22 красавіка 1959 près de s. Astrom_tchy. Chez 1970—1976 voutchy¸sya ў Respoubl_kanskaj à l'école - і nternatse pa mouzytsy і vyya¸lentchym mastatstve імя І.v. Akhremtchyka sur мастацкім аддзяленні. Chez 1977—1979 sloujy ў chez Savetskaj arm іі. Chez 1980—1986 pratsava ў par l'expert-graf_kam chez gazetse «la vérité Polaire» (Naryl'sk, Ras_ya). Chez 1986—1991 voutchy¸sya sur аддзяленні pramyslovaga dyzajnou Belarouskaga teatral'na-mastatskaga інстытута (tsyaper Akadem_ya mastatstva ў). Le membre Sajuza dyzajnera ў Belarous_ (1991). Zajmaetstsa dyzajnam asyaroddzya, abstalyavannya, графічным dyzajnam. Syarod asno¸nykh des travaux — praekty les écoles mastatstva ў sa¸gasa «Dneprabougsk і» Kobrynskaga de la région, abstalyavannya pour voutchebnaj майстэрні maljunka і жывапісу, дзіцячага parkavaga atraktsy±nou. Pratsoue і le yack жывапісец près des genres au paysage і natsjurmorta. Блізкая à l'expert tema — soutchasnaya belarouskaya est sérieuse : pobyt, le régime jytstsya, vyaskovy le paysage. ­n a¸tar шматлікіх мастацкіх palotna ў, syarod якіх напісаныя ў 1983—1984 : «Індустрыяльны le paysage», «Est chaud і» (natsjurmort), «Garadsk_ le paysage. L'enfer municipal de Naryl'sk», «Daroga sur Talnakh», "la toundra d'Asennyaya", «TcHyrvonyya kamyan і», «Vakol_tsy de Naryl'ska», "Vozera Glybokae", «Pas±lak le Battoir», «Berag_ du rouble de Narylk і», «Vetchnyya les glaces»; près de 1992 : «Garadsk_ le paysage. Мінск», «sont vieux Kobryn», «L'vo¸sk_ dvoryk», «Ramonk і», «Vyaskovy le paysage. Астромічы»; près de 1993 : «Zasnejanyya strekh і», «Зімовая est sérieux», «Prasn_k і», «Garadok. Талінскі les obscénités ў», «Kvetk і», "Bez"; près de 1995 : «Vyaskovae jytsts±», «Nepagodl_vy dzen'»; près de 1996 : de "la Galantine", «Vesnavyya праталіны», «Perchy la neige», «Marozny dzen'», «Зімовы vetchar», "Vosen'", "Praleska", «Daroga ў Kosava», "V±satchka Krasno¸ka". Pratsy M.A.Nov_ka znakhodzyatstsa ў pryvatnykh мастацкіх kalektsyyakh chez Angl іі, Herman іі, Kanadze, Pol'chtchy, ZCHA, Frantsy_ і іншых краінах.

PRYMATCHOUK Іван Platonav_tch, voutchony. Naradz і ў sya le 25 mai 1936 près de s. du Pain azyme. Kandydat гістарычных navouk (1980), datsent (1986), prafesar Міжнароднага gouman_tarna-ekanam_tchnaga інстытута (MGE І) (2001). Près de 1960 zakontchy ў g_storyka-f_lalag_tchny fakoul'tet Мінскага dzyarja¸naga педагагічнага інстытута імя M.Gorkaga. Pratsava ў aux censeurs de Loujka¸skaj de l'école de Maladzetchanskaga de la région, vykladtchykam Мінскага індустрыяльнага тэхнікума будаўнічых materyyala ў, інспектарам, начальнікам addzela Міністэрства vychejchaj і syarednyaj spetsyyal'naj адукацыі BSSR, datsentam Belarouskaga dzyarja¸naga эканамічнага універсітэта. Z 2000 ouznatchal'vae la chaire sousvetnaj гісторыі МГЭІ. A¸tar bol'ch tchym 40 prats pa гісторыі Belarous_. Адзін z a¸tara ў «Ekanam_tchnaj гісторыі Belarous і» (1983, 1996, 1999) і de «l'histoire Économique des pays étrangers» (1996, 1998). Kolam yago navoukovykh інтарэса ў z'ya¸lyajutstsa міжнародныя сувязі Belarous_ ў галіне адукацыі і navouk і, stana¸lenne капіталістычных адносін sur тэрыторыі Belarous_ ў 2-ème palove ХІХ — patchatkou KHKH art.

