Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Les articles sur Kobryn : 1917 - 1941

Сацыяльна-эканамічнае становішча Kobrynchtchyny ў 1939—1940

Pavodle ¸kaza Prez_dyouma Vyarkho¸naga Saveta BSSR l'enfer de 15/01/1940 chez Brestskaj вобласці syarod іншых былі stvorany Antopal'sk і, Dz_v_nsk_ і Kobrynsk_ раёнy, près du stock якіх ouvajchla terytoryya soutchasnaga Kobrynskaga раёнa. Le travail pa раяніраванні Brestskaj вобласці (stvorana 04/12/1939), удакладненні meja ў раёнa ў, колькасці naselenykh du point ў, насельніцтва і d. patchalasya ў kantsy 1939

Кобрынскі раён oukljutcha ў bylyya Padalesky (tsalkam), Kobryn, Tevel'sky і Navas±lka¸sky (tchastk і) воласці. Terytoryya раёнa perchapatchatkova sklala 837 км2 (733, 32 км2 sur 23/06/1940), насельніцтва — 40 311 tchalavek (1939), z якіх belarousa ў — 21 641, рускіх — 5600, украінца ў — 5000, palyaka ў — 1720, ya¸reya ў — 5950.

Sur 23/06/1940 chez раёнe était 225 naselenykh du point ў, якія налічвалі 7536 сялянскіх gaspadarak, chez t.l. 3370 хутарскіх, 50 985 jykharo ў. Senajats' pa раёнe zajmala 21 965 ga zyaml і, voryva — 29 150, le pacha — 10 376, le bois — 4426, няўдобіца — 7415 ga. Максімальная adleglasts' паміж межамі раёнa z po¸natchy sur po¸dzen' sklala 36 km, z zakhadou sur ¸skhod — 38 km. TSentr раёнa Kobryn z tchygounatchnaj stantsyyaj sur лін іі Brest — Пінск налічва ў 20 162 jykhary, 1223 jylyya будынкі. Chez goradze знаходзіліся гарадскі Savet раёнnaga padparadkavannya, Kobrynsk_ya RK KP () (sakratar Arona ў), RK LKSMB, rajvykankom (starchynya Tarana ў), droukarnya раёнnaj les journaux "le Travail" (меліся rousk і, лацінск і, яўрэйскі chryfty), камітэт narykhtovak, rajmaslaprom, le chantre pa narykhto¸tsy jyv±ly, раёнnaya achtchadnaya kasa, addzyalenne Dzyarjbanka, lyasgas, міжрайкантора плодаагародніны, pochta і telegraf, rajspajy¸sajuz (oukljutcha ў 5 sel'po і 48 gandl±vykh kropak sur v±skakh), міжраённая kantrol'na-nasennaya labaratoryya, elektrastantsyya (magoutnasts' 180 kws), лесапільны l'usine, paravy mlyn, 4 matornyya mlyny z 2 maslabojnyam і, 8 гapбарня ў, 2 майстэрні val±nak, 2 mylavarn і, z va¸natchosk і, 4 tsagel'nyya les usines, vyarovatchnaya majsternya, 5 ліманадных de l'usine ў, 13 khlebapyakaran', 4 stalovyya, z restarany, laznya, majsternya pa разліве votsatou, l'abattoir, 8 samatoujnykh artselej (chavetskaya, kaval'skaya, trykatajnaya, stalyarnaya і інш.) 70 pryvatnykh kram (1939), syarednyaya l'école (chez 1939 гімназія, 1125 voutchnya ў), 4 écoles (1828 voutchnya ў chez 1939), 2 кінатэатры (sur 400 і 300 mestsa ў), la Maison satskoul'toury, бібліятэка, 2 aptek і, паліклініка, бальніца sur 100 cuillère ў, дзіцячая бальніца sur 50 cuillère ў, 2 amboulatory і, skourna-venerytchny le point, janotchaya і дзіцячая kansoul'tatsy і, stantsyya khoutkaj dapamog і, дзіцячыя yasl і, 2 дзіцячыя les jardins, дзіцячы la maison, la maison інваліда ў, touberkoul±zny dyspanser, garpramkhartchgandal', які ab'yadna ў chez goradze 26 магазіна ў (chez t.l. Ancien de pain), 2 гасцініцы, pajarnaya kamanda.

