Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Les articles sur Kobryn : la culture Spirituelle

Vyasel'naya abradnasts'

Vyasel'ny abrad sklada¸sya z 4 tchastak : dopyta ў, злюбін, запоін і vyantsa. Nyavestou выбіралі zvytchajna родзічы жаніха. Sur dopyty хадзіла маці жаніха al'bo yakaya-neboudz' pajylaya родзічка, kab davedatstsa pra nyavestou, raspytats' chez les parents ab іх namerakh nakont zamoujja dzya¸tchyny.

Praz некалькі dz±n paslya dopyta ў жаніх sa aux beaux-pères выпраўляліся sur злюбіны. Pry іх з'яўленні nyavesta выходзіла. Bats'ka ці маці адзін sur адзін распытвалі yae, ці jadae du yang выйсці en mariage, et zatym паведамлялі ab getym au beau-père. Paslya getaga prykho - дзіла apranoutaya pa-svyatotchnamou nyavesta, ставіла la table sur pokouts і, couvrait yago blanc настольнікам і выходзіла zno ў chez klets' ці ў sousednjuju la khata. Le beau-père vyma ў z darojnaj сумкі le pain і garelkou і étant devenu і ў іх sur la table, наліва ў le gobelet traînant і віта ў усіх наступнымі словамі : «Donne, Boje, chtchob vse boulo goje! chtchob syaya une paire chtchaslyva boula, le puisoir горілку de l'ardeur, korobkoju діты міряла, і chtchob jusqu'à старості тішылася par lui-même». Sur getyya slovy ¸se адказвалі : «Hex ім le Dieu dae, le yack lui-même znae і відае». Paslya getaga patchynalasya zastolle. Калі bats'ka nyavesty pakladze ў kachel' au beau-père try буханкі les pains і столькі kavalka ў palatna, geta aznatchae, chto zastolle skontchylasya, і жаніх павінен vyartatstsa damo ў.

Paslya злюбін chez soubotou byvajuts' zaroutchyny al'bo запоіны, sur якіх nyavesta taksama non prymae ¸dzel. Chez gety l'heure le beau-père dama¸lyaetstsa nakont pasagou і колькасці gastsej z au côté жаніха. Ab getym mojna davedatstsa і pa колькасці boukhanak les pains, якія le beau-père peradae bats'kou nyavesty.

Chez nyadzelju paslya zaroutchyn chez tsarkve tchytaetstsa abvyachtchenne. Chez soubotou, напярэдадні vyasellya, zaroutchyny pa¸tarajutstsa, sur іх oujo прысутнічае nyavesta à des fois z сяброўкамі. Oui z'ya¸lennya жаніха dzya¸tchaty plyatouts' вянкі z les rues і spyavajuts' песні :

Chez zyl±nym au jardin зіллічко zatsvytae,
Chez nachyj Mar'jukhny высілле potchynae.
Nekh ja ій le Dieu dae oui pomagae
I рідный baten'ko nekh dakladae.
Ne les pleurs, Mar'jukhna, vynotchky ¸jutchy,
Boudech les affiches, pour Іваном jyvoutchy,
Свікровы porogy perestoupajutchy,
Svykroukhy narovy perejmajutchy.


Калі nyavesta était сіратой :

Oj znaty, znaty, chtcho Mar'jukhna syrota :
Tlenna khatka, ouzky les portes.
J'enverrai le faucon sur Oukra_nou,
Nekh sur вэсілле zbere rodynou,
J'enverrai jusqu'au ciel syvou zozoul'kou
Zvaty sur вэсілле matoul'kou!
Oj prydy, prydy, le savon matoul'ko!
Je ne peux pas vstaty, syva zozoul'ko!
Je ne peux pas vstaty, l'ordre de la date,
L'ordre de la date svomou dytyaty


Калі жаніх pryjdze, spyavajuts' :

Oj прыіхалы zapyvalnotchky,
Mar'jukhnou zapyvaty,
Pryvezly la baril medou baten'ka tchastovaty,
Et горілонькы дві барылонькі
Pour podroujetchok, pour rodynon'ky.