PRYMATCHOUK Lean_d Platonav_tch, voutchony-matematyk. Naradz і ў sya ў 1943 près de s. du Pain azyme. Kandydat f_z_ka-matematytchnykh navouk (1970), datsent (1980). Près de 1960 zakontchy ў Stryga¸sky syarednjuju l'école і pastoup і ў sur matematytchny fakoul'tet Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта. Près de 1965 pastoup і ў chez аспірантуру BDOU. Paslya abarony kandydatskaj дысертацыі pratsava ў vykladtchykam, datsentam BDOU. Chez 1973—1976 tchyta ў лекцыі ў Aljyrsk_m універсітэце, chez 1981 — 1984 — va універсітэце d'Ouagadougou (Буркіна-Фасо). Bol'ch pour 10 gado ў pratsava ў dekanam mekhan_ka-matematytchnaga fakoul'teta BDOU. Zaraz datsent les chaires тэорыі founktsyj BDOU.

SA÷TCHOUK Tatstsyana Мікалаеўна, voutchony. Нарадзілася ў 1970 chez Kobryn. Kandydat філалагічных navouk, datsent Мінскага інстытута кіравання.

СВІДУНОВІЧ Alyaksandr F±darav_tch, kandydat bagaslo¸ya. Zakontchy ў Dz_v_nskouju l'école (1956), Мінскую doukho¸nouju семінарыю (1960), Len_ngradskouju doukho¸nouju акадэмію (1964). Sloujy ў chez Smalenskou (Расія), Dneprapyatro¸skou (Украіна). Z 1988 nastayatsel' Svyata-M_kalae¸skaga sabora, blagatchynny tserkva ў Dnepradzyarjynska (Украіна).

SVIDOUNOVITCH Мiкалай d'Alyaksandravitch, беларускі voutchony ў галіне metalourg іі. Doktar тэхнічных navouk (1980), prafesar (1982). Naradz і ў sya 29 красавіка 1940 près de s. Dz_v_n. Zakontchy ў Belarousk_ політэхнічны універсітэт (1962). Z 1968 pratsoue ў Belarousk_m тэхналагічным інстытуце (z 1980 zagadtchyk les chaires metalazna¸stva). Navoukovyya pratsy pa даследаванні vysokatemperatournykh pratsesa ў chez металургічнай вытворчасці. Raspratsava ў тэхналагічныя asnovy plazmafourmennaga і doupleksplazmennaga pratsesa ў chez metalourg іі, novyya tekhnalog іі выплаўкі зносаўстойлівых stalej і перапрацоўкі khromzmyachtchal'nykh adkhoda ў.

SEMYANJUK Ouladz_m_r Andreev_tch, беларускі філосаф. Doktar філасофскіх navouk (1989), prafesar (1993). Naradz і ў sya 16 ліпеня 1940 près de s. Zalesse. Près de 1958 zakontchy ў Zalesky syarednjuju l'école і pastoup і ў sur гістарычны fakoul'tet Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта. Paslya zakantchennya pratsava ў настаўнікам chez Glybotsk_m раёнe. Chez 1964—1967 аспірант Інстытута філасоф іі і les droits d'AN BSSR, potym malodchy navoukovy супрацоўнік getaga інстытута. Près de 1969 abaran і ў kandydatskouju dysertatsyju sur temou «Khrysts_yanskae voutchenne ab sense і metse tchalavetchaga jytstsya». Z 1968 datsent les chaires філасоф іі Belarouskaga інстытута фізічнай les cultures. Chez 1978—1981 tchyta ў лекцыі ў Vychejchaj інжынернай à l'école de Zyal±na-Goura (pol'chtcha). Chez 1989—1993 datsent, prafesar les chaires satsyyalog іі і medytsynskaj этыкі Belarouskaga інстытута ¸daskanalennya ¸ratcho ў. Z 1994 prafesar les chaires філасоф іі Belarouskaj політэхнічнай akadem іі. Galo¸nyya navoukovyya pratsy :« Хрысціянскі гуманізм »(1969),« Сіянізм chez палітычнай strateg іі імперыялізму »(1981),« Soutchasny сіянізм : aux cours палітычных і vaennykh avantour »(1986) і інш.

