Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Les articles sur Kobryn : des articles Intéressants

Ramoual'd Tra¸gout sur Kobrynchtchyne

Chez byagoutchym godze spa¸nyaetstsa 150 an natsyyanal'na-vyzvalentchamou pa¸stannju 1863-64 Sur Belarous_ geta padzeya vyadoma le yack pa¸stanne Kastousya Kal_no¸skaga. Многія ўдзельнікі і кіраўнікі pa¸stannya былі zvyazany z землямі soutchasnaj Belarous_.

Napryklad, sur Kobrynchtchyne patcha¸sya chlyakh du général паўстанцкіх les troupes ў dyktatara ў à Varsovie Ramoual'da Tra¸gouta. Gloria victis (la Gloire peremojanym) – a appelé ainsi seryju apavyadannya ў pra pa¸stantsa ў 1863 El_za Ajechka. Chez tsentry іх – postats' Ramoual'da Tra¸gouta. La génération de Tra¸gouta ў (Traugutt) паходзіць z Sakson іі. Chez Retchy Paspal_taj Tra¸gouty атабарыліся ў perchaj palove ХV ІІІ stagoddzya. Dzed Ramoual'da, Yakoub Tra¸gout, ў pyakhotnym капітанам, près de l'heure pa¸stannya 1794 atryma ў асабістую padzyakou l'enfer de Tadevoucha Kastsjuchk_.

Bats'ka, Ljudv_k Tra¸gout, ў nezamojnym шляхціцам і arandava ў ma±ntak Chastakova (Kamyanetsk_ раён), dze 28 stoudzenya 1826 naradz і ў sya Ramoual'd. Маці yago, Ala_za, паходзіла z à la génération de Blotsk_kh, geta, nape¸na, était адгалінаванне starajytnaj kobrynskaj фаміл іі Snejka-Blotsk_kh, якім naleja ў ma±ntak par Balata (tsyaper Кісялёвіцкі sel'savet par Kobrynskaga раёнa).


Cустрэча ў Bojym les Dons. Nachtchadk_ Tra¸gouta і Мітрашэўскага
 

Z syarebranym medal±m R.Tra¸gout chez 1842 godze skontchy ў Sv_slatskouju гімназію, ale non zmog паступіць chez інжэнерную акадэмію (Petsyarbourg), tamou pajcho ў sloujyts' chez Trets_ sap±rny batal'±n, які razmyachtcha¸sya ў Jelekhave, en chauffant Varsovie. À l'heure les services atryma ў tchyn padparoutchyka, karysta¸sya daveram sasloujy¸tsa ў, ў navat abrany batal'±nnym kaznatcheem.

Chez сувязі sa smertsju бацькі ў féroce 1849 Ramoual'd ў sur 28 dz±n выкліканы z vengerskaga teatra vaennykh dzeyannya ў pa хадайніцтву proujanskaga pavyatovaga marchalka.

Chez 1852 godze Ramoual'd l'agent і ў sya z datchkoj varcha¸skaga ювеліра Gannaj Пікель, yakaya нарадзіла dzve – дачкі Gannou (1853) і Ala_zou (1857). Maladoj dapamagala baboulya Ramoual'da pa matsyarynskaj лін іі – Justyna Blotsky (Choujsky).

Z 1853 pa 1855 R.Tra¸gout zno ў adprav і ў sya sur vajnou.

Z 1855 Ramoual'd sloujy ў chez Kharkave. Et paslya peravodou ў le corps vaennykh інжынера ў (S-Petsyarbourg), zanya¸sya navoukaj. ­n ouznatchal і ў адзін z addzela ў elektramagnetytchnaj tchasts і, navedva ў va ўніверсітэце лекцыі prafesara ў Khodneva і Lentsa, pravodz і ў tselyya дні ў бібліятэках. R.Tra¸gout kanstrouyava ў prybory, якія выклікаюць sur адлегласці ¸zryvy марскіх і terrestre мін, ale, sur regrette, yago vopyty non вызвалі інтарэсу ў vychejchykh марскіх tchyno ў імперыі.