Бацькі ў senyakh soustrakajuts' жаніха, vyadouts' chez klets' і tchastoujuts'. Zatym le garçon d'honneur (marchalak) nasta¸lyae yago, le yack абыходзіцца z nyavestaj. Chez gety l'heure chez khatse spyavajuts' :

Прыіхав Іван jusqu'à дівкы,
Le yack clair місяц jusqu'à zourky.
pytaet'sya baten'kou :
«Chtcho мні govoryty ?»
Bat'ko kaje jusqu'à lui :
Ne les patois nytchogo,
Est marchalok pour cela.

Pad гукі getaj песні marchalak уводзіць жаніха ў la khata і padae nyavestse падарункі : чаравік і, pantchokh і, стужкі і pyarsts±nk і, kajoutchy : «le Seigneur molodyj obsylae la demoiselle jeune podarkamy, chtchob boula laskava, prynyala». Nyavesta prymae ¸s± geta, нізка klanyaetstsa marchalkou і vechae падарункі sur stsyane ў koutse les khatas. Marchalak nyavesty выходзіць sur сярэдзіну і gavoryts' : «de la demoiselle jeune obsylae podarkamy du père, l'utérus і marchalka du seigneur jeune, chtchob bouly laskavy, prynyaly». Жаніх нізка klanyaetstsa bats'kam nyavesty, et l'enfer marchalka prymae vyanok z les rues і nadzyavae yago sur le bonnet. Bats'kou жаніха і marchalkou padnosyats' pa kavalkou palatna, якія yany zavyazvajuts' sabe tseraz plyatcho. Palatno pour маці khavajuts' près du sac, tamou chto маці ніколі non прысутнічае sur запоінах. Zatym la moustache sadzyatstsa pour la table, akramya жаніха і nyavesty, якім маршалкі zavyazvajuts' хусткі sur рукі і trojtchy abvodzyats' vakol est devenue. Pour cutané abykhodam nyavesta klanyaetstsa bats'kam і атрымлівае l'enfer іх blagasla¸lenne; госці pad l'heure getaga abradou spyavajuts' :

Ny вітёр kalynou lomyt' —
Kolo de la table дівка khodyt'
I pour lui-même deux yanvoly vodyt',
Et tret±go — Baten'ka svogo.
S'assois, baten'kou, après la table.
Kazaly мні
YAnvoly моі
poklonytysya тобі. Baten'kou,
blagoslovy doleju!

Getouju la chanson spyavajuts' і pour mats і, paslya getaga sadjajuts' maladykh pour la table і patchynajuts' spyavats' іншыя песні :

Лэтілы gousy tcherez le jardin
Klykaly дівоньку sur posad,
Стэлітэ kovdry à une série bien proportionnée,
Blagoslovy, baten'kou, je m'assoirai.

* * *
Zbournaya syaya soubota —
Zobrala дівонькы podroujky,
posadyla en ligne і une série,
I сіла sur posad.
Conjecturait gadon'kou tykhon'ko,
Kazala je n'irai pas en mariage,
Jeune je n'aime pas.
Et toi, baten'kou, non vvajaj,
Motchy ячмінь sur le malt,
Koupy пшеныці sur korovaj.