СЕРАДОВІЧ Мікалай, spartsmen. Naradz і ў sya ў 1984 Majstar au sport de Respoubl_k_ la Biélorussie pa l±gkaj atletytsy, pryz±r юніёрскіх чэмпіяната ў à la lumière ў 2001 (Германія), 2002 (Jamaïque).

СІДАРУК Ігар F±darav_tch. Naradz і ў sya ў Kobryn. Zakontchy ў філалагічны fakoul'tet Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта. Z 1993 pratsoue ў Brestsk_m teatry lyalek. Traînant p'esa І.Сідарука la farce-absurde de "Galava" il y avait pasta¸lena sur «Vol'naj stsene» ў Мінску ў 1992 Chez tym ja godze ў Mazyrsk_m teatry "Verasen'" pasta¸lena p'esa «Prygody Ljustrynk і». Kalyadnaya гісторыя «l'Épée d'An±la» était pasta¸lena ў Brestsk_m teatry lyalek près de 1992, et ў 1994 — chez Мінскім ablasnym teatry lyalek par "Batlejka" (Maladzetchna). 1993 sur brestskaj lyaletchnaj stsene avaient pasta¸lena p'esa «Yanka Zoukh і nyatchysty l'esprit», et ў 1994 — "Chtoukary". P'esa "Zbav_tsel'", pour yakouju a¸tar atryma ў ouznagarodou sur aglyadze tvortchaj моладзі рэспублік і, il y avait pasta¸lena ў Brestse ў 1996 Meladrama «les Pleurs, saksafon» pasta¸lena sur «Vol'naj stsene» ў 1995 і sur stsene teatra імя Y.Kolasa ў Віцебску ў 1996 P'esa «Dreva bago ў» patchala сцэнічнае jytsts± ў Brestsk_m teatry lyalek près de 1996 Et «Kazka pra de la patinoire — zalatoga labka» ajyla sur stsene Mag_l±¸skaga teatra lyalek. Ouladal'n_k Gran-pry міжнароднага festyvalju «blanc veja» ў Brestse (2001) pour le spectacle «Zalataya la tabatière».

СІЗЮК Valeryj Alyakseev_tch, voutchony. Naradz і ў sya ў 1966 chez Kobryn. Kandydat f_z_ka-matematytchnykh navouk, starchy navoukovy супрацоўнік NAN Belarous_.

СІНЧУК Іван Іванавіч, гісторык, нумізмат. Naradz і ў sya 8 сакавіка 1956 chez Kobryn. Zakontchy ў BDOU (1981). spetsyyal'nouju padrykhto¸kou atryma ў chez addzele нумізматыкі Dzyarja¸naga гістарычнага du musée (Maskva) chez 1983 — 1984 Chez 1985—1991 vyadoutchy arkheolag НДІ "Belspetspraektresta¸ratsyya", chez 1989 — 1991 voutchy¸sya ў аспірантуры Інстытута гісторыі NAN (addzel феадалізму). Z 1995 супрацоўнічае z Інстытутам arkhealog іі і etnalog іі Pol'skaj AN, vyvoutcha ў manetnyya zbory ў les musées de Pol'chtchy. Chez 1995 — 1998 vykladtchyk Belarouskaga універсітэта les cultures, E¸rapejskaga гуманітарнага універсітэта. Z 1999 pratsoue ў Natsyyanal'nym музеі Літвы. Vykana ў індывідуальныя navoukova-dasledtchyya pragramy «Tekhn_ka manetnaj spravy XVII art.» і «Anamastyka belarouskaj эліты». Dasledoue гісторыю grachovaga abaratchennya, тэхніку manetnaj spravy IX — XX art., гісторыю materyyal'naj les cultures XVI — XX art., prablemy этнічнай антрапанімікі Belarous_. Dasledava ў arkh_tektourna-arkhealag_tchnyya помнікі sur тэрыторыі Mazyra, Mag_l±va, Мінска, Bykhava, Nyasv_ja, Kobryn, удзельніча ў chez археалагічных ekspedytsyyakh chez Grodne, Msts_slave, Navagroudkou. A¸tar en chauffant 200 navoukovykh prats pa нумізматыцы і arkhealog іі. Удзельнік cheragou міжнародных kanferentsyj. Спецыяліст pa выкарыстанні matematytchnykh і f_z_ka-kh_m_tchnykh metada ў chez гістарычных dasledavannyakh. Le membre Ras_jskaj асацыяцыі «Гісторыя і kamp'juter», Belarouskaga нумізматычнага tavarystva, Belarouskaga sajuza журналіста ў. Près de 2000 peramojtsa расійскага au concours du signe du rouble (dyzajn сімвала).