Sur тэрыторыі раёнa знаходзіліся 8 нацыяналізаваных gazageneratarnykh mlyno ў, 2 tsagel'nyya les usines, 2 maslabojk і, mylavarnya, 2 va¸natchosk і, torfazavody ў v±skakh Zalesse і Bagatch, lesazavod. Zalejy à la tourbe pa раёнe займалі 4250 ga. Chez Kobrynsk_m раёнe ў 1940 працавалі — 13 khatas-tchytalen', 59 écoles, z якіх 8 — nyapo¸nyya сярэднія (6 беларускіх, 1 rouskaya, 1 ya¸rejskaya), 50 — patchatkovyya (35 беларускіх, 11 украінскіх, 1 polonais); près de s. Plyanta дзейнічала l'école traktarysta ў міжраённага znatchennya. Syarod oustano ў akhovy zdaro¸ya sur тэрыторыі раёнa меліся z fel'tcharska-akouchersk_ya les points, 2 zdra¸pounkty (pry torfazavodze ў Zaless_ і lesazavodze). Asno¸nym zanyatkam насельніцтва раёнa était de village gaspadarka. Syalyane мелі ў сваім карыстанні 12 783 karovy, 293 arbres, 5854 kan і, 13 135 свіней, 13 684 авечкі.

Oui tchervenya 1940 былі арганізаваны 2 kalgasy — імя Varachylava, chez ancien ma±ntkou Palyats_tchy (37 gaspadarak, 2 fermes, 48 karo ў, 15 свіней), імя Stal_na, près de s. Pesk_ (37 gaspadarak, 270 ga voryva, 150 ga senajats і, z les fermes). OUsyago ў раёнe oui tchervenya 1941 былі stvorany 5 kalgasa ў, la station de motoculture près de s. Yarom_tchy.

Praz Kobrynsk_ раён праходзілі 2 чыгункі : Жабінка — Loun_nets і Brest — Baranav_tchy sa stantsyyaj Te¸l і, chachejnyya дарогі sur Brest, Ouladavou, Baranav_tchy, Пінск. Vodnyya шляхі раёнa — les roubles de Moukhavets z aux canaux karalevy les Bons і Dnyapro¸ska-Bougsk_ le canal. 12/10/1940 sur тэрыторыі Kobrynskaga раёнa stvorany 13 сельскіх Saveta ў : Battchynsk і, Joukhavetsk і, Zakrosn_tsk і, Zas_msk і, Kaz_chtchansk і, Кісялевіцк і, Krasnalesk і, Lepyaso¸sk і, Peska¸sk і, Stryga¸sk і, Tevel'sk і, Хідрынск і, Yarom_tsk_.

