Versão em português 中文版本 日本語版
Polish version La version française Versione italiana
Русская версия English version Deutsch Version

Iмi ganarazza землякi

ALJAKSANDRA Ў Aljaksej Genadsjew_tsch, spartsmen. Narads і ў sja ў 1973 Wychawanez Kobrynskaj der Schule des Schaches. Міжнародны grosmajstar, w_ze-tschemp_±n Je¸ropy 2000 (Мілан). neadnarasowy peramoschza юнацкіх perschynstwa ў Je¸ropy, prys±r suswetnych чэмпіяната ў.

ANDRASSJUK Iван Wasiljewitsch, беларускі mastak. Narads і ў sja 17 сакавіка 1958 beim Jh. Chadynitschy. Sakontschy ў Мінскае mastazkaje вучылішча (1977). Prazawa ў bei Ds_w_nskaj der Schule настаўнікам maljawannja і tschartschennja, afarmlja ў die neue Schule. Schywe ў Gomel і, dse prazawa ў mastakom auf schpalernaj fabryzy, zjaper prazuje ў reklamnaj sind die Sphären mastakom-plakatystam, bei die Stunde maljuje partrety і pejsaschy frei. Mitglied Belaruskaga sajusa mastako ў s 1995

ANTANJUK Georg_j Aljaksandraw_tsch, беларускі філосаф, doktar філасофскіх nawuk (1991), prafessar (1993). Narads і ў sja 13 лістапада 1942 beim Jh. Mazy. Paslja sakantschennja Mag_l±¸skaga машынабудаўнічага тэхнікума sluschy ў bei Sawezkaj arm іі. Bei 1970 sakontschy ў філасофскі fakultet Len_ngradskaga dsjarscha¸naga універсітэта. wutschy¸sja ў аспірантуры Інстытута філасоф іі і die Rechte AN BSSR. S 1973 malodschy, potym starschy nawukowy супрацоўнік Інстытута філасоф іі і die Rechte AN BSSR. Bei 1974 abaran і ў kandydazkuju dyssertazyju der Pas сістэмным padychodse ў сацыялагічных dasledawannjach. S 1980 starschy wykladtschyk, dazent, prafessar die Lehrstühle філасоф іі Nazyjanalnaj AN Belarus_. Doktarski dyssertazyja pryswetschana метадалагічным prablemam prajektawannja sazyjalnych адносін. A¸tar scheragu praz:« Sazyjalnaje prajektawanne: nekatoryja метадалагічныя die Aspekte »(1978),« Sazyjalnaje prajektawanne і кіраванне грамадскім развіццём: tearetyka-metadalag_tschny der Aspekt »(1986),« Sazyjalnaje prajektawanne ў prazesse praktytschnaga prymjanennja sazyjalnych weda ў »(1992) і інш. G.A.Antanjuk ў nawataram bei rasprazo¸zy metadalog іі sazyjalna - і nschynernaga prajektawannja. S 1990 gado ў pastupowa пераходзіць ja krytytschnaga peraassensawannja філасоф іі і ў zelym ідэалог іі jak крыніцы ab'ekty¸naga pasnannja. Dasleduje agulnassazyjalnyja і агульнафіласофскія prablemy.

ANTANJUK Maks_m Antonaw_tsch, савецкі wajenny dsejatsch, generallejtenant. Narads і ў sja ў 1895 beim Jh. Mazy. S 1915 bei arm іі, sakontschy ў die Schule praparschtschyka ў. Paslja Ljuta¸skaj рэвалюцыі 1917 ў aryschtawany für бальшавіцкую агітацыю. Udseln_k Kastrytschn_zkaj рэвалюцыі 1917 bei Petragradse. S кастрычніка 1917 bei Tschyrwonaj gwardy і, камандзір das 2-Hektar Kranschtazkaga atrada, удзельнік ba± ў supraz Krasnows pad Zarsk_m Sjalom. Bei gramadsjanskuju wajnu 1918—1920 памочнік камандзіра der Stab, камандзір batal±na Pa¸dn±waj grupy die Truppen ў 5. arm іі, 10. Kamyschynskaj і іншых дывізій. Paslja gramadsjanskaj wajny камандзір 5. Віцебскай, 3. Krymskaj stralkowych дывізій, намеснік general і nspektara pjachoty Tschyrwonaj arm іі. Das Mitglied ZWK Usbek_stana ў 1925, ZWK BSSR bei 1927 Sakontschy ў Wajennuju акадэмію імя Frunse ў 1927 Bei Wjal_kuju Ajtschynnuju wajnu kamandujutschy 2., 3. рэзервовымі і 48. арміям і, групамі der Truppen der Front Len_ngradskaga, auf іншых kamandnych passadach. Paslja wajny намеснік kamandujutschaga войскамі Lwo¸skaj wajennaj акругі. S 1947 bei den Vorrat. Pam±r 30 ліпеня 1961

BARMUZKI Al_zyja Sb_gne¸na, wutschony-medyk. Нарадзілася ў 1953 bei Kobryne. Kandydat медыцынскіх nawuk, dazent Мінскага medyzynskaga універсітэта.

БАРОДЗІЧ Інга Genadse¸na, spartsmenka. Нарадзілася ў 1979 Majstar dem Sport Respubl_k_ Weißrussland des Pas плаванні. Udseln_za Al_mp_jsk_ch gulnja ў bei Atlanze, neadnarasowaja чэмпіёнка Respubl_k_ Weißrussland des Pas плаванні.

БЕЛЬСКІ Aljaksej Jak_maw_tsch, wutschony. Narads і ў sja ў 1947 beim Jh. Stry_. Kandydat f_s_ka-matematytschnych nawuk, dazent Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта інфарматыкі і радыёэлектронікі.

WERCHAWEZ Ljudm_la Jaka¸le¸na, wutschony. Нарадзілася ў 1942 beim Jh. Літвінкі. Kandydat тэхнічных nawuk, dazent Віцебскага тэхнічнага універсітэта.

WO÷K Aljaksej Arsenzjew_tsch, wutschony. Narads і ў sja ў 1930 beim Jh. Mjarn_za. Kandydat гістарычных nawuk, dazent Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта. Pam±r bei 1990

WO÷K Ja¸gen Arsenzjew_tsch, палкоўнік medyzynskaj die Dienste. Narads і ў sja ў 1929 beim Jh. Mjarn_za. Kandydat медыцынскіх nawuk, sasluschany ¸ratsch Usbek_stana. Pam±r bei 1986

GORDUN Sjargej Aljaksandrawitsch, протаіерэй. Нарадзiўся 4 сакавiка 1959 beim Jh. Dsiwin. Sakontschy ў Мiнскi педагагiчны iнстытут sameschnych mo ў (1976). Masko¸ski ducho¸nuju акадэмiю (1986). Prazawa ў настаўнiкам Masko¸skaj ducho¸naj семiнарыi. S 1989 prazuje ў Мiнскай ducho¸naj семiнарыi, dazent Мiнскай ducho¸naj акадэмii, dazent die Lehrstühle багаслоўскіх дысцыплiн fakulteta тэалогii Je¸rapejskaga гуманiтарнага унiверсiтэта.

ГРЫШКОЎСКІ Aljaksej Was_ljew_tsch, generalma±r (1945). Narads і ў sja am 10. Mai 1904 beim Jh. Mjarn_za. Sakontschy ў Wajennuju акадэмію імя Dsjarschynskaga (1940). S 1918 bei Tschyrwonaj arm іі, pryma ў udsel bei bajach auf Tambo¸schtschyne і ў Krim, wutschy¸sja auf камандзірскіх die Kurse. Wjal_kuju Ajtschynnuju wajnu patscha ў pad Len_ngradam камандзірам artyleryjskaga der Stab ў tschyne ma±ra. Удзельніча ў bei вызваленні Ukra_ny, bei bajach bei Polschtschy, Tschechaslawak іі. Wajnu sakontschy ў bei Hermann іі kamandujutschym artyleryjaj 18. arm іі ў tschyne generalma±ra. Paslja wajny kamandujutschy artyleryjaj arm іі, намеснік kamandujutschaga artyleryjaj wajennaj akrug і, начальнік fakulteta Artyleryjskaj радыётэхнічнай akadem іі імя Gowarawa, dyrektar sa¸gassa «3-і raschajutschy» pad Charkawam. Pam±r 5 сакавіка 1990

GULJUK Georgij Rygorawitsch, dsjarscha¸ny dsejatsch, kandydat selskagaspadartschych nawuk. Narads і ў sja 23 ліпеня 1944 beim Jh. Dwarez (Яромічы). Sakontschy ў Gorezki selskagaspadartschuju акадэмiю. Prazawa ў prarabam bei Jaromizkaj MTS, начальнiкам PMK bei Malaryta, намеснiкам мiнiстра, мiнiстрам мелiярацыi die UdSSR. Dyrektar Departamenta меліярацыі НДІ selskaj гаспадаркі Ras_jskaj Federazy_.