СМЯХОВІЧ Мікалай Ouladz_m_rav_tch, le professeur. Naradz і ў sya ў 1952 près de s. Dz_v_n. Kandydat гістарычных navouk. Pratsava ў chez Belarousk_m педагагічным універсітэце імя M.Tanka. Z 2002 datsent les chaires гуманітарных navouk Інстытута parlamentaryzmou і прадпрымальніцтва.

SO÷PEL' Ігар Vas_l'ev_tch, беларускі voutchony, спецыяліст chez галіне інфарматыкі. Doktar тэхнічных navouk (1991), prafesar (1994). Naradz і ў sya 8 красавіка 1949 près de s. Garadzets. Zakontchy ў matematytchny fakoul'tet Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта (1971). Pratsava ў chez Інстытуце матэматыкі AN BSSR. Chez 1976—1978 аспірант les chaires matematytchnaga zabespyatchennya a¸tamatytchnaj сістэмы кіравання (ASK) BDOU. Près de 1980 abaran і ў kandydatskouju dysertatsyju, z 1981 datsent. Près de 1991 abaran і ў doktarskouju dysertatsyju «A¸tamatyzavanaya perapratso¸ka teksta sur asnove ¸zna¸lentchaga мадэліравання лінгвістычных ab'ekta ў і pratsesa ў». Z 1997 zagadtchyk les chaires matematytchnaga zabespyatchennya ASK fakoul'teta prykladnoj матэматыкі BDOU. Z'ya¸lyaetstsa navoukovym кіраўніком лабараторыі інтэлектуальных інфармацыйных сістэм. ­n sfarmoulyava ў і razv і ў kantseptsyju novaga navoukovaga napramkou ў галіне chtoutchnaga інтэлекту — ouzna¸lentchaga мадэліравання лінгвістычных ab'ekta ў і pratsesa ў. YAgo navoukovyya і prykladnyya інтарэсы tsesna zvyazany z praektavannem, razrabotkaj і ¸karanennem сістэм a¸tamatytchnaj апрацоўкі teksta ў, oukljutchajutchy сістэмы лінгвістычных des bases veda ў, semantytchnaga аналізу teksta ў, a¸tamatytchnaga referyravannya, machynnaga perakladou, інтэлектуальных інтэрфейса ў карыстальніка, інжэнерыі veda ў, інтэлектуалізацыі інфармацыйных сістэм. Z'ya¸lyaetstsa a¸taram cheragou вынаходніцтва ў chez галіне chtoutchnaga інтэлекту, якія zapatentavany ў міжнародных patentnykh les fonds. Pad yago кіраўніцтвам raspratsavany такія знакамітыя ў soutchasnaj інфарматыцы інтэлектуальныя інфармацыйныя сістэмы, le yack Cobrain, Knowledgist, Vedy, Goldfive Intelligence, et taksama cherag сістэм chez mejakh vajnejchykh рэспубліканскіх navoukova-tekhn_tchnykh pragram, якія zabyaspetchvajuts' і развіваюць kamp'juternouju la forme існавання belarouskaj movy. ­n z'ya¸lyaetstsa aux membres de Navoukova-metadytchnaga saveta Міністэрства адукацыі Respoubl_k_ la Biélorussie. Près de 1999 ouznagarodjany aux insignes «Vydatn_k адукацыі Respoubl_k_ la Biélorussie».

