Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Les articles sur Kobryn : raïon de Kobryn Ancien

Knyajaya gara sur Kobrynchtchyne

Chez пісьмовым le mot oui de nous dajchla мізэрная tchastka byloga. nevymerna bolyd nyamykh svedka ў гісторыі. Geta les tumulus, гарадзішчы, могільнік і, руіны du château ў і інш. Et golas іх — pamyats' du peuple. Калі знікаюць kazk і, la légende і padann і, getyya сведкі peratvarajutstsa ў prostyya пагоркі ці скопішчы kamyan± ў.

Sur Kobrynchtchyne est peu éloigné l'enfer de s. Lyakhtchytsy (Lyakhtchytchy) існуе pagorak vytsyagnoutaj les formes, які est rapide ¸zdymaetstsa ¸verkh. Amal' sur 10 mètres ў yago vyarchynya panoue sur навакольнымі палямі : Kostsevym, Vyrysavatym, Gl_n_chtcham і, Nav_nkaju, Sta¸kom.

Dy толькі non pour geta pagorak atryma ў nazvou Knyajaya gara (En régnant la montagne), bo nepadal±kou ±sts' і bol'ch высокія ўзгоркі. Myastsovae padanne raspavyadae : «Da¸no toe était. Knyag_nya Vol'ga ici праходзіла. Il y avait du yang notre, rouskaya... Некалі забілі du mari yae, Ouladz_m_ra, і pajchla Vol'ga vayavats' 3 ворагамі...

Vol'ga хітрасцю peramagla voraga ў, perakava¸chy ў des chevaux kapyty naadvarot. Ale pour Dz_v_nam ў le poste, і adtoul' saldaty yae даганялі. Chez celle-là l'heure notre gara sur балотамі a fondu, au bois sur elle n'était pas. Là княгіня і спынілася. Chez celle-là l'heure varojyya войскі наступалі 3 po¸dnya, l'enfer de Navas±lak. Sur gary і napatkala smerts' Vol'gou... Là yae і пахавалі. Le yack kajouts', магіла était amal' pad vyarchynyaj. 3 tago à l'heure gara і zavetstsa Knyajaju. Zda¸na sur магіле la volée ў sont simples dra¸lyany kryj, ale, nape¸na, pry бальшавіках yago знялі...»

Sur on regrette, zaraz oujo pra geta padanne redka khto raskaja bol'ch po¸na і prygoja. Maladzejchyya, akramya tago, chto sur pagorkou pakhavana княгіня, нічога bol'ch non vedajuts'.

Et patchalasya geta гісторыя bol'ch tchym 700 gado ў tamou. Près de 1287 gal_tska-valynsk_ya князі пайшлі sur Pol'chtchou. Уладзіміра-валынскі le prince Ouladz_m_r Vas_l'kav_tch, tsyajka khvory, pâtait ў zamest syabe vayavodou, et zasta¸sya ў Kamyantsy. Вельмі pakoutoujutchy l'enfer par le pilot de la blessure (chez yago гніла ніжняя сківіца), ±n pavedam і ў à Msts_slavou Dan_lav_tchou Loutskamou, chto pryznatchae yago spadkaemtsam. Paslya pakhodou луцкі le prince ў выкліканы pour падпісання dakoumenta ў. Asobna était напісана gramata, chez yakoj jontsy Ouladz_m_ra Vol'ze Ramana¸ne ў zavechtchany l'enfer municipal de Kobryn і syalo par Garadzel' (Garadzets). Akramya tago, chez gramatse le prince запіса ў : «... Et ma princesse oje voskhotchet à tchernitch' poiti poidet', aje non voskhotchet iti, et kjko à celle-ci ljubo à moi non vostavchi smotreti que, qui maet' réparer à mon ventre». Oui tago le prince vymous і ў пераемніка tsalavats' kryj, chto ±n non addasts' pry±mnouju datchkou Ізяславу souprats' yae волі en mariage, et толькі ainsi, le yack zakhotcha Vol'ga [1].