ДАВІДЗЮК Georg_j Pjatrow_tsch, беларускі sazy±lag і філосаф. Narads і ў sja 5 ліпеня 1923 beim Jh. Akzjabr. Bei die Lumpen Wjal_kaj Ajtschynnaj wajny камандзір die Kompanien partysanskaga atrada імя Мікалая Schyscha Пінскага slutschennja. Paslja wajny wutschy¸sja і prazawa ў bei rosnych ustanowach Bresta. Bei 1952 sakontschy ў Мінскі педагагічны інстытут імя A.M.Gorkaga. Bei 1959 abaran і ў kandydazkuju dyssertazyju. Bei 1969 atryma ў die Stufe doktara філасофскіх nawuk. S 1962 dazent, s 1970 prafessar. Bei 1962—1973 sagadtschyk addsela сацыялагічных dasledawannja ў Інстытута філасоф іі і die Rechte AN BSSR. Hier war ім stworana belaruskaja сацыялагічная die Schule, jakaja sajmalassja rasprazo¸kaj prablem prykladnoj sazyjalog іі, sazyjalnych prablem gorada і вёскі. Pad jago кіраўніцтвам prawedseny сацыялагічныя даследаванні sazyjalnaj die Strukturen rabotschaga klassa, sjaljanstwa і інтэлігенцы і, auf padstawe якіх напісаны kalekty¸nyja managraf іі:« Sazyjalnyja smeny rabotschaga klassa Belarus і »(1965),« Sazyjalnyja smeny sjaljanstwa Belarus і »(1966),« die Struktur sawezkaj інтэлігенцы і »(1970),« Sazyjalnyja prablemy sjala »(1970) і інш. Bei 1973 G.P.Daw_Dsjuk ¸snatschalwa ў den Lehrstuhl філасоф іі і prablemnuju labaratoryju сацыялагічных dasledawannja ў Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта. Bei апошнія die Lumpen — prafessar die Lehrstühle sazyjalog іі. Bei 1989 wa універсітэце adkryta addsjalenne sazyjalog іі, für studenta ў jakoga Georg_j Pjatrow_tsch напіса ў і wyda ў wutschebnyja дапаможнікі« Uwods_ny ў prykladnuju сацыялогію »(1975) і« Prykladnaja сацыялогія »(1979). Pad jago nawukowym кіраўніцтвам 48 аспіранта ў абаранілі кандыдацкія, und 12 s іх — доктарскія дысертацыі der Pas sazyjalog іі. G.P.Daw_Dsjuk bei rosnyja die Lumpen tschyta ў лекцыі ў Іенскім і Білефельдскім (Германія), Ljubl_nsk_m (Славенія), Kraka¸sk_m (Polschtscha) універсітэтах. Pryma ў udsel bei міжнародных сацыялагічных kanferenzyjach. Pad jago кіраўніцтвам padrychtawany і wydadseny ў 1975 «Metadytschnyja ўказанні der Pas rasprazo¸zy des Planes эканамічнага і sazyjalnaga развіцця Мінска auf 1976—1980». Für getuju prazu G.P.Daw_Dsjuk usnagarodschany salatym medal±m WDNG die UdSSR. Pad jago redakzyjaj напісаны і wydadseny кнігі «Sazyjalny efekt спаборніцтва» (1976), «Metadytschnyja asnowy sazyjalnaga кіравання» (1977), «Student і jago dsejnasz» (1978), «Prykladnaja сацыялогія» (1979, perakladsena auf кітайскую mowu ў 1985), «Slo¸n_k prykladnoj sazyjalog іі» (1984), «Efekty¸nasz srodka ў massawaj інфармацы і» (1986), падручнікі і дапаможнікі für WNU («Uwods_ny ў prykladnuju сацыялогію», 1975) і інш. Ussjago nadrukawa ў 137 nawukowych praz, bei tym ліку 13 — bei sameschnych wydannjach.

DSECHZJARUK Uladsimir Iванaвiч, dsejatsch belaruskaj dyjaspary ў Eston іі. Narads і ў sja 24 studsenja 1959 beim Jh. Пaвiцце. Paslja sakantschennja ў 1972 Breszkaga tschygunatschnaga тэхнікума ў накіраваны ў Kasachstan, dse prazawa ў электрамеханікам Saryschaganskaj дыстанцыі сігналізацыі і сувязі і начальнікам tschygunatschnaj станцыі. Bei 1973 sluschy ў auf Ціхаакіянскім floze auf padwodnaj lodzy. Bei 1976 pastup і ў bei Belarusk_ інстытут інжынера ў tschygunatschnaga die Transschulbank. Paslja sakantschennja накіраваны ў Eston_ju auf wytwortschaje ab'jadnanne "Estonslanez". Prazuje начальнікам des Grundstücks сігналізацыі і сувязі akzyjanernaga ab'jadnannja "Pyle¸k_w_ Ra¸dtes" bei Kochtla-Jarwe. Bei 1988 sind ў radu mit Belaruskaga kulturnaga sgurtawannja von Tal_na і pras das Jahr stwary ў bei Kochtla-Jarwe Belaruska-estonskaje sgurtawanne gewählt. Bei 1998 dabraachwotna wyjscha ў s jago і patscha ў супрацоўнічаць sa sgurtawannem belarussa ў "Spadtschyna" ў Narva. Доўгі Die Stunde удзельніча ў bei padrychto¸zy rady±peradatsch auf chwaljach "Bazka¸schtschyny" für belarussa ў Estonii, ў delegatam S'esda belarussa ў блізкага sameschscha, арганізава ў pajesdku Estonskaga kamernaga dem Chor ў Gomel, pjaz веласіпедных wandrowak s Eston іі ў Weißrussland. Sachapljajezza krajasna¸stwam, геаграфіяй і гісторыяй Eston іі. A¸tar зборніка ў і apawjadannja ў «Sjarod der Weißen эстонскіх natschej" (1995), кніг «Trylab_tawy berag" (1999), dem "Wald Kropl_" (2000) lenkend.

ДЗМІТРУК Aljaksandr Andrejew_tsch, kandydat філасофскіх nawuk (1975), dazent (1976). Narads і ў sja 3 ліпеня 1928 beim Jh. Uschkaw_za. Sakontschy ў jurydytschny fakultet Lwo¸skaga dsjarscha¸naga універсітэта (1951), Akadem_ju грамадскіх nawuk pry das ZK der KPdSU (1961). Bei die Lumpen Wjal_kaj Ajtschynnaj wajny ¸sja sjam'ja Dsm_truko ў prymala akty¸ny ¸dsel bei партызанскім ruchu. Bei 1944 Aljaksandr Andrejew_tsch ў adpra¸leny pras лінію der Front auf die Arbeit ў das Hinterland Tschyrwonaj arm іі. Bei 1951—1953 prazawa ў інструктарам garkoma, sakratarom des Stadtbezirkskomitees kamsamola ў Lwow, bei 1953—1958 bei Breszk_m abkome LKSMB, bei 1961—1976 lektaram, sagadtschykam sektara addsela prapagandy і агітацыі das ZK KPB, bei 1976—1982 начальнікам die Lehrstühle, намеснікам начальніка der Pas nawukowaj raboze Мінскай wyschejschaj die Schulen MUS der UdSSR, bei 1982—1991 starschym nawukowym супрацоўнікам Інстытута гісторыі партыі pry das ZK KPB. Апублікава ў bolsch für 30 nawukowych praz. Usnagarodschany den Medaillen і, Ganarowym_ граматамі Wjarcho¸naga Saweta BSSR. Pam±r 9 sneschnja 1996