Pour stalom maladyya ўстрымліваюцца l'enfer ejy і пітва. Narechtse marchalak z жаніхом oustae і dzyakoue : «Dyakouju au père, sont gros, svatovy і сватьті pour всі pojytky», — і yany sykhodzyats'. Chez gety l'heure сяброўкі patchynajuts' прыбіраць nyavestou. Rasplyatajuts' і prytchesvajuts' kasou, zavyazvajuts' sur galavou blanc khoustkou, ouprygojanouju рознакаляровымі стужкамі ў vyglyadze невялікага какошніка, apranajuts' sont nouveaux tchorny l'armiak (joupan) z чырвонымі zastsejkam і, zatym ідуць pa syalou z les khatas ў la khata і zaprachajuts' sur vyaselle :« Prosyv bat'ko і les obscénités, і je demande sur вэсілле, sur khl_b-soul', sur korovaj і sur vse, chtcho au Boug pochle ». Getak ja zaprachae і malady sur sva± vyaselle, yakoe adbyvaetstsa asobna ў khatse yago bats'ko ў. Oui vyantsa pechchou non khodzyats'. Калі жаніх byare nyavestou z іншай est sérieux і, ±n vypra¸lyaetstsa ў tsarkvou sa par le pilot de la khata ў суправаджэнні svajgo par train. Nyavestou papyaredjvajuts' ab l'heure au départ, kab du yang non спазнілася. Калі yany abodva jyvouts' chez adnoj v±stsy, chez такім une fois жаніх z bratam aux (amis) і z marchalkam edze oui nyavesty. Бацькі soustrakajuts' yago sur dvary z aux pains-sollju, vyadouts' près de la khata і sadzyats' pour la table. Nyavesta z дружкамі выходзіць z клеці і padae la fosse sur bljudze deux vyantsy, khoustkou, пярсцёнкі і stoujkou, kajoutchy :« je Demande tebe, Іванэ, sur perchyj à l'ordre ». Жаніх prymae ¸s± geta, près du pilot tchargou doryts' nyavestse grochy і ¸sadjvae yae en chauffant syabe. Paslya getaga pa zagadze vyasel'naga starasty maladyya sastoupajuts' mestsa bats'kam, chez якіх prosyats' blagasla¸lennya, trojtchy klanyajutchysya ім. Бацькі blagasla¸lyajuts' :« Благословітэ, le père і mate le poud tsarskym ventsem staty ». Paslya de l'ami sa starastaj trojtchy abvodzyats' іх vakol est devenue і spyavajuts' : Trysvyatouju« notre Ojtcha "_" Ouvaskresenne tva±, Khrystse Spase ». Pry vyezdze sa dvara ў tsarkvou свахі spyavajuts' :

Ломітэ rojen'kou,
Стэлітэ dorojen'kou
Molodouj і au jeune
Jusqu'à Bojogo à la maison

* * *
Jusqu'à chljubou, дівонькы, jusqu'à chljubou...
OUpady матюнці jusqu'à nojok,
podyakouj aux amies pour vynok
Par I rouge khloptsjum pour tanok.
Dyvtchyata vynotchky zvyvaly,
Молодьці таньці najmaly.

* * *
Zavydlyvy vorojon'ky,
Cédez z dorojen'ky
Molodouj і au jeune
Jusqu'à Bojogo à la maison.

* * *
Là йім ручэнькі z'vyajout',
Вірнэе slovtse skajout'.
Вірнішэ, le yack bat'ko,
Вірнішэ, le yack les obscénités.

* * *

Быжітэ, konyky, syvy nyvelytchky
Sur la montagne rapide,
Sous tserkvou la sacrée.
Traînant квітонька — molodyj molodets.
Быжітэ, konyky, syvy nyvelytchky
Sous tserkvou sacré,
Sur la montagne rapide...
L'autre квітонька — jeune дівонька.

* * *
Zvounkoe derevo topoulle
À лісе se trouvait, шуміло,
Dorogoju vez±ne звыніло,
Sur dvour zvez±ne movylo,
Movylo дівоньці à нэдільку : —
Navyj vynotchkouv z barvynkou,
Ne plety les tresses à batoujky,
Nagotouj routchnyk sous noujky,
I jovtou свіченьку à routchky.
Sur білом routchnytchkou se trouvait,
Jovtou ju свічку derjala,
Le yack boub слёзонькі ronyla,


Chez le Dieu doly prosyla :

Ici mene, Boje, spomojy,
Du mien baten'ka прынэсі
Sur syte nove podvour'e,
Sur zapysove zastoup'e.

* * *

Sur les montagnes tserkovka —
Svyatyj A sauvé,
Vyjdy, baten'kou, protyv de nous!
Oj vyjdy, najdy protyv de nous,
povyntchaj діткы Bonne chance!.


Pry набліжэнні oui tsarkvy, spyavajuts' :

Nema du pope de la maison,
Поіхав Jusqu'à Lvov,
Kljutchyky koupovaty,
TSerkovkou odtchynyaty,
Nachy діткы vyntchaty.