Près de 1289 Ouladz_m_r Vas_l'kav_tch pam±r. Vol'ga Ramana¸na sur kha¸tourakh du mari était 3 Ізяславай і sa le pilot залвіцай, чарніцай par Alenajkh [2]. Апошні une fois chez Іпацьеўскім летапісе Vol'ga zgadvaetstsa ў сакавіку 1290

Sur perchy poglyad tsyajka пагадзіцца, chto ў паданні gavorytstsa менавіта pra княгіню Vol'gou Ramana¸nou. Ale, прааналізаваўшы pryved'zeny vychej tekst, soustrakaech deux ¸skosnyya пацвярджэнні getamou. Pa-perchae, калі княгіня paslya смерці du mari збіралася пайсці ў чарніцы, le yack geta était prynyata ў tyya les heures, dyk navochta était gety momant agavorvats' chez gramatse. Et le pa-autre, калі Vol'ga ne pensait pas ekhats' chez Kobryn, dyk navochta Ouladz_m_rou était zavyachtchats' à celle-ci gety l'enfer municipal sur ўскраіне сваіх ouladannya ў, et non nejkae бліжэйшае паселішча.

Відаць, княгіня sa сваім moujam, які pa сведчанні летапісца ў «кніжнікам і філосафам», da¸no прадумалі yae le bois paslya смерці du prince. Калі geta ainsi, dyk Kobryn, які існава ў oujo da¸no, sapra¸dy ў ідэальным mestsam pour jytstsya dzvjukh княгінь.

Daretchy, pour 4 km l'enfer de Lepelya, en chauffant s. Boраўна, ±sts' deux tumulus, vyadomyya pad nazvaj Knyag_nk_. Pra іх існуе nastoupnae padanne. Le prince, ouladar getaj zyaml і, pajcho ў sur vajnou. Jonka yago non datchakalasya і vyjchla en mariage pour drougoga. Калі le prince vyarnou¸sya, ±n zab і ў jonkou і syabe. Людзі пахавалі іх і sur магіламі насыпалі вялізныя les tumulus. Chez kantsy XIX art. arkheolag M.F.Kousts_nsk_ raskapa ў getyya nasypy. Chez adnym z іх ±n znajcho ў мужчынскі kastsyak z kap'±m і вялікай syakeraj, chez другім — kastsyak jantchyny, sur шыі ў yae syarebranyya châtiait і, à bras — bronzavyya спіралепадобныя branzalety [3].

Jytsts± ¸jo neadnarazova pakazvala — гісторыя adkladaetstsa ў памяці du peuple, chez t.l. Chez padannyakh. Ale tyya, pry peradatchy l'enfer adnykh носьбіта ў oui іншых, аддаляліся l'enfer faktytchnaj perchaasnovy і прайшлі praz libre paetytchnouju інтэрпрэтацыю.

Pra Knyajouju garou існуюць пісьмовыя звесткі ў navoukovaj літаратуры. Traînant «Rev_z_ya Kobrynskaj ekanom іі» 1563, dze запісана : «la Montagne de Knyajaya, ourotchichtche les villages de Roukhovitch» [4]. Paznej du Gard прысутнічае sur рускіх les cartes de XIX art. і sur польскіх patchatkou XX art. Chez kantsy XIX art. arkheolag F.V.Pakro¸sk_ sa slo ў svyatara запіса ў : «s de Khabov_tchy... Blotskaj vol., Kobrynskaga paveta. Chez 5 vyarstakh sur pa¸dn±vy-zakhad l'enfer syala ±sts' невялікі pagorak, які nazyvaetstsa ў narodze Knyajaya gara. Nazyvaetstsa ainsi tamou, chto ici bytstsam ў l'heure бойкі забіта nejkaya la princesse» [5].

­sts' nadzeya, chto помнік datchakaetstsa археалагічных dasledavannya ў. Bo толькі yany пацвердзілі naya¸nasts' le plus магілы і, magtchyma, ідэнтычнасць княгіні Vol'g_ і жонкі Ouladz_m_ra Vas_l'kav_tcha.

J.A.Barysjuk.


1. PSRL. T. 2. Les annales Ipat'evsky. M : AN l'URSS, 1952. S 904-905.
2. PSRL. Tamsama. S 9.
3. M.F.Koustsinsky. Des notes sur les tumulus du district Lepel'sky//les feuilles De Polotsk diocésaines Vitebsk, 1903. S 77.
4. Les actes Віленскай археалагічнай каміс іі. Вільня, 1876. T. 15. S 67.
5. F.V.Pokrovsky. La carte archéologique de la province De Grodno. Vil'no, 1895. S 83.

Les commentaires


Les commentaires


Les noms des articles

La recherche selon le site



Nos partenaires