Батчынскі sel'savet (tsentr s. Battchy) налічва ў 14 naselenykh du point ў, 589 dvaro ў, 2810 jykharo ў; 5553 ga зямлі (2602 ga voryva, 1800 ga senajats і, 436 ga pachy, 311 ga au bois), 4 магазіны, 4 patchatkovyya les écoles (3 украінскія, 1 belarouskaya), z vetranyya mlyny, la khata-tchytal'nju. Chez Joukhavetsk_m sel'savetse (tsentr s. Joukha¸tsy) — 23 naselenyya les points, 355 dvaro ў, 2191 jykhar; 4737 ga зямлі (2120 ga voryva, 1224 ga senajats і, 933 ga pachy, 135 ga au bois, 325 ga няўдобіцы), ablasnaya l'école traktarysta ў (s. Plyanta), 3 patchatkovyya les écoles, paravy і 5 vetranykh mlyno ў, 4 магазіны, la khata-tchytal'nya. Chez Zakrosn_tsk_m sel'savetse (tsentr s. Zakrosn_tsa) — 15 naselenykh du point ў, 602 dvary, 2615 jykharo ў, 5253 ga зямлі (2749 ga voryva, 1170 ga senajats і, 700 ga pachy, 34 ga au bois, 600 ga няўдобіцы), 4 patchatkovyya les écoles, nyapo¸naya syarednyaya l'école, la khata-tchytal'nya, 4 магазіны, sel'po, 3 vetranyya mlyny, torfazavod "Zalesse". Chez Zas_msk_m sel'savetse (tsentr s. Засімы) — 16 naselenykh du point ў, 286 dvaro ў, 1334 jykhary; 5368 ga зямлі (1199 ga voryva, 1182 ga senajats і, 1218 ga pachy, 1078 ga au bois, 691 ga няўдобіцы), 3 patchatkovyya les écoles (2 беларускія, 1 украінская), z магазіны, 2 vetranyya mlyny, la khata-tchytal'nya. Chez Кісялевіцкім sel'savetse (tsentr s. Кісялёўцы) — 14 naselenykh du point ў, 737 dvaro ў, 3112 jykharo ў; 9108 ga зямлі (2185 ga voryva, 5064 ga senajats і, 1157 ga pachy, 406 ga au bois, 296 ga няўдобіцы), 4 patchatkovyya les écoles, 3 магазіны, la khata-tchytal'nya, pachtovae addzyalenne, 4 vetranyya mlyny. Меліся zalejy à la tourbe. Chez Kaz_chtchansk_m sel'savetse (tsentr s. Kaz_chtcha) — 11 naselenykh du point ў, 388 dvaro ў, 2013 jykharo ў; 4117 ga зямлі (1350 ga voryva, 1926 ga senajats і, 86 ga pachy, 400 ga au bois, 355 ga няўдобіцы), 3 patchatkovyya les écoles, 2 kaaperaty¸nyya kramy, la khata-tchytal'nya. Chez Krasnalesk_m sel'savetse (tsentr kh. Krasnalesk і) 29 naselenykh du point ў; 5682 ga зямлі (845 ga voryva, 1900 ga senajats і, 1237 ga pachy, 900 ga au bois, 800 ga няўдобіцы), 4 patchatkovyya les écoles, 4 магазіны, la khata-tchytal'nya, pachtovae addzyalenne, outchastak DBOU. Chez Lepyaso¸sk_m sel'savetse (tsentr s. Vyal_k_ya Lepyasy) — 13 naselenykh du point ў, 475 dvaro ў, 2368 jykharo ў; 3883 ga зямлі (2534 ga voryva, 564 ga senajats і, 642 ga pachy, 16 ga au bois, 127 ga няўдобіцы), 4 patchatkovyya les écoles, дзіцячы le jardin, paravy і 3 vetranyya mlyny, la khata-tchytal'nya, магазін, tsagel'ny l'usine. Chez Peska¸sk_m sel'savetse (tsentr s. Pesk і) — 14 naselenykh du point ў, 415 dvaro ў, 2067 jykharo ў; 3823 ga зямлі (1600 ga voryva, 720 ga senajats і, 761 ga pachy, 604 ga няўдобіцы, 138 ga au bois), nyapo¸naya syarednyaya і z patchatkovyya les écoles, naftavy і 4 vetranyya mlyny, sel'po, 3 kramy, la khata-tchytal'nya, l'excrément gas імя Varachylava, prygaradnaya gaspadarka Kobrynskaga garpramkhartchgandlju (plochtcha 82 ga). Chez Stryga¸sk_m sel'savetse (tsentr s. Strygava) — 15 naselenykh du point ў, 607 dvaro ў, 3138 jykharo ў; 6890 ga зямлі (3522 ga voryva, 1844 ga senajats і, 908 ga pachy, 53 ga au bois, 563 ga няўдобіцы), 4 patchatkovyya les écoles, la khata-tchytal'nya, pochta, 4 магазіны, 4 vetranyya mlyny. Chez Tevel'sk_m sel'savetse (tsentr s. Te¸l і) — 14 naselenykh du point ў, 454 dvary, 2749 jykharo ў; 5075 ga зямлі (1993 ga voryva, 1526 ga senajats і, 700 ga pachy, 206 ga au bois, 650 ga няўдобіцы), nyapo¸naya syarednyaya і 4 patchatkovyya les écoles, la khata-tchytal'nya, pochta, 4 магазіны, sel'po, 2 gazageneratarnyya mlyny, vetpounkt, fel'tcharska-akouchersk_ le point, tchygounatchnaya stantsyya Te¸l_. Chez Хідрынскім sel'savetse (tsentr kh. Хідры) — 23 naselenyya les points, 426 dvaro ў, 2111 jykharo ў; 7307 ga зямлі (2050 ga voryva, 2025 ga senajats і, 1253 ga pachy, 599 ga au bois, 1380 ga няўдобіцы), 5 patchatkovykh des écoles, la khata-tchytal'nya, 2 vetranyya mlyny, 6 магазіна ў, tsagel'ny l'usine (s. Barysava), torfazavod. Chez Yarom_tsk_m sel'savetse (tsentr s. Яромічы) — 23 naselenyya les points, 638 dvaro ў, 2967 jykharo ў; 5266 ga зямлі (3251 ga voryva, 1020 ga senajats і, 345 ga pachy, 150 ga au bois, 500 ga няўдобіцы), nyapo¸naya syarednyaya і 5 patchatkovykh des écoles, la khata-tchytal'nya, pochta, amboulatoryya, sel'po і 4 kramy, vetpounkt, les stations de motoculture, paravy і 3 vetranyya mlyny.