Chez tsarkve sloukhajuts' abednju, et paslya zaambonnaj малітвы свахі і маршалкі pasyarod tsarkvy рассцілаюць kavalak palatna, aux bords yakoga kladouts' le pain, et пасярэдзіне fractionnaire manetou, rasplyatajuts' kasou ў nyavesty і, kab du yang ў жыцці non tsyarpela prytsyasnennya, расшпільваюць le labour sur ka¸nyary кашулі. Près de l'heure vyantchannya nyavesta імкнецца наступіць sur nagou жаніху, kab mets' sur ім peravagou ў syamejnym жыцці. Adykhodzyatchy l'enfer du lutrin, nyavesta tsyagne pour saboj padnojnae palatno, kab de l'ami і сяброўкі yae non чакалі do¸ga жаніхо ў, et les traces pour elle выходзілі en mariage. Paslya vykhadou z tsarkvy zakhodzyats' près de la khata oui svyatara pour blagasla¸lennem і prynosyats' padarounak — nekatoryya pe¸nya і kourytsou, іншыя — le pain і garelkou. Ad'yazdjajutchy, spyavajuts' :

Dyakoujmo popon'kovy,
Nachomou baten'kovy,
CHtcho de nous zvyntchav,
Nemnogo ayant pris : Pouvp'yata d'or
Des odes nachogo du jeune
I lytovskou kopou
Pour dyvotskouju la tresse.

* * *
Прыіхала дівонька z chljubou,
poklonylas' z routon'koju
Pered svoeju motjunkoju :
La mienne matjunko, roje,
pozdorov tebe, Boje,
CHtcho toi mene naradyla
Pour bon sem'yanyna.
Sur mene les popes glyadyat',
Sur mene dyaky glyadyat',
Sur mene zadyvylysya,
CHtcho à ks±njkakh pomylylysya.

* * *
Znaty Івана, chtcho zvyntchanyj :
Sur jum vynok pomynyanyj;
Le yack іхав jusqu'à chljubou bouv z kalynon'k і,
Et les odes chljubou — z рутонькі.
Ідэ Іван z vyntchannya,
­go baten'ko dans les portes стоіть,
Білый routchnytchok dans les mains діржыть,
Sl±zon'kamy oblyvaet'sya,
Svogo dytyatka pytaet'sya :
CHtcho toi batchyv, le mien dytyatko ?
Batchyv moi, batchyv усі svyatn і,
Batchyv і l'image Дівы de Pretchyste_.
Pretchystaya выночкі zvyvala,
À nous, moloden'kym, jusqu'à chljubou a donné.


Pad'ekha¸chy oui les khatas nyavesty, spynyajutstsa en chauffant les brames і spyavajuts' :

Vyjdy, baten'kou, z свічамы —
Vje твоі діткі zvyntchany!
I toi, matjunko-outko, TcHom non vykhodych khoutko,
TCHom de nous ne vytaech I tchomou non pytaech :
TCHy zaraz chljub braly,
TCHy всі прыіхалы ?


Ici бацькі vykhodzyats' nasoustratch maladym z aux pains і sollju, віншуюць іх, tchastoujuts' півам і vyadouts' près de la khata. Oui abeda свахі spyavajuts' :

Dajte z du pieu
Routchnyka jusqu'à la table :
Mar'jukhnena le mariage kvoktche,
Обідаты khotche.

Chez іншых v±skakh бацькі non vyadouts' maladykh z гасцямі ў la khata, et tchastoujuts' asobna ў клеці. Paslya getaga maladaya прыходзіць près de la khata і dapamagae маці tchastavats' gastsej; між tym malady aglyadae gaspadarkou tsestsya і vyartaetstsa, калі госці adabedajuts'. Les danses patchynajutstsa pad nape ў nastoupnaj pesn і, yakaya soupravadjaetstsa mouzykaj :

Notre svaton'kou, коханічку,
Sont vides je de nous jusqu'à tantchykou,
Нужэнькі prolomaty,
CHoubon'ky pokazaty.