DSJAMTSCHUK Міхаіл Іванавіч, беларускі wutschony-f_s_k. Dsjarscha¸ny dsejatsch. Doktar f_s_ka-matematytschnych nawuk (1983), prafessar (1985), Mitglied-karespandent Nazyjanalnaj AN Belarus_ (1986). Sasluschany dsejatsch навукі Respubl_k_ Weißrussland (1996), la¸reat Dsjarscha¸naj prem іі BSSR 1986 Narads і ў sja am 28. Mai 1946 beim Jh. Dsewjatk_. Paslja sakantschennja sjarednjaj die Schulen № 2 Kobryna ў 1963 pastup і ў auf фізічны fakultet Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта. Bei 1968—1970 аспірант die Lehrstühle jadsernaj фізікі BDU. Paslja аспірантуры prazawa ў wa універсітэце malodschym, starschym nawukowym супрацоўнікам (1970—1976), sagadtschykam лабараторыі паўправадніковай электронікі (1976—1984), sagadtschykam addsela srodka ў аўтаматызацыі nawukowych dasledawannja ў Nawukowa-dasledtschaga інстытута prykladnych фізічных prablem BDU (1978—1980), sagadtschykam die Lehrstühle аўтаматызацыі nawukowych dasledawannja ў і sakratarom des Parteikomitees BDU (1983—1985). Bei 1985—1988 sagadtschyk addsela навукі і nawutschalnych ustano ў das ZK KPB. S 1988 міністр narodnaj адукацыі BSSR. S 1991 намеснік Starschyn_ Saweta Міністра ў Respubl_k_ Weißrussland, kuryrawa ў пытанні adukazy і, nawuk і, der Kultur, achowy sdaro¸ja. S ліпеня 1994 rektar Belaruskaj політэхнічнай akadem іі. Bei 2000—2001 намеснік prem'er-m_n_stra Respubl_k_ Weißrussland. Прэзідэнт Міжнароднай akadem іі тэхнічнай adukazy і, акадэмік Міжнароднай akadem іі wyschejschaj die Schulen, акадэмік Міжнароднай akadem іі інфарматызацы і, w_ze-pres_dent Belaruskaj nawukowa-pramyslowaj асацыяцыі. Usnagarodschany Ganarowym_ граматамі Wjarcho¸naga Saweta BSSR, Respubl_k_ Weißrussland. Выбіраўся deputatam Wjarcho¸naga Saweta BSSR (1986), volkseigen deputatam die UdSSR (1989).

M _. Dsjamtschuk — спецыяліст bei галіне nawukowaga pryborabudawannja і kwantawaj радыёфізікі. Stworanyja ім prybory і сістэмы prazujuz bolsch tschym bei 30 nawukowych zentrach Belarus і, der Rassen іі, Hermann іі, SSCHA і іншых краін, schto дазволіла правесці seryju eksperymenta ў s новымі навуковымі і практычнымі вынікам і, wyraschyz scherag der Aufgaben bei галіне eksperymentalnaj і тэхнічнай фізікі. A¸tar bolsch 300 nawukowych praz, bei tym ліку 40 wynachodstwa ў і 2 манаграфій. Кіраўнік (1973—1998) bolsch tschym 30 nawukowa-dasledtschych der Arbeiten, prajekta ў і pragram. Padrychtawa ў 10 kandydata ў і daktaro ў nawuk. Bei апошнія die Lumpen ў die Sphären nawukowych інтарэса ў M _. Dsemtschuka былі prablemy адукацыі і развіцця навукі ў рэспубліцы, teoryja і praktyka stwarennja sutschasnych навукаёмістых, kankurentasdolnych wytwortschaszej і тэхналогій. A¸tar scheragu praz і kanzeptualnych palaschennja ў der Pas prablemach будаўніцтва nazyjanalnaj сістэмы adukazy і, stwarennja neu adukazyjnych тэхналогій і nawutschalnych ustano ў інтэграванага typu, развіцця прафесійнай die Schulen ў rynatschnych адносінах, аптымізацыі кіруючых der Strukturen bei галіне адукацыі.

SAPAROSCHTSCHANKA Ra_sa Georg_e¸na, wutschony-f_s_k. Нарадзілася 25 ljutaga 1944 beim Jh. Mjarn_za. Bei 1966 sakontschyla фізічны fakultet Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта. Paslja аспірантуры pry Інстытуце фізікі AN Belarus_ prazawala malodschym nawukowym супрацоўнікам. Bei 1977 абараніла kandydazkuju dyssertazyju der Pas спецыяльнасці kwantawaja электроніка. Tematyka jaje dasledawannja ў swjasana s akty¸naj сінхранізацыяй lasernaga wypramenwannja für atrymannja ультракароткіх імпульса ў swjatla, s nel_nejna-aptytschnym_ метадамі peratwarennja tschastaty ультракароткіх імпульса ў і нелінейным prapuskannem swjatla паўправаднікамі. Asno¸nym der Metadamen dasledawannja, schto развіла Ra_sa Georg_e¸na, s'ja¸ljajezza metad matematytschnaga мадэліравання prazessa ў bei die Laser і nel_nejna-aptytschnych assjaroddsjach. Nadrukawala bolsch für 100 nawukowych artykula ў bei ajtschynnych і sameschnych часопісах, atrymala 9 аўтарскіх paswedtschannja ў auf wynachodstwy. Der Pas выніках getych dasledawannja ў bei 1996 Ihr pryswojena nawukowaja die Stufe doktara f_s_ka-matematytschnych nawuk der Pas спецыяльнасці laser- фізіка. Wjadutschy nawukowy супрацоўнік Інстытута фізікі імя B.Nazyjanalnaj AN Belarus_.

ЗІНЧУК Szjapan Dsm_tryjew_tsch, der wutschony-Pädagoge. Narads і ў sja ў 1937 beim Jh. Astrom_tschy. Kandydat педагагічных nawuk, dazent Belaruskaga педагагічнага універсітэта імя M.Tanka.

SNACHARTSCHUK Мiкалай Wasiljewitsch. Нарадзiўся 22 кастрычніка 1947 beim Jh. Dsiwin. Sakontschy ў Sewastopalskaje wyschejschaje wajenna-marskoje вучылiшча. Der Pas размеркаванні die Schiffstreppe і ў auf Pa¸notschny die Flotte bei 1. флатылію atamnych padwodnych lodak. Геройскі загіну ў bei 1976 S 24 auf 25 werasnja ў die Stunde pachoda auf lodzy patscha¸sja paschar bei электратэхнiчным adseku. Zanoj асабiстага schyzzja 3 капiтаны, bei t.l. Snachartschuk, лiквiдавалi paschar i jago nastupstwy.

ІАЎЧУК Міхаіл Tryfanaw_tsch, філосаф, partyjny dsejatsch. Doktar філасофскіх nawuk (1946), prafessar (1939), das Mitglied-karespandent AN die UdSSR (1946), sameschny Mitglied Balgarskaj AN (1975). Narads і ў sja 19 лістапада 1908 beim Jh. Sawuscho¸e. Sakontschy ў філасофскае addsjalenne Akadem іі камуністычнага wychawannja (1931). Bei 1936—1939 кіраўнік der Lehrstuhl ў dyjalektytschnaga матэрыялізму marks_smu-len_n_smu Masko¸skaga ch_m_ka-technalag_tschnaga інстытута імя Mendsjalejewa і Masko¸skaj selskagaspadartschaj akadem іі імя Ціміразева. Bei 1939—1941 auf partyjnaj raboze ў Wykankome Kam_nterna. Bei 1941—1947 wa ўпраўленні prapagandy і агітацыі das ZK WKP (). Bei 1947—1949 sakratar das ZK KP () der Pas prapagandse і агітацы і, das Mitglied des Büros des ZK KP () groß Bei 1949—1970 w± ў nawukowa-wykladtschyzkuju die Arbeit ў Masko¸sk_m, Uralsk_m універсітэтах, Інстытуце філасоф іі AN die UdSSR. Bei 1970—1978 rektar Akadem іі грамадскіх nawuk pry das ZK der KPdSU, redagawa ў часопіс «die Philosophischen Wissenschaften». S 1978 kansultant Інстытута marks_smu-len_n_smu pry das ZK der KPdSU. ў starschyn±j Nawukowaga saweta AN die UdSSR des Pas гісторыі gramadskaj dumk і, kandydatam bei die Mitglieder des ZK der KPdSU. Deputat Wjarcho¸naga Saweta der UdSSR bei 1941—1950 Usnagarodschany многімі ордэнамі і медалямі die UdSSR. Pam±r 9 studsenja 1990 Dasledawa ў prablemy гісторыі філасоф іі, гісторыі marks_smu-len_n_smu, пытанні тэорыі die Kulturen, ідэалагічнай barazby і інш. A¸tar кніг «des Jh. Pljachana ў і jago prazy der Pas гісторыі філасоф іі» (1960), «Гісторыя філасоф іі jak nawuka, jaje pradmet, metad і snatschenne» (1960) і іншых, адзін s a¸tara ў і redaktara ў «Гісторыі філасоф іі» (t. 1—6, 1957—1965).

І ÷tschanka Ў Віктар Іванавіч, лінгвіст, der Pädagoge, журналіст. Narads і ў sja 28 tscherwenja 1962 beim Jh. Chadyn_tschy. Kandydat філалагічных nawuk (1988), dazent. Sakontschy ў Breszk_ dsjarscha¸ny педагагічны інстытут (1985), аспірантуру pry Інстытуце mowasna¸stwa імя Jakuba Kolassa AN BSSR (1988).