Антопальскі раён (stvorany 15/01/1940) akhap і ў тэрыторыі d'Antopal'skaj anciens, Garadzetskaj, Dzetkav_tskaj valastsej, 10 v±sak Brachev_tskaj і Valavel'skaj valastsej loga Drag_tchynskaga paveta. Ra±n de l'emprunt ў 936 км2 z насельніцтвам 32 663 чалавекі (1939), z якіх 29 349 belarousa ў, 714 palyaka ў, 2600 ya¸ree ў. TSentram раёнa est devenue myastetchka Antopal', chez якім était 477 damo ў, 3008 jykharo ў. Ra±n налічва ў 114 naselenykh du point ў, 8008 dvaro ў, chez t.l. 2000 khoutaro ў. Chez раёнe oui 22/06/1941 stvorany 10 kalgasa ў (oui 02/08/1940 — 5 kalgasa ў), дзейнічалі 7 paravykh і matornykh mlyno ў, elektrastantsyya і souknaval'nya z mlytsom, 2 tsagel'nyya les usines, kaflyana-tcharap_tchny l'usine, 2 khlebapyakarn і, l'usine газіраваных de l'eau, вінакурня, 3 pachtovyya addzyalenn і, 85 rady±kropak (sur v±stsy), 54 pradpryemstvy gandlju, 40 беларускіх і z украінскія patchatkovyya les écoles, 10 nyapo¸nykh сярэдніх des écoles (8 беларускіх, 1 украінская, 1 ya¸rejskaya), 2 écoles padletka ў, піянерскі lager, бальніца (15 cuillère ў), 4 арцелі. Praz раён праходзілі tchygounka і chacha Brest-P_nsk; sur zakhadze раёнa — Dnyapro¸ska-Bougsk_ (sont vieux) і Arekha¸sk_ les canaux. 12/10/1940 Prez_dyoum Vyarkho¸naga Saveta BSSR zatsverdz і ў padzel Antopal'skaga раёнa sur 13 сельскіх Saveta ў, z якіх sur тэрыторыі soutchasnaga Kobrynskaga раёнa знаходзіліся : Aktsyabrsk і, An_skav_tsk і, Garadzetsk і, Dzyam_da¸chtchynsk і, Ілаўск і, Kamensk_ і Khoudl_nsk_. Est sérieux Temra Vieux (340 jykharo ў) ouvajchla ў le stock de Dzetkav_tskaga sel'saveta. Pastanova Antopal'sk_kh RK KP () (sakratar Soubots_n) і rajvykankoma (starchynya Lazo¸sk і) l'enfer de 27/06/1940 змяніла nazvy v±sak : la Pierre de Chlyakhetsk_ sur Aktsyabr і Kamen' Karale¸sk_ sur la Pierre. Sel'sk_ya Savety adpavedna называліся Aktsyabrsk_ і Kamensk_. Près du stock d'Aktsyabrskaga sel'saveta (tsentr s. Aktsyabr) уваходзілі (pa stane sur 02/08/1940) 169 naselenykh du point ў, chez t.l. 5 v±sak, 164 khoutary, 505 dvaro ў, 2265 jykharo ў; 4636 ga зямлі (2102 ga voryva, 2449 ga senajats і, 67 ga au bois, 18 ga іншых ougoddzya ў), belarouskaya nyapo¸naya syarednyaya l'école (257 voutchnya ў), 2 patchatkovyya les écoles (207 voutchnya ў), la khata-tchytal'nya, магазін, fel'tcharska-akouchersk_ le point, la base de poisson (s. de Koustov_tchy, vozera 30 ga). Sur тэрыторыі sel'saveta знаходзіліся zalejy à la tourbe, якія non распрацоўваліся. Аніскавіцкі sel'savet (tsentr s. An_skav_tchy) налічва ў 13 naselenykh du point ў, chez t.l. 12 v±sak, 87 khoutaro ў, 498 dvaro ў, 2214 jykharo ў; 4525 ga зямлі (1076 ga voryva, 2764 ga senajats і, 13 ga au bois, 1672 ga іншых ougodtszya ў), працавалі 4 patchatkovyya les écoles (282 voutchnya), магазін. Chez Garadzetsk_m