Калі moladz' развесяліцца, свахі patchynajuts' spyavats' :

Gde наші коровайныці
Nap'yano popylysya,
CHtcho sur nous zaboulysya ?


Vje à nous spyvajutchy, même l'esprit zanymae, Et nykhto і vodoju ne прікропляе. Paslya getaj песні vymajuts' z petchy la miche і khavajuts' chez khatse, pakou l' non pryjdze l'heure дзяліць yago. Pasyarod de la danse ў marchalak le secret выводзіць maladykh sur la cour, садзіць іх sur le chariot і vyaze sur vyaselle ў la khata maladoga. Pry ¸ezdze sur la cour, spyavae :

Іван zvyntchannyj veze bat'kovy le cadeau —
Tonen'kyj, byl±nyj souvalok,
Bo vje boulyn годі jdaty,
Khotche Mar'jukhnou vers собі sont pris.

Bats'ka жаніха soustrakae maladykh sur dvary, віншуе іх, prymae l'enfer нявесткі padarounak, vyadze іх près de la khata і kladze padarounak sur la table. Маці prymae sa est devenue padarounak, садзіць maladykh pour la table і tchastoue рознымі стравамі. Paslya getaga patchynae іграць la musique і moladz' tantsoue. Praz некалькі гадзін starasta pasylae vestkou bats'kam maladoj, chto khoutka pryedze oui іх vyaselle l'enfer жаніха. Paslya vyartannya paslantsa l'enfer starasty patchynajuts' spyavats' :

Ne koun' par le sabot pozvonyv,
Cela Іванко selon сінях pokhodyv,
Svogo baten'ka proboudyv
I ainsi à lui govoryv :
Se lève, baten'kou, dovgo spych,
Mene au chemin ne radych.


Sur chto bats'ka adkazvae :

Oj toi, mouj au fils, kozatchkou,
Vybyraj svan'kou spyvatchkou,
I moniteur du vieux,
I amie sage,
chtchobys' ne мів soroma,
Bo là tchouja la partie.


Zatym blagasla¸lyae maladykh і adpouskae іх oui bats'ko ў nyavesty ў суправаджэнні bayar. Geta adbyvaetstsa notchtchou, tamou pa daroze spyavajuts' :

Chez nachogo Івана tchorny очі — Voun ne боіться чорнэі notch і!
TCHogo à mai boyatys',
TCHogo à mai lyakatys' :
Le Boug faut par moi,
Koun' sous moi,
Svan'ky і prysvan'ky
Autour zo par moi.


Бацькі soustrakajuts' maladykh, vyadouts' іх chez klets', dze nyavesta, kab адрозніваць l'enfer сваіх gastsej, peravyazvae kojnaga attaché à une salle d'hôpital tseraz plyatcho. Госці ¸vakhodzyats' près de la khata і patchynajuts' весяліцца. Praz nekatory l'heure ідуць chez госці oui дружкі. Chez gety l'heure свахі spyavajuts' :

De l'ami всіх de nous jusqu'à sebe prosyla,
OUje la baril medou il y a longtemps vykotyla.
Et le yack boude tchastovaty,
Cela boudemo notchovaty.


Paslya tago le yack pavesyalyatstsa ў droujk і, ідуць zno ў oui bats'ko ў nyavesty, darogaj spyavajuts' :

Nous chez droujky bouly,
Au total dovol' мілы,
Med і vyno pyly,
Pchenytchnyj хліб йiлы,
Et les odes de la viande і kovbas
Est petit ne pouskae la zone.


Калі ¸vakhodzyats' près de la khata, tyya dzya¸tchaty, якія засталіся, spyavajuts' nyavestse :

Ne letaj, zozoul'ko, z koutka synojatky —
Ne ainsi dobre boude chez чужэі matk і!
Les faucons sydyat',
Sur tebe glyadyat',
I voz'mout' tebe sur krylotchka,
Zanesout' tebe des odes гніздочка.
Ne выбігай, un jeune Mar'jukhno,
Pour svogo baten'ka podvour'etchko,
Bo boyare sydyat',
Sur tebe glyadyat',
Voz'mout' tebe des odes baten'ka
I zavezout' jusqu'à свікронька.