ФАЛЬКОЎСКІ (sapra¸dnae — Lya¸tchouk) Dzm_tryj Нікіфаравіч, paet. Naradz і ў sya 3 лістапада 1898 près de s. Vyal_k_ya Lepyasy. Patchatkovouju adoukatsyju atryma ў chez Kobrynsk_m гарадскім вучылішчы, et z 1912 voutchy¸sya ў Brestskaj гімназ іі. ne¸zabave patchalasya 1-er sousvetnaya vajna, jytsts± Dzm_tryya prynyalo іншы kharaktar. І khatsya ±n zakhaplya¸sya tchytannem і пісаннем la nasse ў, абставіны дыктавалі neabkhodnasts' revaljutsyjnaj barats'by. Chez верасні 1918 ±n становіцца adnym z кіраўніко ў padpol'naj ячэйкі RKP (et ў лістападзе — partyzanskaga atrada. zmagajutchysya z інтэрвентам і, Dz. Lya¸tchouk пераходзіць sur nelegal'nae становішча, et z prykhodam chez Kobryn TcHyrvonaj arm іі (20/07/1920) уваходзіць près du stock pavyatovaga addzyalennnya goubtcheka. Ale ў верасні 1920 aux fois z адступаючымі чырвонымі часцямі rodnyya мясціны пакіну ў і Dzm_tryj Lya¸tchouk. Près de 1923 pa stane zdaro¸ya yago камісавалі. Z getaga à l'heure ±n jyve ў Кіеве, dze і patchynae прафесійна zajmatstsa паэзіяй, zrab і ў chysya vyadomym paetam Fal'ko¸sk_m.

Kanechne, бурлівыя revaljutsyjnyya les reptiles boudouts' tchastsyakom praryvatstsa ў yago les nasses, ale lepchae, chto ±n stvary ў — geta тонкія лірычныя tvory. Многія z іх prysvetchany aux parents мясцінам і напісаны блізкай і zrazoumelaj kabryntchanam movaj.

Sur on regrette, en louant палітычных рэпрэсій non абмінула nachaga paeta. 17 snejnya 1934 yago n'est pas devenue. Рэабілітаваны pasmyarotna ў 1957 Chez Lepyasakh ±sts' вуліца Fal'ko¸skaga, et sur mestsy, dze некалі a fondu yago la khata natale — memaryyal'ny le signe.

FEDASJUK Alyaksandra Іванаўна, dzyarja¸ny dzeyatch. Нарадзілася 17 jn і ў nya 1904 près de s. Andronava. Zakontchyla l'école partyjnykh du cadre ў KPZB chez Мінску (1929), Kamoun_stytchny універсітэт natsyyanal'nykh menchastsej Zakhadou ў Maskve (1934). Z 1926 le membre Kobrynskaga padpol'naga du comité de district, z 1928 le membre Brestskaga padpol'naga akrougovaga камітэта KPZB. Chez кастрычніку 1931 — сакавіку 1932 sakratar Navagroudskaga akrougovaga камітэта KPZB. Chez 1929 — 1937 sakratar le Comité Central KSMZB. Z de mai 1934 navoukovy супрацоўнік Інстытута гісторыі партыі і Kastrytchn_tskaj рэвалюцыі pry le Comité Central KP () B.Za revaljutsyjnouju dzejnasts' neadnarazova était znyavolena польскімі ўладамі. Paslya vyzvalennya Zakhodnyaj Belarous_ ў верасні 1939 depoutat Narodnaga skhodou Zakhodnyaj Belarous і, le membre yago pa¸namotsnaj каміс іі sur ses іі Vyarkho¸naga Saveta de l'URSS. Sa stoudzenya 1940 sur savetskaj rabotse. Chez Vyal_kouju Ajtchynnouju vajnou ў partyzanakh — sakratar Dz_v_nskaga padpol'naga du comité de district, le membre du bureau Brestskaga padpol'naga abkoma KP (). Chez 1944 — 1957 sakratar Brestskaga, Maladzetchanskaga garkoma ў KPB, zagadtchyk addzela le Comité Central KPB. Delegat I (1928), II (1935) z'ezda ў KPZB, kangresa КІМа (1933). Le membre du Comité Central KP () chez 1949—1952 Depoutat Vyarkho¸naga Saveta de l'URSS chez 1946—1954 Depoutat Vyarkho¸naga Saveta BSSR chez 1940—1947 Ouznagarodjana ордэнамі Len_na і TcHyrvonaj Zork і, медалямі. Pamerla.

ЦІХАНАВА Maryna Arkadz'e¸na, spartsmenka. Нарадзілася ў 1984 Majstar au sport de Respoubl_k_ la Biélorussie pa l±gkaj atletytsy. Pryz±r чэмпіяната ў à la lumière syarod юніёра ў près de 1999 (pol'chtcha) і ў 2002 (Jamaïque).