sel'savetse (tsentr myastetchka, paznej est sérieux Garadzets) — 34 naselenyya les points, chez t.l. 4 est sérieux і, 30 khoutaro ў, 578 dvaro ў, 2410 jykharo ў; 4152 ga зямлі (1436 ga voryva, 2234 ga senajats і, 10 ga au bois, 472 ga іншых ougodtszya ў), 3 paravyya і matornyya mlyny, 2 магазіны, nyapo¸naya syarednyaya l'école (281 voutchan'), 2 patchatkovyya les écoles (138 voutchnya ў), la Maison satskoul'toury, бібліятэка, fel'tcharska-akouchersk_ le point, pachtovae addzyalenne (2 telefony), tchygounatchnaya stantsyya Garadzets, la khata-tchytal'nya. Praz terytoryju sel'saveta праходзіла chacha Brest — Пінск. Дзямідаўшчынскі sel'savet (tsentr s. Dzyam_da¸chtchyna) налічва ў 8 naselenykh du point ў, chez t.l. 7 v±sak, 322 khoutary, 419 dvaro ў, 2467 jykharo ў; 5875 ga зямлі (1782 ga voryva, 1902 ga senajats і, 46 ga au bois, 1700 ga pachy, 445 ga іншых ougoddzya ў), меліся tsagel'ny l'usine (s. de Dzyam_da¸chtchyna, zalejy гліны), 2 nyapo¸nyya сярэднія les écoles (540 voutchnya ў), patchatkovaya l'école (86 voutchnya ў), en chauffant s. Padzyamenne распрацоўваліся zalejy à la tourbe (300 ga). Chez Ілаўскім sel'savetse [tsentr s. Ілаўск (Іласк)] — 8 naselenykh du point ў, chez t.l. 7 v±sak, 118 khoutaro ў, 519 dvaro ў, 2112 jykharo ў; 4087 ga зямлі (1404 ga voryva, 1413 ga senajats і, 324 ga au bois, 946 ga іншых ougodtszya ў), 7 patchatkovykh des écoles (754 voutchn і), магазін. Près de 1940 près de s. Вінніца Ілаўскага sel'saveta арганізаваны kalgas імя 17 Verasnya (31 cheval, 49 galo ў violent ragataj jyv±ly, 38 свіней, 76 avetchak). Près du stock de Kamenskaga sel'saveta (tsentr s. la Pierre) уваходзілі 296 naselenykh du point ў, chez t.l. 5 v±sak, 291 khoutar, 459 dvaro ў, 2051 jykhar; 4627 ga зямлі (1304 ga voryva, 1654 ga senajats і, 1442 ga au bois, 227 ga іншых ougoddzya ў). Sur тэрыторыі Kamenskaga sel'saveta знаходзіліся 2 patchatkovyya les écoles (262 voutchn і), nyapo¸naya syarednyaya l'école, la khata-tchytal'nya, fel'tcharska-akouchersk_ le point, праходзілі tchygounka і chacha Brest-P_nsk. Chez Khoudl_nsk_m sel'savetse (tsentr s. Khoudl_n) était 5 naselenykh du point ў, chez t.l. 4 est sérieux і, 106 khoutaro ў, 495 dvaro ў, 2170 jykharo ў; 4788 ga зямлі (2279 ga voryva, 1821 ga senajats і, 87 ga au bois, 601 ga іншых ougoddzya ў), 3 patchatkovyya les écoles (187 voutchnya ў), магазін. Praz terytoryju sel'skaga Saveta праходзіла tchygounka і chacha Brest — la Limace. Près de 1940 былі арганізаваны : la station de motoculture près de s. de Grouchava, kalgasy — імя 6-ème ses іі Vyarkho¸naga Saveta BSSR près de s. Khoudl_n (55 chevaux, 80 galo ў violent ragataj jyv±ly, 56 свіней, 219 avetchak), імя le 1 Mai ў s. Goubernya (36 chevaux, 56 galo ў violent ragataj jyv±ly, 29 свіней, 47 avetchak).