Paslya getaj песні starasta z par l'ami vynosyats' z kamory la miche, spyavajutchy :

Mochtchony les ponts z komory jusqu'à la khata,
Celle-là je trais nesjuno korovaj sont riches.

La miche kladouts' sur la table, pour які sadzyatstsa бацькі і rodnyya nyavesty, et starasta gavoryts' : «Blagoslovy, ottche і les obscénités, dytyaty sur pasag syadaty». Paslya getaga бацькі ¸stajuts', a іх mestsa zajmajuts' maladyya. Droujko ставіць perad імі talerkou і spyavae :

Le yack z au paradis, z au paradis sonetchko vstae,
Ainsi un jeune Mar'jukhna sur posag syadae,
I prosyt' baten'ka sur vspomoganne :
— Mouj baten'kou-m_syatsju, spomojy mene
Par la vie quotidienne chtchaslyvym,
Kopoju jytom,
CHtchastem, zdorov'em,
Doleju, le repos.

Bats'ka adkazvae :
Nekhaj tebe, don'kou, le Boug spomagae I всі svyaty і, і ljudy sont bons. Des lointains droujko spyavae : Oj rode, rode riche Vedy statotchok le cornu : les Vaches z telyatamy, Ovetchky z yagnyatamy. Pry getym kojny z des parents падыходзіць oui nyavesty і adorvae yae. De l'ami запісвае cutané padaravanouju retch. Starasta налівае le gobelet garelk і, peradae nyavestse, et le yang — kojnamou, khto doryts'. Pry getym chez nyavesty і ў tago, khto prymae le gobelet, la main павінна byts' abvyazana khoustkaj. Ale perad getym, yachtche oui "perapoju" замужнія jantchyny zdymajuts' z nyavesty dzyavotchy ¸bor і zavyazyvajuts' à celle-ci sur galavou khoustkou, et жаніху nadzyavajuts' le bonnet, pry getym spyavajuts' :

zavzyalysya svakhy діло zrobyty,
Knyagynju oupov'ggy.
Prydy, baten'kou, poglyady,
Le yack tien dytya povyly.
povyly, rozkv'tgovaly,
CHtcho всі ljude dyvovaly.

Pour perapoem ідзе dzyal'ba de la miche, pry getym bats'ka nyavesty робіць kryjapadobnouju narezkou sur караваі. Starasta tym ja najom вынімае z de la miche kryjapadobnouju часцінку, zagortvae yae à des fois z grachyma, якія падаравалі sur perapo і, chez blanc khoustkou і addae nyavestse. Paslya getaga la miche дзеліцца sur невялікія kavalk і, якія razdae kojnamou, khto ўдзельніча ў chez перапоі. Paslya tago le yack la miche падзяліл і, starasta spyavae :

Le moniteur — vyzvol±nyj,
Korovaj — podyl±nyj.
Donne je, Boje, dobre літо,
CHtchob les couches de l'élan à nous jyto,
Ячмінь і pchenytsya,
I vsyaka pachnytsya.

Et maladaya ў par celle-là l'heure, калі starasta razdae la miche, kojnamou z des parents жаніха doryts' pa kavalkou palatna. Pry getym свахі spyavajuts' :

On regrette, Boje, darouv
Pour tykh pompeux boyarouv :
Уміють Les dons braty,
Non вміють dyakovaty,
Шапочкі podyjmaty.


Paslya adorvannya des parents жаніха maladaya skladvae svae retchy і rykhtouetstsa oui ad'ezdou, chez celle-là l'heure le yack бацькі z гасцямі vyatcherajuts'. Paslya vyatchery starasta spyavae : «est Dignement», et paslya getaga prypyavae :

On regrette, Boje, darouv
Pour tykh pompeux boyarouv :
Уміють Les dons braty,
Non вміють dyakovaty,
Шапочкі podyjmaty.