Prazawa ў настаўнікам bei Belskaj васьмігадовай der Schule Kobrynskaga R. (1980—1983), wykladtschykam Breszkaga dsjarscha¸naga педінстытута (1985); wykladtschykam die Lehrstühle agulnaga, slawjanskaga і ruskaga mowasna¸stwa Мінскага педагагічнага інстытута (1988—1989). S 1990 dazent, s 1996 sagadtschyk die Lehrstühle стылістыкі і літаратурнага redagawannja fakulteta журналістыкі BDU. Саветнік міністра адукацыі der Pas suwjasjach sa СМІ і gramadskaszju. Выдатнік адукацыі Respubl_k_ Weißrussland. Mitglied Belaruskaga sajusa журналіста ў. A¸tar swysch 60 nawukowych і nawukowa-metadytschnych der Arbeiten, bei t. Der l. dswjuch манаграфій, swysch 100 публіцыстычных materyjala ў. Намеснік galo¸naga redaktara часопіса «Belaruski mowa і літаратура», das Mitglied redkaleg іі часопіса «Rodnaje des Wortes».

Sajmajezza стылістыкай belaruskaj і ruskaj mo ў, лінгвістыкай публіцыстычнага tekstu, rytorykaj. Asno¸nyja prazy: «Лінгвістычная арганізацыя tekstu. Bei twortschaj лабараторыі Ulads_m_ra Karatkew_tscha» (2002), «Лінгвастылістыка der Pfad ў Juryja Kasakowa» (2002). A¸tar падручніка «Sutschasnaja belaruskaja mowa. Арфаграфія. Графіка. Лексікалогія (фразеалогія). Die Uhr 1» (2001), wutschebnaga дапаможніка «Swjatlo des Wortes» (bei saa¸tarstwe) (2002), pragram für studenta ў fakulteta ў журналістыкі WNU і інш.

KASLO Ў Le ў Ramanaw_tsch, беларускі гісторык, кнігавыдавец. Narads і ў sja 28 ліпеня 1938 beim Jh. Літвінкі. Sakontschy ў sjarednjuju die Schule № 2 Kobryna (1956). Bei 1957—1960 sluschy ў bei Sawezkaj arm іі. Bei 1965 sakontschy ў Мінскі педагагічны інстытут імя A.M.Gorkaga. Bei 1970 abaran і ў dyssertazyju і atryma ў nawukowuju die Stufe kandydata гістарычных nawuk. S 1969 prazawa ў bei Мінскім педагагічным інстытуце, s 1982 prafessar, dekan Мінскага dsjarscha¸naga інстытута die Kulturen, s 1991 prazawa ў bei Інстытуце гісторыі AN BSSR. S 1993 прэзідэнт фірмы "Arty-Feks", s 1995 galo¸ny redaktar «Wjal_kaga гістарычнага des Atlases Belarus і» (bei 5 tamach), часопіса ў "Padaroschn_k" і «Unser Rand». Asno¸nyja даследаванні ў галіне гістарычнай geagraf іі і kartagraf іі Belarus_. A¸tar кніг «Dapamoschnyja гістарычныя дысцыпліны» (1980), «Kobryn: Гісторыка-эканамічны narys» (1987, Malen s N.M.Pl_Sko), «das Museum дасціпнасц і» (3 wyd. 1989), «S daswolu karalja і вялікага des Fürsten» (1992), «Weißrussland auf сямі rubjaschach» (2000) і шматлікіх artykula ў, nawukowy kansultant Belaruskaj энцыклапедыі.

KASTKO Uladsimir Sjam±nawitsch, kandydat matematytschnych nawuk, dazent Breszkaga педагагiчнага унiверсiтэта. Narads і ў sja ў das Jh. Jarom_tschy.

KUSCHYR Pawel Rygoraw_tsch, wutschony. Narads і ў sja ў 1946 beim Jh. Battschy. Kandydat f_s_ka-matematytschnych nawuk, dazent, sagadtschyk die Lehrstühle фізікі Belaruskaj dsjarscha¸naj політэхнічнай akadem іі.

KUSMITSCH Мiкалай Pjatrowitsch, беларускі mastak, ювелір. Narads і ў sja 28 лістапада 1950 beim Jh. Patryki. Sakontschy ў Мінскае mastazkaje вучылішча імя A.K.Glebawa (1982). S 1983 удзельнік ablasnych, рэспубліканскіх, ussessajusnych і sameschnych wysta ў, міжнародных сімпозіума ў der Pas эмалі ў Іспан іі, Latw іі і Літве. Bei 1993 — 1997 usna¸lja ў stratschany ў die Stunde Wjal_kaj Ajtschynnaj wajny Krysch Jefras_nn_ Polazkaj, adnaw і ў тэхніку peragarodtschataj эмалі ХII Art. Sumesna s дактарамі Ras_jskaj akadem іі nawuk A.Aljaksejewym і T.Makarawaj wyda ў кнігу «Krysch — prygaschosz zarkwy» (ab kryschy Jefras_nn і, jago гісторыі і тэхніцы ¸sna¸lennja). Mitglied Belaruskaga sajusa mastako ў s 1987 Prazawa ў mastakom auf Breszk_m камбінаце "Mastaztwa", s 1998 mastak bei Мiнскай епархii. Twory snachodsjazza ў die Museen Maskwy, Вільнюса, Klaipedas, Hermann іі, SSCHA, Іспан іі і ў асабістых kalekzyjach. La¸reat Dsjarscha¸naj prem іі Belarus_ 1998 Usnagarodschany ordenam Kryscha prapadobnaj Jefras_nn і, ігуменні Polazkaj (2002).

КУКІНА Ra_sa Мікалаеўна, wutschony. Нарадзілася ў 1948 bei Kobryne. Dazent Віцебскага тэхнічнага універсітэта.

KUPRYJANJUK Waljanzina Aljakseje¸na. Doktar эканамiчных nawuk. Нарадзілася ў das Jh. Buchow_tschy. Schywe і prazuje ў Maskwe.

KURASCHYK Віталь Ulads_m_raw_tsch, dsjarscha¸ny dsejatsch. Narads і ў sja am 8. Mai 1939 beim Jh. Ds_w_n. Paslja sakantschennja ў 1960 Taresskaga gornaga тэхнікума Danezkaj wobl. (Украіна) prazawa ў машыністам, berg- majstram die Gruben "Качагарка", technolagam, galo¸nym technolagam des Betriebs wyssakawoltnaj der Apparatur Kanstanz_na¸ka. Bei 1974—1982 der Freund і, perschy sakratar Kanstanz_na¸skaga garkoma KPU, bei 1982—1985 starschynja garwykankoma Je¸patoryja (Krim). Bei 1985—1987 sagadtschyk addsela Krymskaga abkoma KPU, bei 1987—1991 намеснік starschyn і, perschy намеснік starschyn і, starschynja Krymskaga ablwykankoma. Bei 1991—1993 Starschynja Saweta Міністра ў Respubl_k_ Krim. S des Mai 1993 des Pas 14 tscherwenja 2001 nadswytschajny і pa¸namozny passol Respubl_k_ Weißrussland wa Ukra_ne.

LASO÷SKI Tamara Іванаўна, artystka Dsjarscha¸naga teatra die Opern i des Ballettes Respubl_k_ Weißrussland. Paslja sakantschennja sjarednjaj die Schulen prazawala sakratarom bei adnoj s брэсцкіх der Schulen, spjawala ў die Chöre настаўніка ў, potym bei wakalnym gurtku pry den Klub работніка ў bytawoga abslugo¸wannja. Paslja sakantschennja musytschnaga вучылішча jaje запрасілі ў Dsjarscha¸ny teatr die Opern і des Ballettes. Wykana¸za opern- twora ў, ramansa ў, twora ў беларускіх, рускіх і sameschnych кампазітара ў.

MAKARUK Міхаіл Arsenzjew_tsch, wutschony. Narads і ў sja ў 1947 beim Jh. Mazy. Kandydat weterynarnych nawuk, dazent Віцебскай akadem іі weterynarnaj medyzyny.