Дзівінскі раён ў stvorany sur mestsy de Dz_v_nskaj anciens, часткі Lel_ka¸skaj і Navas±lka¸skaj valastsej. Chez чэрвені 1940 terytoryya раёнa sklala 1008 км2, chez t.l. — 15 139 ga voryva, 27 677 ga senajats і, 44 403 ga pachy, 7995 ga au bois, 8286 ga няўдобіцы. Максімальная adleglasts' паміж межамі раёнa z po¸natchy sur po¸dzen' skladala 27 km, z zakhadou sur ¸skhod — 67 km. Ra±n налічва ў 138 naselenykh du point ў, 5460 dvaro ў (2106 хутарскіх dvaro ў). Chez снежні 1939 chez раёнe 25 138 jykharo ў, z якіх 21 925 belarousa ў, 1334 украінцы, 676 palyaka ў, 1208 ya¸reya ў. Dakoumenty adznatchal і, chto terytoryya раёнa était вялікай, насельніцтва prajyvala ў fractionnaire naselenykh les points і sur khoutarakh. TSentr раёнa — myastetchka, paznej s. Dz_v_n (1009 dvaro ў, 4187 jykharo ў). Chez rajtsentry знаходзіліся Dz_v_nsk_ya RK KP () (1 sakratar — S.M.Kaval± ў) і rajvykankom (starchynya Lapats_n), камітэт narykhtovak, maslazavod, narykhto¸ka jyv±ly du (chantre), rajspajy¸sajuz z 33 гандлёвымі кропкамі pa paёне, кніжны магазін, pochta (telefon), сямігадовая l'école (400 voutchnya ў), apteka, бальніца à des fois z amboulatoryyaj, vetpounkt, Narodny la maison, pajarnaya kamanda, 20 pryvagnykh kram, 2 matornyya mlyny, z khlebapyakarn і, l'abattoir, restaran. Chez раёнe дзейнічалі 29 écoles, 3 іх 6 nyapo¸nykh сярэдніх (chez t.l. 2 украінскія, 1 ya¸rejskaya, z беларускія), 23 patchatkovyya (chez t.l. 8 украінскіх); 11 khatas-tchytalen', 3 clubs, бібліятэка, 4 fel'tcharska-akouchersk_ya les points, ouratchebny le point, 2 aptek і, amboulatoryya, 2 vetouratchebnyya les points, 2 pachtovyya аддзяленні (chez v±skakh Navaselki i Lel_kava), le chantre souvyaz і, 5 paravykh mlyno ў. Былі арганізаваны арцелі : chavetskaya, kravetskaya, stalyarnaya і rybalavetskaya.