Des lointains падхопліваюць jantchyny :

Rytchnaya rybon'ko, tchy n'on regrette тобі boude,
Le yack cela govoryat' bon ljude,
3 рыкі à ozery, ідучы,
Zel±nou l'herbe mnoutchy.
Un jeune Mar'jukhno, tchy ne regrette тобі boude,
Le yack sur тобі tienne rodyna zaboude ?
TCHy n'on regrette тобі boude, les odes baten'ka ідучы,
Dobranoutch dajutchy ?

Nyavesta ¸sya ў slyazakh выходзіць z klets і, chez gety l'heure dzya¸tchaty spyavajuts' :

Ne forge, zozoul'ko, à temnom лiсы,
Тобі kovaty à zel±nouj les chênaies!
Ne pleure, Mar'jukhno, chez своеі matky,
Boudech' les affiches, жівучі à свікров і,
Іі narovy perejmajutchy, Khl_ba і солі oujyvajutchy.

Paslya getaga starasta kaja : «Blagoslovy, ottche і les obscénités, dytyaty sur la vie quotidienne staty». Nyavesta klanyaetstsa bats'kam і атрымлівае blagasla¸lenne, хрысціцца, tsaloue le pain, byare yago pad à l'aine і выходзіць z les khatas. Chez gety l'heure starasta spyavae :

Jusqu'à la forêt, tetjurko, jusqu'à la forêt,
Là тобі les pins z au choix,
Là тобі l'eau z krynyts і,
Là тобі les baies yarytsya (земляніка).


Dzya¸tchaty :
Nepravda, sokolju, nepravda : Коныкі z ' ілы travytsju, Volyk_ vypyly vodytsju, Yagodk_ zkl±valy птыці.

Starasta :
Jusqu'à свікра, Mar'jukhno, jusqu'à свікра, Là тобі vetchera est prêt, Là тобі світёлка met±na, Est molle de la postale stel±na.

Dzya¸tchaty :
Nepravda, starosto, nepravda, Sv_t±lkou дівэры засілы, Vetcherou зовыці z ' ілы, Svykroukha zalegla à la postale.

Калі maladaya kladze retchy ў le chariot, dzya¸tchaty spyavajuts' :

Nakryj mene, svanetchko, polamy,
CHtchob n'oblyla mat±nky sl±zamy.


Starasta :
OUbyrajsyaj, Mar'jukhno, oubyrajsya,
À kovanyj l'école supérieure vkladajsya.
Vje il est temps des odes ' іжжаты,
Svogo à la vie quotidienne одвідаты.

Pry vyezdze :
Dyakouju tob і, mouj baten'kou, Dyakouju tob і, mouj місяцу, Pour tien godovanne, Pour dobre posylanne! J'à tebe lykhogo les mots ne tchoula, Toul'ko koson'kou tchesala, Біло lytchko lavais.

Darogaj :
Graj, graj, chtchouko-rybo, selon bystroum douna і,
Bo khoutko zaplyvech' vje à чужыі kra і;
Là boudech' zlovl±na,
3 лушчіцы zloupl±na
I molodtsevy sur обід zvar±na.


Pry набліжэнні oui à la maison bats'ko ў жаніха spyavajuts' :

Zouren'ka svytovaya svytae,
Mar'jukhna les portes trogae : —
Odtchyny, baten'kou, les portes,
L'axe тобі нэвістка est jeune!
TCHorny очі a pleuré,
CHtcho koson'kou a souffert.

* * *
Se réjouis, baten'kou,
Vezemo нэвісточку,
Vysokou, le yack yalyna.
TCHervonou, le yack kalyna.
Калі maladaya maloga à la croissance :
Non lyakajsya, baten'kou,
CHtcho нэвістка la petite;
Nous еі подвыжыімо,
Sur chovkou postavymo,
Par l'or podvajymo.

Chez nekatorykh myastsovastsyakh дамашнія, patchou¸chy набліжэнне vyasellya, skladajuts' вогнішча en chauffant les brames і praz yago maladyya павінны ¸yazdjats' sur la cour.

Sur dvary spyavajuts' :

Прыіхала пані
À tchornomou joupan і,
Ne khotche vstavaty,
Treba povytaty.

