Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Die Artikel über Kobryn: 1917 - 1941

±n waloda ў paetytschnym den Gaben

Вельмі сціплыя, fragmentarnyja звесткі pra assobu і der Wald Stafana F±daraw_tscha Semenjuka, які narads і ў sja 3 sneschnja 1895 beim Jh. Jarom_tschy Kobrynskaga ra±na. Najbolsch po¸na jany захаваліся ў памяці swajako ў і adnawjasko¸za ў dy ў нямногіх, zudam uzalelych werschach.

Auf sdymku, jakomu 75 gado ў: der junak-Matrose, spakojny wyras prygoschaga twaru, tschornyja die Bande s якарамі нібыта napakas spa-dajuz 3 lewaga pljatscha, ja schalesnaga kryscha dakranajezza die Hand. Auf adwaroze ro¸nym potschyrkam, які ist tschytajezza, напісана leicht: «Sewastopal, 5 tscherwenja 1916. Auf pamjaz bazkam і sjastry. Assobnaj die Kompanien des Dienstes сувязі der Matrose 2. Art. Stafan Semjanjuk». 1. suswetnaja wajna ў die Höhepunkte. Sapuschtschana ў dsejanne bespakaranaja сіла зброі für sabojstwa ljudsej, und hier, auf sdymku, pjaschtschotna-laskawyja, dabrom і nadsejaj napo¸nenyja радкі:

Guten Tag, der Vater!
Guten Tag, das Mütterchen
Und die Schwester meine — das Leben die Freundin.
Zum Beweis der Liebe meine
Zu Ihnen, mutter-,
Ich schicke Ihnen
Diese Karte.
Dem Glück Ihrem
Und der Ruhe
Nach der Liebe
Nicht naradujus,
Wenn auch begnüge ich mich
Von der Lage
Ich bis,
Sondern auch ich freue mich,
Dass auch Sie, meine
Sie mutter-,
Sind nicht abgegeben
Von der zaristischen Gnade,
Eben ich kann sagen
Auf Wiedersehen.

Бацькі Des Matrosen-paeta Malen s іншымі сялянамі пакінулі rodnyja мясціны ў сувязі 3 хуткім prasso¸wannem der Front auf ¸schod і auf den Rechten beschanza ў знайшлі prytulak bei Sta¸rapolsk_m краі. 3 zarskaj ласкі beschanzy атрымлівалі stellig der Pas tym galodnym die Stunde dapamogu.

Auf flozkuju den Dienst prysywa¸sja Stafan Semjanjuk wa ¸mowach zarskaj імперы і, und wjarnu¸sja auf den Pfahl Kobrynschtschynu, калі ¸scho ¸staljawalassja panawanne Polyntschy. Усіх кліка ў dadomu мілы serzu і duschy палескі der Rand. Sbjadnely für wajnu сялянскі das Volk wjarta¸sja s beschanza ў bei rodnyja s±ly. Адчынялі забітыя wokny сваіх der Hütten, прыступалі ja апрацоўкі sjaml_-karm_zelk і, paroslaj lasoj, бярэзнікам dy pustasellem. Perarwanaje schyzz± adradschalassja, ствараліся nowyja dieser ' і. Byly чарнаморскі Matrose Stafan Semjanjuk aschan і ў sja s dsja¸tschy-najadnawjasko¸kaj Pelagejaj Kaschtaljantschyk, jakaja wjarnulassja 3 beschanstwa. Dort jana prazawala auf parachawym sawodse, dse ¸mowy prazy былі schkodnyja für sdaro¸ja і, jak mjar-kujuz, prywesla s saboj newyletschnuju tady chwarobu — suchoty.

Die Hölle karotkaga schljubu нарадзіліся zwei dsjazej — der Sohn Віталь, bei dalejschym удзельнік Wjal_kaj Ajtschynnaj wajny, wyswalja ў Polyntschu die Hölle гітлераўскіх akupanta ў і ў paraneny perschy Mal, und другі Mal — pry ўзяцці K±n_gsberga, hundert ў інвалідам 2. grupy; і die Datscha Nadseja, den Pas Mann Jarom_na, saras schywe ў bazko¸skaj сядзібе ў Jarom_tschach. Ussjago dsewjaz gado ў war es Віталю, калі maladym jaschtsche pam±r bazka. Schto sapomn і ў chloptschyk pra bazku-paeta?

±n pamjataje, jak bazka ў клуні auf taku spra¸na malaz і ў zepam snapy, die Stunde die Hölle der Stunde der Sklave і ў peradyschku, ussadschwa¸sja, nengga werde ich abdumwa ў і запісва ў drängeln-schana. Pamjataje jaschtsche, jak збіраліся ў chaze sjabry bazk і, і ±n tschyta ў swaje werschy, ist suprawadschajutschy pakasam сваіх satyrytschnych maljunka ў häufig. Es war mnagaljudna, ist і запамінальна lustig. Калі padros, so daweda¸sja, schto bazkawy werschy, перапісаныя die Hölle der Hände і, разыходзіліся der Pas ¸s±j w±szy, траплялі ў nawakolnyja вёскі Stry і, Мінянка, Garysdrytschy, Astrom_tschy, і chto wedaje kudy jaschtsche.