MAKARUK Міхаіл Markaw_tsch, generallejtenant (2000). Kandydat wajennych nawuk. Narads і ў sja 1 schn і ў nja 1945 beim Jh. Mazy. Bei 1963—1967 Kursbesucher Tscharn_ga¸skaga wyschejschaga wajennaga авіяцыйнага вучылішча. S 1967 Pas 1973 l±ttschyk - і nstruktar, намеснік камандзіра авіяцыйнай эскадрыллі wutschebnaga der Stab Tscharn_ga¸skaga вучылішча, bei 1973—1976 sluchatsch Wajenna-pawetranaj akadem іі імя Gagaryna. S 1976 камандзір авіяцыйнай eskadryll і, намеснік камандзіра авіяцыйнага der Stab, інспектар upra¸lennja wajenna-wutschebnych ustano ў WPS. S 1978 памочнік wajennaga atasche pry passolstwach die UdSSR bei Respubl_zy Kuba, Respubl_zy Індыя, bei 1989—1991 wajenny, wajenna-marsk_ і wajenna-pawetrany atasche pry passolstwe die UdSSR bei Federazy_ Malajs_ja. S 1991 памочнік galo¸nakamandujutschaga WPS, намеснік начальніка ¸pra¸lennja WPS Galo¸naga aperaty¸naga ¸pra¸lennja Generalnaga des Stabes Usbrojenych сіл Ras_jskaj Federazy_. Wajenny, wajenna-pawetrany і wajenna-marsk_ atasche pry passolstwe Ras_jskaj Federazy_ ў Іспан іі (1997—2000), s 2001 — bei Respubl_zy Kuba.

MARTYNA Ў Aljaksej Міхайлавіч, narads і ў sja 20 schn і ў nja 1904 bei Kobryne. Bei 1911—1915 wutschy¸sja ў Kobrynsk_m прыходскім вучылішчы. Bei 1. suswetnuju wajnu sjam'ja эвакуіравалася ў Ragatscho ў, dse A.M.Martyna ў prazjagwa ў wutschobu ў realnym вучылішчы. Prazawa ў настаўнікам: bei der Schule лікбезу (зіма 1920/21), beim Jh. Мікалаеўка (сакавік der 1921-Mai 1922). Paslja смерці бацькі ў 1922 sjam'ja wjarnulassja ў Kobryn. Bei 1922—1939 ў tschornarabotschym auf den Saisonarbeiten і auf lessasawodse. Paslja dalutschennja Sachodnjaj Belarus_ ja BSSR s 24.09.1939 pryzjagnuty auf prazu ў Tschassowaje ¸pra¸lenne Kobrynskaga paweta für naladschwannja die Arbeiten poschty. 1 лістапада 1939 prysnatschany sagadtschykam garadskoj бібліятэкі. Bei Wjal_kuju Ajtschynnuju wajnu ў suwjasnym partysanskaga atrada імя Tschapajewa, wykonwa ў raswedwalnyja заданні operupa¸nawaschanaga partysanskaj brygady імя Tschapajewa. Paslja wyswalennja Kobrynschtschyny die Hölle akupanta ў adna¸lja ў die Arbeit бібліятэкі. 4 schn і ў nja 1946 prysnatschany dyrektaram Kobrynskaga wajenna-g_starytschnaga des Museums імя A.W.Suworawa. Pad jago кіраўніцтвам das Museum hundert ў adnym s lepschych bei Belarus і, dse sabrany унікальныя калекцыі sbro і, нумізматыкі. A.M.Martyna ў удзельніча ў bei грамадскім жыцці Kobrynschtschyny: bei die 1960 Lumpen арганізава ў ra±nnaje addsjalenne Tawarystwa achowy pryrody, bei 1966 — Tawarystwa achowy помніка ў гісторыі і die Kulturen, jakoje ¸snatschalwa ў ja 1972 W± ў вялікую krajasna¸tschuju die Arbeit. ў ganarowym грамадзянінам Kobryna. Usnagarodschany medal±m імя N.K.Krupskaj. Pam±r 15.11.1999

МІХАЙЛА Ў Pawel Aljaksandraw_tsch, беларускі mowasnawez, der Pädagoge, спецыяліст bei галіне dyjalektalog іі, лінгвагеаграф іі, anamastyk і, этналінгвістык і, nawukowaj тэрміналог іі. Narads і ў sja 13 кастрычніка 1950 beim Jh. Uschkaw_za. Sakontschy ў Breszk_ dsjarscha¸ny педагагічны інстытут імя A.S.Puschk_Na (1975), аспірантуру pry Інстытуце mowasna¸stwa імя Jakuba Kolassa AN BSSR (1979). Abaran і ў kandydazkuju dyssertazyju auf temu «Leks_ka беларускіх gantscharo ў» (1981).

Wyklada ў belaruskuju, ruskuju mowu і літаратуру ў Lel_ka¸skaj sjarednjaj der Schule (1975), prazawa ў malodschym nawukowym супрацоўнікам sektara dyjalektalog іі (1976—1982), wutschonym sakratarom (1982—1986), sagadtschykam addsela dyjalektalog іі і лінгвагеаграф іі Інстытута mowasna¸stwa імя Jakuba Kolassa AN BSSR (1986 — 1991); dazentam die Lehrstühle belaruskaga mowasna¸stwa Мінскага dsjarscha¸naga педагагічнага інстытута імя M.Gorkaga (1991 — 1993). S 1993 sagadtschyk die Lehrstühle belaruskaga mowasna¸stwa Belaruskaga dsjarscha¸naga педагагічнага універсітэта (BDPU) імя Maks_ma des Panzers.

A¸tar bolsch für 140 nawukowych і nawukowa-metadytschnych praz der Pas rasnastajnych aktuell pytannjach sutschasnaj belaruskaj лінгвістычнай і metadytschnaj навукі. Wutschony sakratar saweta der Pas abarone dyssertazyj pry BDPU імя Maks_ma des Panzers, das Mitglied wutschonych saweta ў універсітэта і fakulteta belaruskaj філалог іі і die Kulturen, nawukowy kansultant часопіса «Rodnaje des Wortes». Выдатнік адукацыі Respubl_k_ Weißrussland.

Pryma ў udsel bei padrychto¸zy міжнародных nawukowych prajekta ў: стварэнні «Agulnaslawjanskaga лінгвістычнага des Atlases» (1982 — 1991) і «Лінгвістычнага des Atlases Je¸ropy» (1976 — 1991). A¸tar scheragu basawych і typawych pragram für studenta ў філалагічных fakulteta ў WNU Respubl_k_ Weißrussland, saa¸tar praz: «Tura¸sk_ слоўнік» (t. 1—5, 1982—1987), «Slo¸n_k беларускіх gaworak pa¸notschna-sachodnjaj Belarus_ і jaje пагранічча» (t. 1—5, 1979—1986), «Leks_tschny der Atlas беларускіх volkseigen gaworak» (t. 1—5, 1993—1998), «Мікратапанімія Belarus і» (1974), «Leks_tschnyja die Landschaften Belarus і)» (1995), «Karotk_ ruska-belarusk_ tlumatschalny слоўнік der Pas agulnaj біялог іі» (1994), «Agulnaslawjansk_ лінгвістычны der Atlas: Seryja leks_ka-slowa¸twaralnaja» (wyp. 3, 2000), «Belaruski mowa: Dyktanty, perakasy, peraklady: 5 klas; 6 klas; 7 klas; 8 klas; 9 klas» (2002) і інш.

НАСТАСІЧ Georg_j Міланавіч, палкоўнік. Narads і ў sja 29 sneschnja 1923 bei Біеліна (Югаславія). S 1939 wutschy¸sja ў політэхнічнай der Schule ў Now_-Sad. Paslja акупацыі Jugaslaw іі войскамі гітлераўскай Hermann іі (1941) pajscho ў bei partysany. S des Mai 1943 камісар die Kompanien Narodna-wyswalentschaj arm іі Jugaslaw іі (NWAJU). Bei студзені 1944 hundert ў камісарам schturmanskaj die Schulen NWAJU auf wyswalenaj саюзнымі войскамі тэрыторыі Італ іі, satym Jeg_pta. Bei лістападзе 1944 — снежні 1946 wutschy¸sja ў Engelsk_m wajennym авіяцыйным вучылішчы l±ttschyka ў. potym sluschy ў bei югаслаўскіх WPS. Bei верасні 1948, bei das Zeichen njasgody s палітыкай І.Броз-Ціта, auf бамбардзіроўшчыку Pe-2 peraljaze ў auf terytoryju die UdSSR. Paslja sakantschennja ў 1959 Wajenna-pawetranaj akadem іі kamandawa ў palkom стратэгічных бамбардзіроўшчыка ў Tu-16. Bei 1960 perajscho ў auf den Dienst ў wertal±tnuju авіяцыю, bei schn і ў ні 1962 prysnatschany камандзірам сфарміраванага ім das 65-Hektar assobnaga wertal±tnaga der Stab, які s 1964 базіраваўся ў Kobryne. S 1970 bei adsta¸zy, schy ў bei Мінску. Usnagarodschany ордэнамі Tschyrwonaga Szjaga, Ajtschynnaj wajny II stupen і, und taksama югаслаўскімі «Für заслугі perad den Völkern» II ступені i «Für chrabrasz». Pam±r 21.02.1999 Імем ist G.M.Nastas_Tscha вуліца ў als Kobryne genannt.