TCHAROTA Іван Alyakseev_tch, беларускі літаратуразнавец, perakladtchyk, krytyk. Le membre Sajuza пісьменніка ў l'URSS, Belarous_ (1985), doktar філалагічных navouk (1998), prafesar (1999). Naradz і ў sya 16 verasnya 1952 près de s. Lychtchyk_. Syarednjuju adoukatsyju atryma ў chez SCH № de 2 Kobryn.

Z 1969 pa 1974 voutchy¸sya sur аддзяленні rouskaj movy і літаратуры філалагічнага fakoul'teta Belarouskaga dzyarja¸naga універсітэта. Paslya zakantchennya yago pratsava ў настаўнікам chez Palyatsk_chskaj syarednyaj à l'école de Vorana¸skaga раёнa. Z 1977 chez Beldzyarjoun_vers_tetse, vykladtchyk, starchy vykladtchyk, datsent, апошнім aux heures zagadvae kafedraj славянскіх літаратур. Kandydatsky dysertatsyju abaran і ў chez Len_ngradze ў 1987, doktarskouju — «Belarousky літаратура XX stagoddzya і pratsesy natsyyanal'naga samavyznatchennya» — chez Мінску ў 1998 du Pieu navoukovykh інтарэса ў І.А.Чароты ¸kljutchae пытанні літаратуры і les cultures славянскіх du peuple ў. Vyadoutchy югаславіст Belarous_. Bol'ch pour 10 gado ў ouznatchal'vae le bureau секцыі mastatskaga perakladou і літаратурных souvyazya ў Sajuza беларускіх пісьменніка ў. Zajmaetstsa perakladam z serbskaj, kharvatskaj, slavenskaj, makedonskaj, pol'skaj і іншых mo ў sur belarouskouju і rouskouju, et taksama z belarouskaj sur la serbe. Akty¸na vystoupae ў droukou le yack літаратуразнавец, krytyk, эсэіст, публіцыст. A¸tar zvych 250 navoukovykh, navoukova-metadytchnykh і літаратурных prats, syarod якіх «Belarousky savetskaya літаратура pour myajoj» (1988), «Savetsky літаратура ў souvyazyakh і ¸zaemadzeyannyakh. Пачаткі para¸nal'naga і сістэмнага аналізу» (1989) і інш. A¸tar «Antalog іі belarouskaj paez іі», vydadzenaj près de 1993 chez Jugaslav іі, укладальнік зборніка ў «Serbe паэзія» (1987) і «Pravasla¸naya Tsarkva Serbe» (1998), vydadzenykh chez Мінску. Mai taksama bol'ch pour 600 droukavanykh peraklada ў. Z'ya¸lyaetstsa sakratarom Біблейскай каміс іі Belarouskaga de l'exarchat de Rouskaj pravasla¸naj tsarkvy і vykana¸tchym redaktaram часопіса "Pravasla¸e". Le membre рэдкалегій 6 peryyadytchnykh vydannya ў (2 zamejnykh), navoukovy kansoul'tant Belarouskaj энцыклапедыі. La¸reat міжнароднай prem іі імя K.Astrojskaga (pol'chtcha) en 1999, prem іі Sajuza пісьменніка ў le Serbe іі en 2000 і інш. OUznagarodjany ordenam Prapadobnaga Serg_ya Radanejskaga (2002).

CHVAJKO Valyants_na F±dara¸na, voutchony. Нарадзілася ў 1948 près de s. Astrom_tchy. Kandydat філасофскіх navouk, datsent Natsyyanal'naga інстытута адукацыі.

YANTCHOUK Stsyapan Pyatrovitch. Naradz і ў sya ў s. Мiнянка. Pratsava ў начальнікам фінансавага addzela Пінскага rajvykankoma, начальнікам Brestskaga ablasnoga фінансавага ¸pra¸lennya, намеснікам міністра фінанса ў. Près de 1990 - 1994 мiнiстр фiнанса ў Respoubl_k_ la Biélorussie.

Падрыхтавалі A _. Валахановіч, M V _ vanova, V.P.Lyasoun, T.S.Nazarouk, N.M.Pl_sko, І.П.Прымачук, І.Я.Швед, S.Jurkev_tch.

Les commentaires


Les noms des articles

La recherche selon le site



Nos partenaires