newjadoma, schto abudschala ў Stafane Semenjuku, schto жывіла ў ім імкненне ja paetytschnaga die Wörter. Нялёгкія ¸mowy sjaljanskaga schyzzja? Nazyjanalny ўціск? Sazy-jalnaja несправядлівасць? Ці ¸s± Malen usjataje? Wjadoma tolk і, schto Stafana zjagnula ja weda ў. ±n geta adtschuwa ў, bo schto der Zauberer-la daz die Grube die ländliche Schule pry der Gabe, schto jana magla daz pry Polschtschy? Newypad-kowa ±n adrasu pajscho ў wutschyzza, калі pry ist Jarom_zkaj selskaj der Schule адкрыліся die Kurse für daroslych, якія nasta¸n_za-Polin Fjal_zyja Цібароўская matt. Die Kursbesucher вучыліся, goratscha спрачаліся — і паміж saboj, і sa vom Pfahl настаўніцай.

Jak і ¸se nawokal, sdabywajutschy ў poze nads±nny das Brot, Stafan Semjanjuk adguka ¸ - ў сваіх werschach auf rosnyja prajawy sjaljan-skaj рэчаіснасці (der "Wald", "Padsjaka", «der Anteil sjaljanstwa» і інш.). Wa ¸mowach міжваеннай konnte Polyytschy na¸rad ці schto-nebuds апублікаваць сялянскі paet-samawutschka 3 apalja-tschanaga Palessja, choz wykljutschaz solche magtschymasz naogul njama padsta ў.

Bei цяжкі die Stunde schy ў Stafan Semjanjuk, ale jaschtsche zjaschejschy wypa ў die Grube der Wald. Die Wunde pamerla schonka Pelageja, пакінуўшы дваіх dsjazej. Adnak ohne гаспадыні nemagtschymy сялянскі das Haus, gaspadarka, і malady ¸dawez aschan і ў sja s dsja¸tschynaj Marynaj Rawazjuk die 3 Jh. Luzew_tschy, schto Kobryna erhitzend. Die Hölle іх schljubu ў 1929 нарадзілася die Datscha Antan_na (zjaper praschywaje ў Ніжнім No¸ga-radse, Ras_ja). Ale і ihr, war Maryne, taksama auf-kanawana die Wunde пайсці s getaga dem Licht die Hölle jene newyletschnaj tady chwaroby — suchota ў. Und potym, am 17. Mai 1931, auf 36. godse schyzzja pam±r і Stafan Semjanjuk. Die Wunde sgas paetytschny die Gabe, які so і nicht smog rasgarnuzza ў po¸nuju сілу.

A.Suschtschuk.


S ў S.Semenjuka lenkend

PADSJAKA
Wir schickten in kraischi,
Matschuschyni dity,
Lyst bis zum Pan inspektora
In Kobrynskim powita:
«Ihnen, jasnowelmoschnyj den Pan,
Den Pan inspektore,
Glem podjaku für "badanne" [1]
Und für insche gore.
Ihnen, und ne wem anderem,
Es ist zugefallen
Graty in temrjawi poliski
Jesuitsku rolju.
Dobre Sie seljan "badaly",
Dobre rolju graly,
Bo wsich ist obduryly gut,
Wsich pereljakaly,
Schtscho ist pidpyssalo reich
Panski die Protokolle,
Niby ne wkrainsku mowu
Prossymo in swoi schkoli.
"Dobre" jenes bulo "badanne"
("Dobre" wasche serze!)»
Jak für pidpys in protokoli
Das Volk letiw für dwerzi.
Togo j djakujemo schtschiro,
Und jak ist es schtschogo wenig,
Jenes pomolymo für den Pan
Herrn des Heiligen:
«Swjatyj bosche, swjatyj kripkyj
Und bessmertnyj twortsche,
Ne trimaj in owetschi schkuri
Serze jogo wowtsche.
Wypusty jogo auf den Willen,
Beschimpfe wono polyne,
Beschimpfe jogo in pekelni brami
ljuzyper strine ».
Und tschy bude drugyj lipschyj,
Ne turbujtes, ljude:
Jak ne lipschyj, so napewno
Girschogo ne bude.

L±S SJALJANSTWA
Prazjuj, jak der Heugabel, mowtschy, jak камінь,
Ostatni grisch nessy den Pans,
Terpy das Bedürfnis, dywys auf nebo,
Bo schtschastja j die Wahrheit tilky dort.
Die Zahlungen, de skaschuz, ne versuche,
Tschy auf zim switi die Wahrheit je;
Hier lycho wse. Umresch — auf nebi
Dort die Wahrheit j schtschaszja wse dein.
Und schtschob ne stratyty nach smerti
Togo blaschenstwa jene krassy —
Gib, nebosche, und natomist
Du nitschogo ne prossy.
Tschy sch wsi terpljat, dajut, prazjujut,
nadijutschys auf das nebo-Paradies? —
Über te tobi ne wilno snaty,
Über te niemanden ne foltere.

1. "Badanne" — "dasledawanne" (hier sarkastytschna) mjaszowych ulad ab патрэбнасці wykladannja ў der Schule auf rodnaj mowe.

Die Kommentare