НОВІК Мікалай Aljaksejew_tsch, narads і ў sja 22 красавіка 1959 beim Jh. Astrom_tschy. Bei 1970—1976 wutschy¸sja ў Respubl_kanskaj der Schule - і nternaze der Pas musyzy і wyja¸lentschym mastaztwe імя І.В.Ахрэмчыка auf мастацкім аддзяленні. Bei 1977—1979 sluschy ў bei Sawezkaj arm іі. Bei 1980—1986 prazawa ў mastakom-graf_kam bei gaseze «Sapoljarnaja die Wahrheit» (Narylsk, Ras_ja). Bei 1986—1991 wutschy¸sja auf аддзяленні pramyslowaga dysajnu Belaruskaga teatralna-mastazkaga інстытута (zjaper Akadem_ja mastaztwa ў). Mitglied Sajusa dysajnera ў Belarus_ (1991). Sajmajezza dysajnam assjaroddsja, abstaljawannja, графічным dysajnam. Sjarod asno¸nych der Arbeiten — prajekty die Schulen mastaztwa ў sa¸gassa «Dneprabugsk і» Kobrynskaga R., abstaljawannja für wutschebnaj майстэрні maljunka і жывапісу, дзіцячага parkawaga atrakzy±nu. Prazuje і jak жывапісец bei die Genres der Landschaft і nazjurmorta. Блізкая mastaku tema — sutschasnaja belaruskaja ist gewichtig: pobyt, die Weise schyzzja, wjaskowy die Landschaft. ±n a¸tar шматлікіх мастацкіх palotna ў, sjarod якіх напісаныя ў 1983—1984: «Індустрыяльны Ist die Landschaft", «і» (nazjurmort), "Garadsk_ die Landschaft Heiß. Gorad Narylsk», «Daroga auf Talnach», "die Tundra Assennjaja", «Tschyrwonyja kamjan і», «Wakol_zy Narylska», "Wosera Glybokaje", "Pass±lak Wal±k", «Berag_ Flusses Narylk і», «Wetschnyja die Eise»; bei 1992: «Garadsk_ die Landschaft. Мінск», «sind Kobryn", «Lwo¸sk_ dworyk", «Ramonk і», «Wjaskowy die Landschaft alt. Астромічы»; bei 1993: «Sasneschanyja strech і», «Зімовая ist», "Prasn_k і», "Garadok gewichtig. Талінскі die Matts ў», «Kwetk і», "Bes"; bei 1995: «Wjaskowaje schyzz±», «Nepagodl_wy dsen»; bei 1996: "der Sülze", «Wesnawyja праталіны», «Perschy der Schnee», «Marosny dsen», «Зімовы wetschar», "Wossen", "Praleska", «Daroga ў Kossawa», "W±ssatschka Krasno¸ka". Prazy M.A.Now_Ka snachodsjazza ў prywatnych мастацкіх kalekzyjach bei Angl іі, Hermann іі, Kanadse, Polschtschy, SSCHA, Franzy_ і іншых краінах.

PRYMATSCHUK Іван Platonaw_tsch, wutschony. Narads і ў sja am 25. Mai 1936 beim Jh. Mazy. Kandydat гістарычных nawuk (1980), dazent (1986), prafessar Міжнароднага guman_tarna-ekanam_tschnaga інстытута (MGE І) (2001). Bei 1960 sakontschy ў g_storyka-f_lalag_tschny fakultet Мінскага dsjarscha¸naga педагагічнага інстытута імя M.Gorkaga. Prazawa ў den pädagogischen Direktoren Luschka¸skaj der Schule Maladsetschanskaga R., wykladtschykam Мінскага індустрыяльнага тэхнікума будаўнічых materyjala ў, інспектарам, начальнікам addsela Міністэрства wyschejschaj і sjarednjaj spezyjalnaj адукацыі BSSR, dazentam Belaruskaga dsjarscha¸naga эканамічнага універсітэта. S 2000 usnatschalwaje den Lehrstuhl suswetnaj гісторыі МГЭІ. A¸tar bolsch tschym 40 praz der Pas гісторыі Belarus_. Адзін s a¸tara ў «Ekanam_tschnaj гісторыі Belarus і» (1983, 1996, 1999) і «der Wirtschaftsgeschichte des Auslands» (1996, 1998). Kolam jago nawukowych інтарэса ў s'ja¸ljajuzza міжнародныя сувязі Belarus_ ў галіне адукацыі і nawuk і, stana¸lenne капіталістычных адносін auf тэрыторыі Belarus_ ў 2. palowe ХІХ — patschatku CHCH Art.

PRYMATSCHUK Lean_d Platonaw_tsch, wutschony-matematyk. Narads і ў sja ў 1943 beim Jh. Mazy. Kandydat f_s_ka-matematytschnych nawuk (1970), dazent (1980). Bei 1960 sakontschy ў Stryga¸ski sjarednjuju die Schule і pastup і ў auf matematytschny fakultet Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта. Bei 1965 pastup і ў bei аспірантуру BDU. Paslja abarony kandydazkaj дысертацыі prazawa ў wykladtschykam, dazentam BDU. Bei 1973—1976 tschyta ў лекцыі ў Alschyrsk_m універсітэце, bei 1981 — 1984 — wa універсітэце Wagadugus (Буркіна-Фасо). Bolsch für 10 gado ў prazawa ў dekanam mechan_ka-matematytschnaga fakulteta BDU. Saras dazent die Lehrstühle тэорыі funkzyj BDU.

SA÷TSCHUK Tazzjana Мікалаеўна, wutschony. Нарадзілася ў 1970 bei Kobryne. Kandydat філалагічных nawuk, dazent Мінскага інстытута кіравання.

СВІДУНОВІЧ Aljaksandr F±daraw_tsch, kandydat bagaslo¸ja. Sakontschy ў Ds_w_nskuju die Schule (1956), Мінскую ducho¸nuju семінарыю (1960), Len_ngradskuju ducho¸nuju акадэмію (1964). Sluschy ў bei Smalensku (Расія), Dneprapjatro¸sku (Украіна). S 1988 nastajazel Swjata-M_kalaje¸skaga sabora, blagatschynny zerkwa ў Dnepradsjarschynska (Украіна).

SWIDUNOWITSCH Мiкалай Aljaksandrawitsch, беларускі wutschony ў галіне metalurg іі. Doktar тэхнічных nawuk (1980), prafessar (1982). Narads і ў sja 29 красавіка 1940 beim Jh. Ds_w_n. Sakontschy ў Belarusk_ політэхнічны універсітэт (1962). S 1968 prazuje ў Belarusk_m тэхналагічным інстытуце (s 1980 sagadtschyk die Lehrstühle metalasna¸stwa). Nawukowyja prazy der Pas даследаванні wyssokatemperaturnych prazessa ў bei металургічнай вытворчасці. Rasprazawa ў тэхналагічныя asnowy plasmafurmennaga і dupleksplasmennaga prazessa ў bei metalurg іі, nowyja technalog іі выплаўкі зносаўстойлівых stalej і перапрацоўкі chromsmjaschtschalnych adchoda ў.

SEMJANJUK Ulads_m_r Andrejew_tsch, беларускі філосаф. Doktar філасофскіх nawuk (1989), prafessar (1993). Narads і ў sja 16 ліпеня 1940 beim Jh. Salesse. Bei 1958 sakontschy ў Saleski sjarednjuju die Schule і pastup і ў auf гістарычны fakultet Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта. Paslja sakantschennja prazawa ў настаўнікам bei Glybozk_m ra±ne. Bei 1964—1967 аспірант Інстытута філасоф іі і die Rechte AN BSSR, potym malodschy nawukowy супрацоўнік getaga sch інстытута. Bei 1969 abaran і ў kandydazkuju dyssertazyju auf temu «Chrysz_janskaje wutschenne ab sense і meze tschalawetschaga schyzzja». S 1968 dazent die Lehrstühle філасоф іі Belaruskaga інстытута фізічнай die Kulturen. Bei 1978—1981 tschyta ў лекцыі ў Wyschejschaj інжынернай der Schule Sjal±na-Gura (Polschtscha). Bei 1989—1993 dazent, prafessar die Lehrstühle sazyjalog іі і medyzynskaj этыкі Belaruskaga інстытута ¸daskanalennja ¸ratscho ў. S 1994 prafessar die Lehrstühle філасоф іі Belaruskaj політэхнічнай akadem іі. Galo¸nyja nawukowyja prazy:« Хрысціянскі гуманізм »(1969),« Сіянізм bei палітычнай strateg іі імперыялізму »(1981),« Sutschasny сіянізм: den Kursen палітычных і wajennych awantur »(1986) і інш.