Бацькі жаніха vykhodzyats' nasoustratch, віншуюць nyavestou і vyadouts' près de la khata. Маці soustrakae nyavestkou ў foutry po¸stsju en haut.
Калі maladaya ўваходзіць près de la khata, spyavajuts' :

Se réjouis, les obscénités,
Ідэ нэвістка jusqu'à la khata,
3 вэлыкымі очіма,
3 chyrokymy pletchyma,
Bon robotoukha,
Et ліпша kolotoukha.

Maladaya kladze pryvezeny le pain sur la table і pad petch кідае kourytsou, paslya getaga byare vyadro і ідзе pour vadoj. Chez gety l'heure госці vyatcherajuts'. Pour maladykh vyatchera padrykhtavana ў клеці. Paslya vyatchery starasta vyadze maladykh, ім spyavajuts' nastoupnyya песні :
Vje дівонька z la loge ідэ, Svomou свікровы sont bons-den' dae. Oj, je suis contente boula sont bons-den' a donné, le nuage a occupé Ale serden'ko le mien : Ne je peux govoryty, Serden'ko zveselyty.
Pry padykhodze oui à la maison, maladyya patchynajuts' les danses sur dvary, et pour імі і ¸se gosts і, spyavajutchy :

Donne je, Boje, une bonne heure,
Le yack chez ljudej, ainsi і chez nous.
Donne, Boje, le bien godynou,
Multiplie à lui rodynou.

Maladyya ў суправаджэнні gastsej ідуць z віншаваннямі oui du seigneur, spyavajutchy pa daroze :

Nous jusqu'au seigneur ідэмо,
Le cadeau nesemo;
Jusqu'au seigneur jeune,
Nous sloujen'ky de lui.

Le seigneur z la Ghanéenne prymae padarounak (palatno) і віншуе maladykh, adpouskae некалькі gartsa ў гарэлкі sur zakantchenne vyasellya. Sur daroze soustrakajuts' droujak maladoj, якія ідуць павіншаваць yae sur nouveau stane, zayazdjajuts' chez госці oui starasty і droujk і, et l'enfer іх zno ў près de la khata oui bats'ko ў жаніха, dze dzelyats' la miche жаніха і pratsyagvajuts' goulyanne. Калі razykhodzyatstsa, spyavajuts' :

sklonylosya sonetchko jusqu'à dolou,
L'heure à nous, panove, jusqu'à la maison.
Vje вітёр les portes відчыныв,
I місяц le chemin osvytyv.


Музыкі vyadouts' gastsej pour la brame і sur развітанне z гаспадарамі spyavajuts' :

Bery, tchorte, le visiteur,
Et la musique poslya.

Près de s. Khabov_tchy paslya vyantchannya nyavesta, калі выходзіла z tsarkvy, tsyagnoula pour saboj abtsasam ручнік, sur якім a fondu ў l'heure vyantchannya, kab yae дружкі khouttchej маглі выйсці en mariage. (Zap_sa ў P.Doudz_nsk_ l'enfer de Mary_ Dzyan_sa¸ny Vakoul_tch.)

Près de s. Aktsyabr vyaselle святкавалі 3 дні. Chez zbornouju soubotou dzya¸tchaty z барвінку вілі vyanok nyavestse, potym клалі yago ў сіта і бацькі выкуплялі yago. potym gety vyanok надзявалі sur la miche і маці z bats'kam 3 fois абводзілі ім vakol galavy nyavesty. Chez nyadzelju adbyvalasya vyantchanne. Perad ad'ezdam chez tsarkvou bats'ka z vyadrom vady, et маці z aux pains і sollju 3 fois абыходзілі svyatotchna ¸brany le chariot і лілі vadou pad kapyty aux chevaux. Paslya vyantchannya жаніх і nyavesta раз'язджаліся, potym прыязджалі les beaux-pères і выкуплялі nyavestou. Жаніх забіра ў yae ў panyadzelak. Калі дзялілі la miche і дарылі maladykh, казалі : «4 fils і ¸se les musiciens Accordent grochy sur 4 kapy, kab былі», al'bo «j'Accorde grochy, kab былі дзеці kharochy». (Zap_sala І.М.Бабер.)
 


 

Les commentaires