1859 pryn±s pour Tra¸gouta ¸dary au bois – памерлі deux малалетніх блізнят, pour імі sychla ў магілу la grand-mère Justyna, et ў снежні – і jonka Ganna. Chez féroce 1860 pam±r le frère бабкі Justyny, Віталіс Choujsk і, які me ў ma±ntak Vostra ў chez Kobrynsk_m pavetse (zaraz Malarytsk_ раён). Ramoual'd Tra¸gout vyekha ў chez Kobryn pour vyrachennya spravy spadtchyny, bo ±n ў non адзіным спадчыннікам. Nape¸na, chez Kobryn ±n pazna±m і ў sya sa par le pilot l'autre jonkaj, Antan_naj Kastsjuchka, trajuradnaj пляменніцай Tadevoucha Kastsjuchk_. YAe вельмі палюбілі дочкі Tra¸gouta.

Калі Ramoual'd la terrasse і ў chez valodanne spadtchynaj Choujskaga, ousya syam'ya peraekhala ў ma±ntak Vostra ў. 14 ліпеня 1862 Tra¸gouta зволілі z расійскай arm іі pa khvarobe, chez tchyne падпалкоўніка. Treba adznatchyts', chto ±n pratsyagva ў zajmatstsa navoukaj. Chez adnym z pamyachkannya ў yago maisons ў Vostrave était ¸ladkavana фізічная labaratoryya z tchatyrma электрычнымі машынамі najno¸chykh du dessin ў, là ±n sprabava ў atrymats' вялікую naprougou электрычнасці. Taksama ±n падтрымліва ў перапіску z vyadomym нямецкім voutchonym Вільгельмам Khol'tam.

Ale yago мірнае jytsts± zno ў était perarvana. Sur вялікай тэрыторыі Belarous_ pa¸stantskaya арганізацыя rykhtavalasya oui ¸zbroenaga vystouplennya ў красавіку.

Paznej Ramoual'd Traougout zayav і ў : «moi нікому non ra і ў padymats' pa¸stanne, naadvarot, le yack byly vajskovets, moi batchy ў ousju skladanasts' barats'by sans arm іі і ¸zbraennya z dzyarjavaj, yakaya vyadoma par le pilot vaennaj magoutnastsju. Калі ¸zbroenae pa¸stanne павінна il m'y avait ¸spykhnouts' chez Kobrynsk_m pavetse Grodzenskaj goubern і, dze jy ў, pour некалькі dz±n oui patchatkou pa¸stannya oui myane звярнуліся z pros'baj prynyats' kamandavanne.

Razgoub і ў chysya, moi апіса ў la moustache perachkody le yack agoul'naga, ainsi і асабістага paradkou, і rekamendava ў адмяніць rachenne ab patchatkou pa¸stannya. Высветлілася, chto зрабіць geta oujo est simple nemagtchyma. Tady moi prynya ў іх la demande … »Pal_tchy ў neabkhodnym non beragtchy syabe là, dze астатнія akhvyaroujuts' усім.

KHatchou прывесці slovy belarouskaga dasledtchyka Віктара Khours_ka : «Asabl_va spretchnaj vyglyadae"afarbo¸ka"pa¸stantsa ў chez sont blancs і tchyrvony la teinture. Усіх беларускіх pamechtchyka ў prynyata адносіць oui"blanc", якія ra¸nadouchna назіралі pour tym, chto adbyvalasya. Adnak dakoumenty svedtchats' ab іншым : многія памешчыкі sapra¸dy выказвалі zastsyarogou, non ішлі sur adkrytae vystouplenne, стрымлівалі l'enfer getaga сваіх des parents і блізкіх. Ale калі ¸s± nekhta traplya ў près du bois, yago non цураліся і дапамагалі le yack маглі … Zrechty, dzyatsej ainsi de gala"blanc"chez lyasakh était bol'chasts' (chez dzejutchykh atradakh"syalyanskaga"pa¸stannya yany складалі 75 %, chez celle-là l'heure le yack syalyan était ¸syago 18 %). Le yack skaza ў калісьці Ouladz_m_r Kalesn_k :« Et vos' chez bylyya les reptiles, калі складалі жыція sacré, arystakratytchnae pakhodjanne мучаніка allait la fosse ў залік. Ainsi і павінна byts'. TSyajej akhvyaravats' saboj tamou, kamou ±sts' chto goublyats' ».