СЕРАДОВІЧ Мікалай, spartsmen. Narads і ў sja ў 1984 Majstar dem Sport Respubl_k_ Weißrussland des Pas l±gkaj atletyzy, prys±r юніёрскіх чэмпіяната ў dem Licht ў 2001 (Германія), 2002 (Jamaika).

СІДАРУК Ігар F±daraw_tsch. Narads і ў sja ў Kobryne. Sakontschy ў філалагічны fakultet Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта. S 1993 prazuje ў Breszk_m teatry ljalek. Perschaja p'essa І.Сідарука die Posse-Unsinn "Galawa" pasta¸lena auf "war Wolnaj szene" ў Мінску ў 1992 Bei tym scha godse ў Masyrsk_m teatry "Werassen" pasta¸lena p'essa "Prygody Ljustrynk і». Kaljadnaja гісторыя «das Schwert An±la» war pasta¸lena ў Breszk_m teatry ljalek bei 1992, und ў 1994 — bei Мінскім ablasnym teatry ljalek von "Batlejka" (Maladsetschna). Bei 1993 war auf breszkaj ljaletschnaj szene pasta¸lena p'essa "Janka Such і njatschysty der Geist", und ў 1994 — "Schtukary". P'essa "Sbaw_zel", für jakuju a¸tar atryma ў usnagarodu auf agljadse twortschaj моладзі рэспублік і, pasta¸lena ў Bresze ў 1996 Meladrama "das Weinen, saksafon" pasta¸lena auf "war Wolnaj szene" ў 1995 і auf szene teatra імя Ja.Kolassa ў Віцебску ў 1996 P'essa "Drewa bago ў» patschala сцэнічнае schyzz± ў Breszk_m teatry ljalek bei 1996 Und «Kaska pra der Eisbahn — salatoga labka» aschyla auf szene Mag_l±¸skaga teatra ljalek. Uladaln_k Gran-pry міжнароднага festywalju «weiß wescha» ў Bresze (2001) für die Vorstellung «Salataja die Tabakdose».

СІЗЮК Waleryj Aljaksejew_tsch, wutschony. Narads і ў sja ў 1966 bei Kobryne. Kandydat f_s_ka-matematytschnych nawuk, starschy nawukowy супрацоўнік NAN Belarus_.

СІНЧУК Іван Іванавіч, гісторык, нумізмат. Narads і ў sja 8 сакавіка 1956 bei Kobryne. Sakontschy ў BDU (1981). Spezyjalnuju padrychto¸ku atryma ў bei addsele нумізматыкі Dsjarscha¸naga гістарычнага des Museums (Maskwa) bei 1983 — 1984 Bei 1985—1991 wjadutschy archeolag НДІ "Belspezprajektresta¸razyja", bei 1989 — 1991 wutschy¸sja ў аспірантуры Інстытута гісторыі NAN (addsel феадалізму). S 1995 супрацоўнічае s Інстытутам archealog іі і etnalog іі Polskaj AN, wywutscha ў manetnyja sbory ў die Museen Polschtschy. Bei 1995 — 1998 wykladtschyk Belaruskaga універсітэта die Kulturen, Je¸rapejskaga гуманітарнага універсітэта. S 1999 prazuje ў Nazyjanalnym музеі Літвы. Wykana ў індывідуальныя nawukowa-dasledtschyja pragramy «Techn_ka manetnaj sprawy den XVII. Art.» і «Anamastyka belaruskaj эліты». Dasleduje гісторыю graschowaga abaratschennja, тэхніку manetnaj sprawy IX — der XX. Art., гісторыю materyjalnaj die Kulturen XVI — der XX. Art., prablemy этнічнай антрапанімікі Belarus_. Dasledawa ў arch_tekturna-archealag_tschnyja помнікі auf тэрыторыі Masyra, Mag_l±wa, Мінска, Bychawa, Njasw_scha, Kobryna, удзельніча ў bei археалагічных ekspedyzyjach bei Grodne, Msz_slawe, Nawagrudku. A¸tar 200 nawukowych praz den Pas нумізматыцы і archealog іі erhitzend. Удзельнік scheragu міжнародных kanferenzyj. Спецыяліст der Pas выкарыстанні matematytschnych і f_s_ka-ch_m_tschnych metada ў bei гістарычных dasledawannjach. Mitglied Ras_jskaj асацыяцыі «Гісторыя і kamp'juter», Belaruskaga нумізматычнага tawarystwa, Belaruskaga sajusa журналіста ў. Bei 2000 peramoschza расійскага dem Wettbewerb auf das Zeichen Rubels (dysajn сімвала).

СМЯХОВІЧ Мікалай Ulads_m_raw_tsch, der Pädagoge. Narads і ў sja ў 1952 beim Jh. Ds_w_n. Kandydat гістарычных nawuk. Prazawa ў bei Belarusk_m педагагічным універсітэце імя M.Tanka. S 2002 dazent die Lehrstühle гуманітарных nawuk Інстытута parlamentarysmu і прадпрымальніцтва.

SO÷PEL Ігар Was_ljew_tsch, беларускі wutschony, спецыяліст bei галіне інфарматыкі. Doktar тэхнічных nawuk (1991), prafessar (1994). Narads і ў sja 8 красавіка 1949 beim Jh. Garadsez. Sakontschy ў matematytschny fakultet Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта (1971). Prazawa ў bei Інстытуце матэматыкі AN BSSR. Bei 1976—1978 аспірант die Lehrstühle matematytschnaga sabespjatschennja a¸tamatytschnaj сістэмы кіравання (ASK) BDU. Bei 1980 abaran і ў kandydazkuju dyssertazyju, s 1981 dazent. Bei 1991 abaran і ў doktarskuju dyssertazyju «A¸tamatysawanaja peraprazo¸ka teksta auf asnowe ¸sna¸lentschaga мадэліравання лінгвістычных ab'ekta ў і prazessa ў». S 1997 sagadtschyk die Lehrstühle matematytschnaga sabespjatschennja ASK fakulteta prykladnoj матэматыкі BDU. S'ja¸ljajezza nawukowym кіраўніком лабараторыі інтэлектуальных інфармацыйных сістэм. ±n sfarmuljawa ў і rasw і ў kanzepzyju nowaga nawukowaga napramku ў галіне schtutschnaga інтэлекту — usna¸lentschaga мадэліравання лінгвістычных ab'ekta ў і prazessa ў. Jago nawukowyja і prykladnyja інтарэсы zesna swjasany s prajektawannem, rasrabotkaj і ¸karanennem сістэм a¸tamatytschnaj апрацоўкі teksta ў, ukljutschajutschy сістэмы лінгвістычных der Basen weda ў, semantytschnaga аналізу teksta ў, a¸tamatytschnaga referyrawannja, maschynnaga perakladu, інтэлектуальных інтэрфейса ў карыстальніка, інжэнерыі weda ў, інтэлектуалізацыі інфармацыйных сістэм. S'ja¸ljajezza a¸taram scheragu вынаходніцтва ў bei галіне schtutschnaga інтэлекту, якія sapatentawany ў міжнародных patentnych die Fonds. Pad jago кіраўніцтвам rasprazawany такія знакамітыя ў sutschasnaj інфарматыцы інтэлектуальныя інфармацыйныя сістэмы, jak Cobrain, Knowledgist, Vedy, Goldfive Intelligence, und taksama scherag сістэм bei meschach waschnejschych рэспубліканскіх nawukowa-techn_tschnych pragram, якія sabjaspetschwajuz і развіваюць kamp'juternuju die Form існавання belaruskaj mowy. ±n s'ja¸ljajezza den Mitgliedern Nawukowa-metadytschnaga saweta Міністэрства адукацыі Respubl_k_ Weißrussland. Bei 1999 usnagarodschany den Abzeichen «Wydatn_k адукацыі Respubl_k_ Weißrussland».