Galo¸nym zanyatkam насельніцтва z'ya¸lyalasya de village gaspadarka. Chez раёнe налічвалася 10 172 karovy, 3446 chevaux, 3868 valo ў, 5900 свіней, 22 924 авечкі. Près de 1940 stvorany kalgas імя le 1 Mai ў s. Klyatychtcha Osa¸skaga sel'saveta, tavarystva pa soumesnaj apratso¸tsy зямлі ў s. Bel'sk Navas±lka¸skaga sel'saveta, Dz_v_nskaya de la station de motoculture. Praz terytoryju раёнa праходзілі chacha Kobryn — Ouladava, grountavyya дарогі Kobryn — Dz_v_n — Ratna, Dz_v_n — Navas±lk_ — l'Amusement, Dz_v_n — Pav_tstse — Radastava — Svaryn', vodnyya шляхі — Arekha¸sk_ і Belaazersk_ les canaux. Верхалескі sel'savet (tsentr s. Verkhalesse) sklada¸sya z 12 naselenykh du point ў, 723 dvaro ў, 2704 jykharo ў; était balayée 9100 ga зямлі (2064 ga vor'cha, 2994 ga senajats і, 2822 ga pachy, 1000 ga au bois, 220 ga няўдобіцы). Sur тэрыторыі sel'saveta працавалі 6 patchatkovykh des écoles, paravy mlyn, магазін. Chez Osa¸sk_m sel'savetse (tsentr s. la Guêpe) — 9 naselenykh du point ў, 108 dvaro ў, 661 jykhar; 11 700 ga зямлі (1910 ga voryva, 4830 ga pachy, 4225 ga senajats і, 600 ga au bois, 135 ga няўдобіцы), 4 patchatkovyya les écoles, tchytal'nya, kaaperaty ў, sel'po, pajarnae depo, kalgas près de s. Klyatychtcha. Chez Dz_v_nsk_m sel'savetse (tsentr s. Dz_v_n) — 3 naselenyya les points, 1038 dvaro ў, 4296 jykharo ў; 6000 ga зямлі (2600 ga voryva, 1682 ga senajats і, 468 ga pachy, 648 ga au bois, 584 ga няўдобіцы), 3 patchatkovyya les écoles (1 ya¸rejekaya), 5 аўтамабіля ў, la station de motoculture. Chez Lel_ka¸sk_m sel'savetse (tsentr s. Lel_kava) — 4 naselenyya les points, 378 dvaro ў, 1489 jykharo ў; 6100 ga зямлі (894 ga voryva, 1147 ga senajats і, 2787 ga pachy, 85 ga au bois, 1187 ga няўдобіцы), 2 patchatkovyya les écoles (chez v±skakh Lel_kava і Zamostse), nyapo¸naya syarednyaya l'école (s. Lel_kava), la khata-tchytal'nya, pajarnae depo, pochta, outchastak lyasgasa і lespramgasa Dz_v_nskaga раёнa, 2 lark і, le poste médical. Chez Navas±lka¸sk_m sel'savetse (tsentr s. Navas±lk і) — 6 naselenykh du point ў, 668 dvaro ў, 3309 jykharo ў; 11 800 ga зямлі (2053 ga voryva, 2540 ga senajats і, 5542 ga pachy, 1330 ga au bois, 335 ga няўдобіцы), 3 patchatkovyya і nyapo¸naya syarednyaya les écoles, sel'po, ветэрынарнафельчарскі і fel'tcharska-akouchersk_ les points, pochta, грамадскі zbojjavy свіран, tavarystva pa soumesnaj apratso¸tsy зямлі ў s. Bel'sk. Chez Pav_tstse¸sk_m sel'savetse (tsentr s. Pav_tstse) — 4 naselenyya les points, 440 dvaro ў, 2902 jykhary; 16 SARL ga зямлі (1369 ga voryva, 5082 ga senajats і, 6929 ga pachy, 120 ga au bois, 2500 ga няўдобіцы), patchatkovaya l'école, магазін, matorny mlyn. Chez Khabov_tsk_m sel'savetse (tsentr kh. Хабовічы) — 3 naselenyya les points, 1431 jykhar; 8300 ga зямлі (912 ga voryva, 4046 ga senajats і, 2997 ga pachy, 70 ga au bois, 275 ga няўдобіцы), 2 patchatkovyya les écoles, магазін. Chez Yagm_na¸sk_m sel'savetse (tsentr s. Yagm_nava) — 4 naselenyya les points, 126 dvaro ў, 1100 jykharo ў; 9000 ga зямлі (382 ga voryva, 706 ga senajats і, 1250 ga au bois, 6392 ga pachy, 270 ga няўдобіцы), 2 patchatkovyya les écoles, le club, магазін. Chez студзені — красавіку 1940 jykhary 7 v±sak раёнa sur сваіх skhodakh прынялі rachenne накіраваць хадайніцтвы ў Brestsk_ ablvykankom, Prez_dyoum Vyarkho¸naga Saveta BSSR ab peradatchy v±sak Verkhalesse, Gajko¸ka, Avady Verkhaleskaga sel'saveta ў Kobrynsk_ раён, s. Pav_tstse Pav_tstse¸skaga sel'saveta, v±sak Radastava і Svaryn' Radasta¸skaga sel'saveta — près du stock OUSSR; s. TcHarnyany TcHarnyanskaga sel'saveta — chez Malarytsk_ раён. Pastanova le Bureau Brestskaga abkoma KP () і Brestskaga ablvykankoma l'enfer de 05/06/1940 задаволіла хадайніцтвы jykharo ў v±sak Gajko¸ka і Avady і daloutchyla вёскі oui Хідрынската sel'saveta Kobrynskaga раёнa. Zayavy jykharo ў v±sak Verkhalesse, TcHarnyany, Pav_tstse, Radastava і Svaryn' était vyrachana лічыць неабгрунтаванымі.

Крыніцы :
1. natsyyanal'ny arkh і ў Respoubl_k_ la Biélorussie. F. 4. Boп. 5. Spr. 2118,2124, 2306,2307, 2312,2317,2243; Boп. 46. Spr. 375.
2. L'installation D'administration territoriale BSSR. T. 1. Mn., 1985.

V.M.Knyazeva
 

Les commentaires