nedze ў красавіку 1863 sur secret zbory ў ma±ntkou Мітрашэўскіх Bojy le Don (zaraz Boukhov_tsk_ sel'savet Kobrynskaga раёнa) Ramoual'd Tra¸gout prysyagnou ў sur vernasts' pa¸stannju і prynya ў kamandavanne Kobrynsk_m atradam. Lean_d Nestsyartchouk запіса ў apavyadanne жыхаркі khoutara Bojy le Don pra znakhodkou ў 1970 reptiles kouferka z узнагародамі і паперамі sur pol'skaj move. Magtchyma, geta былі dakoumenty tago tajnaga zborou. Sur on regrette, нічога z getaga au trésor non zakhavalasya.

Paslya patchatkou pa¸stannya, chez красавіку 1863, Tra¸gout сфармірава ў і ¸znatchal і ў Kobrynsk_ паўстанцкі atrad, які ў bayakh en chauffant s. de Bork_ (tsyaper Kobrynskaga раёнa) trojtchy a porté Astrom_tsk_ sel'savet parajenne расійскім karnym tchastsyam. Chez чэрвені 1863-ga z Brestsk_m atradam Y.Van'kov_tcha zrab і ў rejd pa Піншчыне і Pa¸notchnaj Valyn і, ale atrad R.Tra¸gouta pan±s znatchnyya straty, і ў ліпені 1863-ga z dapamogaj E.Ajechk_ de R.Tra¸gout taemna vyekha ў près de Varsovie. Atryma ў tchyn du général, ў прадстаўніком паўстанцкіх oulad pour myajoj. Chez кастрычніку 1863 кіраўнік Natsyyanal'naga ¸radou ў à Varsovie і faktytchna dyktatar pa¸stannya. CHmat zrab і ў dzelya pachyrennya yago satsyyal'naj les bases, nadannya la fosse novaga à l'envergure, рэарганізацыі ¸zbroenykh сіл інсургента ў. Arychtavany 30 сакавіка 1864. Pavodle prygavorou vaennaga les navires pavechany ў Varcha¸skaj цытадэлі.

Paslya pakarannya smertsju R.Tra¸gouta yago ma±ntak Vostra ў ў sont brûlés.

nekatoryya польскія даследчыкі лічаць, chto Tra¸goutou naleja ў chez Kobryn la maison, chez якім zaraz месціцца Kobrynsk_ vaenna-g_starytchny le musée імя A.V.Suvorov. Chez vydannyakh «Palesse. Фотаздымкі z dvatstsatykh і trytstsatykh gado ў» і «Polesie» razmechtchany fotazdymak boudynka, padobnaga oui de la maison-musée, z подпісам, chto geta la maison, які naleja ў Ramoual'dou Tra¸goutou. Le yack svedtchats' крыніцы, perad atrymannem chez spadtchynou Vostrava Tra¸gout jy ў près de la maison ў Klapotsyne – zaraz geta voul. Піянерская ў Kobryn, là ja jyla і Antan_na z дзецьмі paslya знішчэння ma±ntka. Le yack лічыць A.Tsvyd, «чуткі ab кобрынскім la maison de Tra¸gouta bezpadsta¸nyya і, nape¸na, zvyazanyya z tym, chto praz vosem l'année paslya гібелі du mari ў ancien сядзібе A.Souvorava – Goubern іі пасялілася ¸dava Tra¸gouta. Jana vyjchla en mariage pour le fils gaspadara ma±ntka Alyaksandra Міцкевіча – Frants_chka. Chez adnym z pakoya ў getaga à la maison ў oustalyavany сваеасаблівы le musée de Tra¸gouta, là ja захоўваліся yago лісты «z-pad шыбеніцы», апошнія лісты Ramoual'da perad pakarannem.

Калі syam'ya Tra¸gouta perayazdjala sa spalenaga Astro¸ya chez Klapotsyn, yago маленькі le fils Ramoual'd prastoudz і ў sya і zakhvare ў. І ¸jo non adyjcho ў. Пахавалі yago, pa ўспамінах Ala_zy Tra¸gout, en chauffant фамільных магіл Pachkev_tcha ў. Paznej là з’явіліся магілы Alyaksandra і Frants_chka Міцкевічаў … Sur магіле Міцкевіча ў узвелі помнік, які і zakhava¸sya ».