ФАЛЬКОЎСКІ (sapra¸dnaje — Lja¸tschuk) Dsm_tryj Нікіфаравіч, paet. Narads і ў sja 3 лістапада 1898 beim Jh. Wjal_k_ja Lepjassy. Patschatkowuju adukazyju atryma ў bei Kobrynsk_m гарадскім вучылішчы, und s 1912 wutschy¸sja ў Breszkaj гімназ іі. ne¸sabawe patschalassja 1. suswetnaja wajna, schyzz± Dsm_tryja prynjalo іншы charaktar. І chazja ±n sachaplja¸sja tschytannem і пісаннем ў, абставіны дыктавалі neabchodnasz rewaljuzyjnaj barazby lenkend. Bei верасні 1918 ±n становіцца adnym s кіраўніко ў padpolnaj ячэйкі RKP (und ў лістападзе — partysanskaga atrada. smagajutschyssja s інтэрвентам і, Ds. Lja¸tschuk пераходзіць auf nelegalnaje становішча, und s prychodam bei Kobryn Tschyrwonaj arm іі (20.07.1920) уваходзіць bei das Lagerhaus pawjatowaga addsjalennnja gubtscheka. Ale ў верасні 1920 Malen s адступаючымі чырвонымі часцямі rodnyja мясціны пакіну ў і Dsm_tryj Lja¸tschuk. Bei 1923 des Pas den Lager sdaro¸ja jago камісавалі. S getaga der Stunde ±n schywe ў Кіеве, dse і patschynaje прафесійна sajmazza паэзіяй, srab і ў schyssja wjadomym paetam Falko¸sk_m.

Kaneschne, бурлівыя rewaljuzyjnyja die Lumpen buduz tschaszjakom prarywazza ў jago werschach, ale lepschaje, schto ±n stwary ў — geta тонкія лірычныя twory. Многія s іх pryswetschany vom Verwandten мясцінам і напісаны блізкай і srasumelaj kabryntschanam mowaj.

Auf es ist schade, палітычных рэпрэсій nicht абмінула naschaga paeta lobend. 17 sneschnja 1934 jago wurde nicht. Рэабілітаваны pasmjarotna ў 1957 Bei Lepjassach ±sz вуліца Falko¸skaga, und auf meszy, dse некалі stajala jago die verwandte Hütte — memaryjalny das Zeichen.

FEDASSJUK Aljaksandra Іванаўна, dsjarscha¸ny dsejatsch. Нарадзілася 17 schn і ў nja 1904 beim Jh. Andronawa. Sakontschyla die Schule partyjnych der Fachkraft ў KPSB bei Мінску (1929), Kamun_stytschny універсітэт nazyjanalnych menschaszej Sachadu ў Maskwe (1934). S 1926 Mitglied Kobrynskaga padpolnaga des Stadtbezirkskomitees, s 1928 Mitglied Breszkaga padpolnaga akrugowaga камітэта KPSB. Bei кастрычніку 1931 — сакавіку 1932 sakratar Nawagrudskaga akrugowaga камітэта KPSB. Bei 1929 — 1937 sakratar das ZK KSMSB. S des Mai 1934 nawukowy супрацоўнік Інстытута гісторыі партыі і Kastrytschn_zkaj рэвалюцыі pry das ZK KP () war B.Sa rewaljuzyjnuju dsejnasz neadnarasowa snjawolena польскімі ўладамі. Paslja wyswalennja Sachodnjaj Belarus_ ў верасні 1939 deputat Narodnaga sofort Sachodnjaj Belarus і, das Mitglied jago pa¸namoznaj каміс іі auf ses іі Wjarcho¸naga Saweta der UdSSR. Sa studsenja 1940 auf sawezkaj raboze. Bei Wjal_kuju Ajtschynnuju wajnu ў partysanach — sakratar Ds_w_nskaga padpolnaga des Stadtbezirkskomitees, das Mitglied des Büros Breszkaga padpolnaga abkoma KP () groß Bei 1944 — 1957 sakratar Breszkaga, Maladsetschanskaga garkoma ў KPB, sagadtschyk addsela das ZK KPB. Delegat I (1928), II (1935) s'esda ў KPSB, kangressa КІМа (1933). Das Mitglied des ZK KP () bei 1949—1952 Deputat Wjarcho¸naga Saweta der UdSSR bei 1946—1954 Deputat Wjarcho¸naga Saweta BSSR bei 1940—1947 Usnagarodschana ордэнамі Len_na і Tschyrwonaj Sork і, медалямі. Pamerla.

ЦІХАНАВА Maryna Arkadsje¸na, spartsmenka. Нарадзілася ў 1984 Majstar dem Sport Respubl_k_ Weißrussland des Pas l±gkaj atletyzy. Prys±r чэмпіяната ў dem Licht sjarod юніёра ў bei 1999 (Polschtscha) і ў 2002 (Jamaika).

TSCHAROTA Іван Aljaksejew_tsch, беларускі літаратуразнавец, perakladtschyk, krytyk. Mitglied Sajusa пісьменніка ў die UdSSR, Belarus_ (1985), doktar філалагічных nawuk (1998), prafessar (1999). Narads і ў sja 16 werasnja 1952 beim Jh. Lyschtschyk_. Sjarednjuju adukazyju atryma ў bei SSCH № 2 Kobryna.

S 1969 Pas 1974 wutschy¸sja auf аддзяленні ruskaj mowy і літаратуры філалагічнага fakulteta Belaruskaga dsjarscha¸naga універсітэта. Paslja sakantschennja jago prazawa ў настаўнікам bei Paljazk_schskaj sjarednjaj der Schule Worana¸skaga ra±na. S 1977 bei Beldsjarschun_wers_teze, wykladtschyk, starschy wykladtschyk, dazent, апошнім den Stunden sagadwaje kafedraj славянскіх літаратур. Kandydazki dyssertazyju abaran і ў bei Len_ngradse ў 1987, doktarskuju — «Belaruski літаратура XX stagoddsja і prazessy nazyjanalnaga samawysnatschennja» — bei Мінску ў 1998 Pfähle nawukowych інтарэса ў І.А.Чароты ¸kljutschaje пытанні літаратуры і die Kulturen славянскіх des Volkes ў. Wjadutschy югаславіст Belarus_. Bolsch für 10 gado ў usnatschalwaje das Büro секцыі mastazkaga perakladu і літаратурных suwjasja ў Sajusa беларускіх пісьменніка ў. Sajmajezza perakladam s serbskaj, charwazkaj, slawenskaj, makedonskaj, polskaj і іншых mo ў auf belaruskuju і ruskuju, und taksama s belaruskaj auf die Serbische. Akty¸na wystupaje ў druku jak літаратуразнавец, krytyk, эсэіст, публіцыст. A¸tar swysch 250 nawukowych, nawukowa-metadytschnych і літаратурных praz, sjarod якіх «Belaruski sawezkaja літаратура für mjaschoj» (1988), «Sawezki літаратура ў suwjasjach і ¸sajemadsejannjach. Пачаткі para¸nalnaga і сістэмнага аналізу» (1989) і інш. A¸tar «Antalog іі belaruskaj paes іі», wydadsenaj bei 1993 bei Jugaslaw іі, укладальнік зборніка ў «Serbisch паэзія» (1987) і «Serbische Prawasla¸naja Zarkwa» (1998), wydadsenych bei Мінску. Den Mai taksama bolsch für 600 drukawanych peraklada ў. S'ja¸ljajezza sakratarom Біблейскай каміс іі Belaruskaga eksarchata Ruskaj prawasla¸naj zarkwy і wykana¸tschym redaktaram часопіса "Prawasla¸e". Das Mitglied рэдкалегій 6 peryjadytschnych wydannja ў (2 sameschnych), nawukowy kansultant Belaruskaj энцыклапедыі. La¸reat міжнароднай prem іі імя K.Astroschskaga (Polschtscha) für 1999, prem іі Sajusa пісьменніка ў der Serbe іі für 2000 і інш. Usnagarodschany ordenam Prapadobnaga Serg_ja Radaneschskaga (2002).

SCHWAJKO Waljanz_na F±dara¸na, wutschony. Нарадзілася ў 1948 beim Jh. Astrom_tschy. Kandydat філасофскіх nawuk, dazent Nazyjanalnaga інстытута адукацыі.

JANTSCHUK Szjapan Pjatrowitsch. Narads і ў sja ў das Jh. Мiнянка. Prazawa ў начальнікам фінансавага addsela Пінскага rajwykankoma, начальнікам Breszkaga ablasnoga фінансавага ¸pra¸lennja, намеснікам міністра фінанса ў. Bei 1990 — 1994 мiнiстр фiнанса ў Respubl_k_ Weißrussland.

Падрыхтавалі A _. Валахановіч, M W _ wanowa, das Jh. P.Ljassuns, T.S.Nasaruks, N.M.Pl_Skos, І.П.Прымачук, І.Я.Швед, S.Jurkew_Tsch.

Die Kommentare


Die Titel der Artikel

Die Suche



Unsere Partner