Sur getykh des vieux могілках znojdzena tchastka marmourovaj пліты z выбітымі імёнамі :

ur w 1804 r + w 1871 r
Antoniny Kosciuszko
ur w 1806 r + w 1873 r
Tadeusza Kosciuszko
ur w 1833 r + w 1868 r
Romualda Traugutta
18


Jana ¸stalyavana zaraz sur pa¸notchnym au réservoir kasts±la ў Kobryn.

Et sur vieux tchasttsy nouveau могілак Kobryn zakhava¸sya магiльны la crypte de Kastsjuchka ў, dze pakhavana Antan_na z Kastsjuchka ў, Tra¸goutava, Міцкевічава.

«Khoutka paslya pakarannya smertsju бацькі і razarennya Astro¸ya ў Klapotsyn z Brest-L_to¸ska yav і ў sya ўраднік z rasparadjennem tsara zabrats' va ¸davy dzyatsej Ramoual'da і addats' іх chez інстытут chlyakhetnykh dzya¸tchat chez Petsyarbourze …

Ale Gannou і Ala_zou le secret адправілі ў Varsovie, dze z dapamogaj patry±ta ў yany раслі і выхоўваліся ў пансіянаце pad чужымі прозвішчамі. Zatym pa tcharze dzya¸tchaty займаліся ў інстытуце польскіх la demoiselle ў. Starejchaya, Ganna, khoutka vyjchla en mariage pour svajgo kouzena Jan Ramoual'da Korv_n-Juchkev_tcha і пасялілася ў Belaj – fal'varkou en chauffant Byarozy-Kartouzskaj, які naleja ў tady syastry R.Tra¸gouta.

Malodchaya, Ala_za, paslya voutchoby vyarnoulasya ў Varsovie. Ici і jyla … Chez Kobryn, oui маці і ajtchyma, pryyazdjala bien des fois ».

Дзеці былі толькі ў starejchaj syastry, Ganny, – try les fils, ніводнага du yang n'a pas appelé імем Ramoual'd – лічыла нешчаслівым. Starejchy, Adam, загіну ў chez мундзіры rouskaj arm іі ў Traînant sousvetnouju; malodchy, Balyasla ў, – chez верасні 1939-ga; ounouk Ejy – chez lagery Asventsym.

Z Kobrynm імя Tra¸gouta zvyazana yachtche і tym, chto ici chez верасні 1939 sur beraze du canal Bona prynya ў le combat 83 pyakhotny le régiment імя Ramoual'da Tra¸gouta.

Ramoual'd Tra¸gout jy ў і zmaga¸sya sur Kobrynchtchyne, adsjul' паходзілі yago baboulya, маці і l'autre jonka, ici жылі yago дочкі.

Oui 140-goddzya pa¸stannya 1863-64 gado ў sur khoutary Bojy le Don pa rachennju Kobrynskaga rajvykankama z dapamogaj myastsovykh pradpryemstva ў le 21 mai 2003 ў oustano¸leny la roche erratique z memaryyal'naj dochkaj. Oui Bojaga du Don taksama ў oustano¸leny ¸kazal'ny le signe z вёскі Lyaskova. Сімвалічна, chto praz 140 an ў Bojym les Dons le 25 mai 2003 сустрэліся nachtchadak R.Tra¸gouta – палкоўнік Vojska Pol'skaga Andjej Juchkev_tch і nachtchadak gaspadara Bojaga du Don ў 1863 godze Jana Мітрашэўскага – Stan_sla ў.

Pamyatny le signe chez Bojym les Dons – perchy помнік sur ¸chanavanne памяці ўдзельніка ў natsyyanal'na-vyzvalentchaga pa¸stannya 1863-64 Sur тэрыторыі Belarous_ помнік R.Tra¸goutou ў oustano¸leny ў 1928 chez myastetchkou Sv_slatch, adno¸leny gety помнік chez 1989 godze.

Les commentaires


Les noms des articles

La recherche selon le site



Nos partenaires